Ztraceni v čase, Petra Braunová
Nevydařené vysvědčení a za trest celé prázdniny u prababičky. Není to moc lákavá představa. Nebo že by přece? Již druhé vydání knihy Petry Braunové Ztraceni v čase svědčí o jeho oblíbenosti mezi čtenáři.
Po ne zcela úspěšném vysvědčení, které navíc zdobí dvojka z chování, má Martin zkažený začátek prázdnin. Na místo k moři odjíždí k prababičce. Za trest. Při bouřce se setkává se svým prastrýcem, kterého jako malého kluka zabil blesk. Martin zjišťuje, že se ocitl v roce 1924 a neví jak se dostat zpět. A pomoc nachází tam, kde ji nejméně čeká.
Ztraceni v čase je procítěně vyprávěný příběh, který má spád. Martin zjišťuje, že život v minulosti nebyl tak snadný, a on v současnosti hřeší na to, jak moc ho rodiče milují. V porovnání se svým prastrýčkem je až ušlápnutý a neustále má slzy na krajíčku. Není takový uličník, za jakého se považoval, a poznává, že každé dítě dělá rošťárny, větší či menší. Lojzík, jeho prastrýc, za hodně věcí, jež provedl, dostává výprask. Je zocelenější. Nemá počítač, je venku, v pohybu, má svoje povinnosti. Martin mu to nezávidí.
Tahle kritika dneška však není prvoplánová. Působí v knize jakoby mimochodem a na první pohled není znatelná. Čtenář se tedy nemusí bát toho, že mu budou vytýkat něco, co má rád.
Petra Braunová napsala sci-fi o cestování v čase, ale Martin na to ani nepomyslí. Těší se na babiččiny knedlíky a o stroji času ani nesní. Proces skoku do minulosti v knížce tvoří zablesknutí. Cesta zpět je pak opět za bouřky, tedy nejedná se o nic nového pod sluncem. A co k tomu potřebuje, to už si čtenáři zjistí sami. Martin také zjišťuje, jak moc pomáhá, když v něco zkrátka věří. A nepřipouští si selhání.
Autorka si s knihou opravdu vyhrála a vytvořila svěží, dobře napsaný příběh adresovaný především čtenářům od devíti let. Schází v ní nastínění historického pozadí, tím by ale knížka pozbyla na lehkosti a působila by nevyváženě, protože by tam přibyly popisy navíc a text by zatížily. Jejím účelem je pobavit, přimět mladší děti k tomu, aby četly. A mezi řádky říci, že každý dělá chyby a nevyhne se jim. A i když Lojzíkův tatínek uděluje svému synovi výprask, není to žádný nelida. Prostě jen nečetl žádné moderní psychologické příručky. Lojzík, strachem z toho, že se mu zatoulala kráva a že dostane opravdový nářez, málem přijde o život. Pak si z otcových výprasků nic nedělá, prostě rošťačí dál, protože nic není cennějšího než lidský život. Komiku a roztomilost v příběhu zastupuje prababička Julča v dětském věku. Humor spočívá v rozporu mezi tím, jak se chová jako dospělá a tím, jaká je jako malá. Vůbec není vzorná a je upovídaná, ačkoliv ne vždy je však tato vlastnost na škodu. Kluky, Lojzíka s Martinem, přivede na stopu tomu, jak by se mohl Martin vrátit zpět do své doby. Ze srovnání s výpravným filmem Návrat do budoucnosti vychází Ztraceni v čase velmi střízlivě, dějové linie nejsou tak bohaté, rozhodně ne s takovým humorem a s větší věrohodností. Nevnucuje se za každou cenu, nemá to zapotřebí.
Petra Braunová v pěti bodech:
- Petra Braunová píše knihy jak pro mládež, tak i pro dospělé.
- Vystudovala Střední ekonomickou školu na Vinohradech.
- Po maturitě vystřídala mnoho zaměstnání, z toho pracovala i jako au-pair. Tyto zážitky pak zúročila v knize Česká služka aneb Byla jsem au-pair.
- K jednomu z jejích nejnovějších úspěchů patří ocenění za Ema a kouzelná kniha, SUK 2011 v kategorii dětí.
- Více se o autorce dozvíte na jejích stránkách.
Novela vyhrála v roce 2007 cenu SUK, plným názvem SUK – Čteme všichni. Organizuje ji Sukova studijní knihovna literatury pro mládež, která je součástí Národní pedagogické knihovny J. A. Komenského. Jedná se o anketu čtenářů a vypisuje se vždy jednou za rok. Je o to cennější, že hlasují děti s rodiči.
- Petra Braunová: Ztraceni v čase
- Vydal: Albatros Media – Albatros
- Obálka: Libor Balák
- 132 stan, 169 Kč