Londýn je městem přímo vybízejícím k tomu, aby do něj autor zasadil děj nějaké drsné, noirové detektivky. Jenže když se do toho připletou nadpřirozené síly, únosy dětí, zvláštní kočka a fotbalový West Ham, je o zábavu postaráno – tedy alespoň pro policejní vyšetřovací tým, který celou záhadu dostane na hrb.

Že tu máme další urban noirovou detektivku, tentokrát z Londýna? Inu, máme – a bude možná trošku jiná, než byste čekali. Ona totiž Zhouba Londýna není plná legrácek a vtípků, jak by se nabízelo. Je to kniha napsaná vážným až suše anglickým stylem; pověstný britský humor sice příležitostně vystrčí růžky, ale ihned je zadupán do země pilnou policejní prací. Tak jen abyste nebyli zklamáni…

Nerušit, vyšetřujeme!

Paul Cornell v první fázi Knihy čtenáře trochu napíná. Zhouba Londýna totiž začíná jako „úplně obyčejná“ detektivka – akcí se zapojením dvou tajných policistů, při které muži zákona konečně seberou dlouho hledaného drogového dealera. Zatáhnou lotra do výslechové místnosti a BUM! Chlápek policejnímu inspektorovi Quillovi doslova exploduje před očima.

Je ustavena zvláštní vyšetřovací skupina čítající kromě Quilla další tři členy – dva tajné ze zásahu a policejní analytičku. Víc osob bohužel není důvěryhodných, a tím pádem mohou být všichni ostatní potenciálními vrahy. Brzy se však ukáže, že v tomhle případě nepůjde o klasické policejní vyšetřování, neboť svoji roli ve vraždě sehrály nadpřirozené síly. Pro kované policisty svázané konvenčními vyšetřovacími postupy začíná zcela nová etapa jejich profesních životů. Postupně skládají vodítka, aby zjistili, že kromě Londýna, který znají a chápou, existuje ještě jeden Londýn utajený běžným smrtelníkům – Londýn plný duchů, přízraků, mýtů!

Pravidla hry

Je jasné, že čtveřice hlavních hrdinů se snaží s novou realitou popasovat po svém. Pokouší se k případu přistoupit jako k něčemu obvyklému a prokousávat se záhadou zcela běžnými vyšetřovacími postupy. Čím dál víc se policejní kvartet noří do nové reality a začíná klást ty správné otázky, které pomohou pochopit pravidla nové hry – on totiž i ten „druhý“ Londýn je přísně racionální a má své zákonitosti, které jsou však v mnoha směrech zcela odlišné od běžný paradigmat. Právě ony zákonitosti hrají v Cornellově pojetí významnou roli. Dokud je hrdinové nepochopí a nepřizpůsobí se jim, nemají šanci zvítězit v boji s terorem a hrůzovládou.

V první fázi najde tým vyšetřovatelů podezřelou, která však vytrvale uniká (právě díky nadpřirozených schopnostem) a velmi rychle jsou jí plné noviny. To vede k tomu, že každý v Londýně se téhle arcibaby bojí a zná její tvář. První konfrontace nedopadne nijak slavně; hon na vražedkyni pokračuje a postupně vyplouvají na světlo vazby této ženy k celému případu a mimo jiné i spojení se zatčeným drogovým bossem. Podivnosti zahrnují i městskou legendu pravící, že každý, kdo nastřílí fotbalovému klubu z West Hamu hattrick, zahyne bídnou smrtí. K tomu přidejte dětské oběti, které nikdo nepostrádá, a kočku, loajálního komplice podezřelé…

Krok od pekla

Autorův Londýn je pořádně depresivní místo plné smutku, se kterým musí hlavní hrdinové bojovat. Požírá jejich duši, nutí je projít peklem.

A právě boj hlavních hrdinů s jejich vnitřními démony je jedním z podstatných témat příběhu. Každý ze čtveřice musí najít způsob, kterak se s darem vidět doposud netušené porvat. A každý ze čtveřice má své vlastní démony z minulosti, kteří jej drtí. Boj s vnitřním strachem může být krokem k vítězství nad čarodějnou babou, která drží v pomyslném zajetí celý Londýn. Jenže nebude pro někoho ze čtveřice břemeno těžší než dokáže unést? Můžeme prozradit, že každý z hrdinů bude balancovat v určitý moment na hraně propasti… ale víc už prozradit nemůžeme!

Zhouba Londýna je psána velmi netypickým jazykem. Člověku by se až chtělo hovořit o policejním stylu – strohém, věcném, nepříliš zacházejícím do detailů a přesto líčícím vše potřebné. Ale tento styl v sobě kromě účelné obsažnosti nese i jedno zásadní úskalí: díky faktografickému vyznění spoustu věcí přijmete jako informaci, ale chybí potřebná hloubka, emoce. Strašidelný dům je strašidelný proto, že autor napsal, že JE strašidelný, nikoliv proto, že se v něm odehrává scéna, která vás strhne a vyděsí. Podobně bohužel (ne)fungují i emoce u postav, i když tam je to o mnoho lepší. Občas se tak můžete cítit ošizeni, protože některé scény zredukované na pouhé spisovatelské řemeslo by si větší prožitek zasloužily.

Druhá věc je sama stavba příběhu: autor směřuje představu čtenáře k poměrně jednoduchému uzavření případu; poté postupně rozvíjí děj do šířky, přidává další drobné smyčky, zvraty a kotrmelce, odhaluje nová fakta a souvislosti, dokáže slušně šokovat… A opět se vracíme k těm prokletým emocím. Čtenář může mít pocit, že čte velmi dobře provedený scénář, podle nějž pokud by vznikl film, byla by to nejspíš slušná bomba, ale tento nezúčastněný, plochý styl prostě není pro Zhoubu Londýna to pravé ořechové.

Jak již bylo řečeno, odehrává se pátrání v kulisách Londýna. Významnou roli sehraje i stadion fotbalového West Hamu, kde se udá několik scén včetně velkého finále. Uznejte sami – pro paranormální detektivku poměrně netradiční prostředí, že? Cornell není příliš fandou klišé, a když už má šanci přetvořit si Londýn k obrazu svému, proč by si s ním trochu nepohrál.

Celkově je Zhouba Londýna chytlavá detektivka s několika zajímavými paranormálními nápady. Po technické stránce není co vytknout – příběh je spletitý a vyšetřování založeno na přísné logice a odhalování pravidel nepoznaného Londýna pod Londýnem. Snad jen styl působí odtažitě a nezúčastněně, takže k plnému prožitku bude čtenář potřebovat pořádnou dávku empatie a představivosti.

• Paul Cornell: Zhouba Londýna (Stínová policie 1)
• Argo, 2019
• Překlad: Veronika Volhejnová
• 352 stran, 328 Kč (v e-shopu Fantasye již za 295 Kč)