Zemětřas (Mechanické století 1), Cherie Priestová
Zemětřas je první knihou série Mechanické století a řadí se k žánru, který je v našich končinách k vidění jen zřídka – steampunk. Přestože má u nás jistě hodně fanoušků, nedostává se mu tolik prostoru jako klasické sci-fi a fantasy. I tak se ale u nás čas od času nějaká steampunková kniha objeví (loni kupříkladu Leviatan Scotta Westerfelda) a Zemětřas tento žánr více než dobře reprezentuje.
Steampunk se definuje mnoha způsoby. Podle jedné z definic se jedná o alternativní historii, kde lidstvo místo užívání elektřiny zůstalo věrné páře (od toho je také odvozen název). Další definice mluví o tom, že „steampunk je to, jak si v minulosti představovali budoucnost“. Často se odehrává v době viktoriánské éry, ale není to pravidlem, výjimkou není ani Divoký západ.
A tam je ostatně zasazen i děj Zemětřasu, přesněji do Seattlu. Zlatá horečka přilákala na Klondike spoustu zlatokopů a tak se takřka přes noc stalo z vesničky velkoměsto. Ale dlouho nevydrželo. Ať už šlo o rafinovaný zločin či pouhou poruchu, je jasné, že těžební stroj, který sestrojil vynálezce Leviticus Blue, během chvilky srovnal polovinu města se zemí. Aby to nebylo málo, po této nehodě začal ze země unikat žlutý plyn, který mění lidi v takzvané hnilobce, ne nepodobné klasickým zombiím.
Uplynulo šestnáct let od katastrofy a v Periferii kus od zdi, která odděluje to, co zbylo ze Seattlu, od zbytku světa, žije Briar Wilkesová, též známá jako vdova Blueová, která musí každý den snášet posměch ostatních. S tím se nehodlá smířit její syn Ezekiel a tak se v touze po očištění jména své rodiny vydá za Zeď, do míst, kde nyní vládnou pašeráci, zločinci a chodící mrtvoly. Jeho matka ho chce samozřejmě přivést zpátky, vydává se do centra Seattlu za ním, a tak vzniká druhá příběhová linie.
Dílo obsahuje všechno, co čtenář od steampunku očekává. Vzduch křižují piráti a pašeráci ve vzducholodích, zatímco pozemní část města ovládá tajemný vynálezce známý jako doktor Minericht. Díky němu vlastní skoro každý nějaké zajímavé udělátko, ale na druhou stranu mu každý dluží nějakou tu službičku. Autorka Cherie Priestová míchá steampunk i s postapokalyptickým žánrem a skvěle vykresluje zničené město obývané přeživšími, kteří se musí mít neustále na pozoru před hnilobci.
Cherie Priestová v pěti bodech:
- nar. 1975 na Floridě (USA)
- debutovala v roce 2005 románem Four and Twenty Blackbirds
- od té doby má na kontě již přes dvanáct knih
- její nejúspěšnější knihou je Zemětřas (Boneshaker), který vyhrál několik cen, mezi jiným cenu Locus za nejlepší science-fiction, byl nominován na ceny Nebula a Hugo a byl přeložen do devíti jazyků
- pokračování Zemětřasu, Clementine, připravuje nakladatelství Triton na přelom května/června tohoto roku
Díky tomu, že za Zdí žije převážně spodina a zločinci – zkrátka lidé, o které v Periferii nikdo nestojí – potkají Briar i Zek během svého putování slušnou směsku rozličných postav. Ty si ostatně zaslouží vyzdvihnout, neboť autorka očividně věnovala jejich tvorbě spoustu času. Nejvíce propracované jsou charaktery obou hlavních hrdinů, Briar, zoufalé matky bojícího se o svého syna, i Zeka, dospívajícího chlapce, který chce zjistit pravdu o své rodině za každou cenu.
Všechno to dohromady tvoří dobrodružný celek, který vás chytne a nepustí. Po celou dobu si udržuje napětí i spád a jen tak vás bavit nepřestane, přestože v jedné části příběh mírně zakolísá. To je ale jen malá daň za to, o jak dobré dílo se jedná. Asi na tuto knihu nebudete dlouho vzpomínat, ale čas s ní vám velmi rychle uteče. Pak už nezbývá než čekat na vydání dalšího dílu série, Clementine.
- Priestová, Cherie: Zemětřas (Mechanické století 1)
- Triton, 2011
- překlad: Zdeněk Uherčík
- obálka: Jon Foster
- 364 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)