Na oblohu pomalu stoupá Oma, temná hvězda, která nepřináší nic dobrého. Jak její moc sílí, svět se začíná otřásat a i popírači, kteří její postup zatvrzele odmítali, musí přiznat, že nastal její čas. Naposledy se ukázala před dvěma tisíci lety a svět se při tom radikálně změnil. Nyní hvězda opět pomalu, ale jistě stoupá a s sebou přináší temno a zkázu. Obyvatelé však na ni nejsou připraveni – válčí mezi sebou, intrikují a pletichaří, trénují magické schopnosti, které jim propůjčují satelity, co obíhající kolem jejich světa…

Na pozadí krvavých událostí je Lilie jako malá dívenka odvlečena od své matky. Z lesní vesnice a do světa, o jehož existenci neměla ani ponětí. Své matce dala před únikem slib – vrátí se a najde ji. Zatímco vyrůstá a pracuje jako chrámová služebnice, nezapomíná na svou přísahu – pátrá po své minulosti a jakmile se naskytne příležitost opustit chrám, neváhá a využije jí. Osud se však s Lilií nikterak nemazlil a ani do budoucna to nemá v úmyslu. Svět se navíc mění a dávno zapomenutá hvězda Oma, zvěstovatel bědných zítřků, si probíjí cestu na oblohu, aby zazářila zkázonosným světlem a uvrhla svět do temnoty.

Mezitím v kraji Dhaj za nevysvětlených událostí umírá vládkyně a na její místo je dosazen bratr Ahkio, který si není jistý, zda na svých bedrech unese takovou zodpovědnost. V Dorinahu, městě postaveném z krve a kostí otroků, dostává baroneta Zezili se svou ženskou armádou nesmyslný úkol vyvraždit obrovské množství otroků. A Lilie utíká s neznámým mužem v naději, že se jí podaří setkat se se svou matkou a splnit tak slib, který jí před lety dala.

Kameron Hurley v pěti bodech

1. V současné době žije v Ohiu.
2. Sága Světoborci je její první knihou přeloženou do češtiny.
3. Na svém kontu má řadu literárních ocenění.
4. Napsala spoustu povídek, které se objevily v mnoha magazínech.
5. Na otázku, co ji inspiruje k psaní, odpovídá stručně – uzávěrky.

Autorka vymyslela nepochybně do rozsahu i obsahu velmi obšírný svět se svými pravidly, historií, zvyklostmi. Po vzoru G. R. R. Martina se zde objevuje poměrně velké množství hlavních postav a volná místa po jejich boku vyplňuje ještě větší hromada postav vedlejších. Zprvu je těžké se v té kupě hrdinů, míst a měst zorientovat a postupem času je to ještě těžší. Hurley se nezdržuje úvodem, či vysvětlením světů, kam čtenáře zavedla, byť by pro to prostor na více než pěti stech stránkách byl. Čtenář si musí z popisů, rozhovorů a myšlenek postav náležitosti a prostředí světa, ve kterém se zrovna ocitl, sám odvodit. V knize je zároveň použito podrobné názvosloví a složitá jména, k nimž jako pomocník slouží obsáhlý slovníček pojmů na konci knihy, čítající necelých 23 stran.

Svět, který americká spisovatelka stvořila, se dá jednoduše označit za magický. Oživlé masožravé rostliny kráčejí krajinou, zemi obíhají satelity, z nichž mohou obdaření čerpat síly v okamžik, kdy je jejich hvězda na obloze. Láká i svět za světem, do kterého lze vstoupit pomocí krvavé brány, překvapí nezvyklá genderová rozlišení. Obsah je natolik nabitý, že k pochopení tak neskutečného světa je třeba plnou soustředěnost a veškerou fantazii – a to se z barvitého prostředí autorka rozhodla poodhalit jen zlomek.

„Temná hvězda? Nikdo nedokáže povolávat Omu. Na obloze se neukázala už dva tisíce let.“

Zajímavým prvkem, který se v knize vyskytuje, je již zmíněné neobvyklé genderové rozlišení. Autorka se zde neomezuje na klasické rozdělení žena a muž/ona a on, ale představuje třetí pohlaví un, jež by se dalo nepříliš slušně charakterizovat jako „ono“. I genderové a sociální záležitosti jsou oproti našemu reálnému světu a zbytku klasické fantasy zcela odlišné. V Zrcadlové říši rozhodně přímo neplatí škatulky muž bojovník, žena opatrovnice domácnosti. V knize se objevují silné ženské charaktery, jmenovitě například baroneta Zezili, jejíž muž je spíše hračka a doplněk. Dopřát si milence není vnímáno jako morálně odporné pošpinění cti. Naopak rostliny, které my všeobecně vnímáme jako lidstvo nijak neohrožující, nehybný druh, který poskytuje potravinu býložravcům, jsou v příběhu opačným extrémem – masožroutským pohybujícím se predátorem, před kterým je třeba býti na pozoru.

Zrcadlovou říši lze bezpochyby označit za epickou fantasy a to díky detailnímu zpracování, které autorka knize vtiskla. Svět, a v tomto případě světy minimálně dva, přichází s vlastní historií, jazyky a nářečími, rasami a kmeny s náležitou hierarchií či náboženstvími – to vše knize dává punc výjimečnosti a je zde vidět, že za knihou stojí přemíra fantazie, snahy a úsilí, odlišující ji od prvoplánových fantasy svazků, kterých lze najít na pultech knihkupectví přehršel.

První díl ságy Světoborci lze doporučit všem, kteří se nezaleknou náročnějšího čtení a libují si v přemíře cizích pojmů, složitých jmen a akce. V zahraničí již vyšel druhý díl, pojmenovaný Empire Ascendant, a třetí by měl vyjít na podzim roku 2017 – příznivci se tedy mají na co těšit.

• Kameron Hurley: Zrcadlová říše (Sága Světoborci)
• Talpress, 2016
• překlad: Ondřej Kronich
• obálka: Richard Anderson
• 525 stran, 429 Kč (v e-shopu Fantasye již za 386 Kč)