Velká výprava I., Stíny proroctví, Michael A. Stackpole
 |
Fantasy je žánr, který se mění sice pozvolna, ale zato nezastavitelně. Obzvláště v posledních letech je to patrné na vzrůstající oblibě neotřelých textů a nových směrů, jako je New weird. Ale přece jen je tu stále početná skupina čtenářů, pro které fantasy znamená především velký epický příběh, v němž nechybí draci, čarodějové ani válečníci a kde se ti dobří bijí na život a na smrt s odpornými padouchy, aby zachránili svůj svět. Prostě klasika je klasika. A právě takovým čtenářům je určen cyklus Válka o dračí korunu, jehož autorem je Michael A. Stackpole.
Čeští čtenáři se zatím mohli seznámit s prologem tohoto cyklu v podobě románu Maska válečníka a prvními dvěma díly Pevnost Drakonis a Dračí hněv vždy rozdělenými nakladatelstvím Triton do dvou částí. V nich autor sledoval boj mezi proradnou vládkyní Aurolanu Chytrinou, jejíž armády nestvůr vedené magicky přetvořenými válečníky sullancirii se pokoušejí dobýt Jižní země, rozdrobené do mnoha samostatných království. I když má Chytrina na své straně obrovskou armádu, děsivé zbraně, temnou magii a s dovedností prohnaného manipulátora využívá slabých míst svých protivníků, přece jen se vždy najde dost těch, kteří se jí mohou a chtějí postavit.
V lednu se konečně na pulty knihkupectví dostala první polovina závěrečné knihy této úspěšné trilogie pojmenovaná Velká výprava, s podtitulem Stíny proroctví. A nutno přiznat, že se Stackpole rozhodl cyklus zakončit ve velkém stylu… Brutální a krvavá válka pokračuje. Ovšem situace Jižanů nevypadá nijak růžově. Mladík, na kterého spoléhali nejvíce – Will Norrington, jenž měl podle pradávného proroctví Chytrinu zničit, je mrtev. Zdá se, že se aurolanská císařovna už nemá čeho bát. Ale většina Jižních zemí je rozhodnuta prodat životy pěkně draze. Nic jiného jim ani nezbývá, takže i princezna Alexie z Okrannelu konečně má volnou ruku, aby mohla dělat to, k čemu byla vycvičena a vyškolena – vést vojska spojenců do boje. A udělá to pěkně po svém. Zoufalá doba si totiž žádá zoufalé činy a Chytrina se má na co těšit…
Dějově Stackpole navazuje přímo tam, kde své postavy zanechal na konci předchozího dílu. Velkou pozornost přitom stále věnuje válečným operacím. Dává čtenáři možnost nahlédnout do světa vojenské taktiky a strategie, kde úspěch stejnou měrou závisí na rozvaze velitele jako na schopnosti improvizovat. Svou roli tu ale sehrává i ono příslovečné „válečné štěstí“. Vždyť pár mužů na správném místě a ve správný čas může zvrátit průběh bitvy i války. Ani podceňovat nepřítele se rozhodně nevyplácí. Zdá se, že právě tohle by se mohlo Chytrině v případě princezny Alexie šeredně vymstít.
Samotných zobrazení bitev či alespoň malých šarvátek je v knize poskrovnu. O to více se tu ovšem rozebírají bojové plány a přípravy na onu „velkou akci“. Válečnický aspekt příběhu vyvažují scény rozkrývající zákulisní machinace i intriky a více či méně obratné politikaření, jež má většinou za cíl „vytřískat“ pro jednotlivé účastníky ze situace co nejvíce. Dokonce i tváři v tvář zkáze se najdou jedinci, kteří jsou přesvědčeni, že právě jim se podaří ze všeho nějak vyváznout. Osvěžující je, že i oni se občas ocitají v plném „světle reflektorů“, i když povětšinou jen proto, aby se ukázala jejich zbabělost či naivita.
Ale Michael Stackpole neváhá čtenáře zatáhnout i do samotného ledového srdce Chytrininy říše, jen aby mu tu naservíroval pár překvapivých informací a ukázal několik sekvencí důležitých pro další vývoj příběhu. Ten je opět rozdělen do několika dějových linií, jež vlastně kopírují počínání hlavních postav. Celkově však vše působí poměrně přehledně a srozumitelně. A to i přes to, že autor do příběhu obsadil hned několik různých ras, národů a bytostí, elfy a draky nevyjímaje. Zároveň tento způsob rozvržení textu dává čtenáři příležitost udělat si mnohem komplexnější obraz o tom, co se děje v různých částech světa, který se pro něj rázem stává mnohem věrohodnějším.
O hlavních postavách se snad ani moc nemusím zmiňovat. Havran čili Tarrant Hawkins si už dlouho drží mé sympatie svou čestností, obětavostí a tím, že se mu podařilo udržet si naději i přes všechny zkoušky, kterými musel projít. Je to skutečný Hrdina s velkým H. Dále je tu Vorquelf Rezolut, jehož brutálně přímočarý přístup a způsoby často zmohou více než tisíc slov. Tuto dvojku pak doplňuje mladý čaroděj Kerrigan Reese, jemuž se zatím kupodivu podařilo přežít všechna nebezpečí a stává se z něj zkušený čaroděj. Nesmím samozřejmě zapomenout ani na princeznu Alexii představující jedinečnou a smrtící kombinaci krásy a síly.
Ačkoliv na počátku nevypadalo, že by první část Velké výpravy mohla přinést nějaké větší překvapení či zvraty, přece jen se tu objevily. Čtenář se dozví mnohem více o pozadí Chytrininy snahy ovládnout Jih, což vrhá na její činy poněkud jiné světlo. Také se dostane blíže k drakům a seznámí se důkladněji s jejich minulostí. Ale hlavně se spolu s hrdiny příběhu připraví na finále, které bude, jak doufám, už brzo následovat. Už se na ně těším, pan Stackpole si totiž pro ně půdu připravil velmi dobře.
- Michael A. Stackpole: Velká výprava I., Stíny proroctví
- vydal: Triton, Praha 2008
- překlad: Konstantin Šindelář
- obálka: Milan Fibiger
- 432 stran / 249 Kč
