Bryn se vrací z mise, která neskončila právě nejlépe. Královna sousedního kmene je stále nezvěstná, Konstatntin Black uprchl a otázek zůstalo mnohem více, než je odpovědí. Nepřítel se blíží a lid Kaninu se připravuje na hrozící válku. Bryn se snaží zjistit pravdu o podivném dění v sousedním kmenu. Místo odpovědí však jen přibývá mrtvých a pravý nepřítel zůstává skryt.

„Uteč, bílý králíčku,“ pronesl, jeho hlas téměř zanikl v burácení hromu, a byl pryč. (s. 157)

Ve skojarském vězení potká Viktora D?linga, hledaného zločince, který se již před lety pokusil svrhnout kaninského krále, neboť jeho dcera byla právoplatná dědička trůnu. Od té doby je na útěku a hledá nové přívržence. Toto setkání, které Bryn málem stálo život, dá do pohybu události, které vše změní. A donutí hlavní hrdinku přemýšlet o tom, co je doopravdy důležité a zda byla její rozhodnutí správná. Nyní se také plně začíná projevovat rozdíl mezi její nespoutanou povahou a jejími principy. Vždy pro ostatní chce jen to nejlepší a nevzdá se, dokud nenalezne pravdu. Oproti tomu z ní její práce stopařky dělá jen jednoho z králových pěšáků.

Romantika, která měla v sérii o Tryllech mnohem větší prostor se v novém díle objevuje jen okrajově a místo toho autorka klade větší důraz na akční scény. Díky tomu má děj i větší spád, kterému pomáhá i členění děje do krátkých kapitol. Bryn dá přednost práci před svou náklonností k Ridleymu, jenže náklonnost se rychle mění v lásku, a tu není už tak snadné odmítnout. A to ani v případě, že s vámi flirtuje princ sousedního kmene.

V příběhu ovšem nezbylo mnoho prostoru pro záporné hrdiny, jako je například Konstantin Black. Pořád se o nich mluví, ale celé to působí jako ticho před bouří. Všichni očekávají, že se něco stane, že něco přijde, ale nic se neděje. Zbývá jen doufat, že to autorka čtenářů vynahradí v poslední knize trilogie.

Autorčin styl psaní zůstává stálé stejný. Hlavní hrdinka vypráví svůj příběh v ich-formě hovorovým jazykem, což podporuje čtivost knihy. Postavy se v příběhu trochu vyvíjejí, už se nejeví jen jako dobré či zlé a jejich charakter se začíná komplikovat. U některých postav se objevuje jejich druhá tvář, jako když se z laskavé královny Miny stane „ledová královna“. Děj je plynulý, místy velmi dobře předvídatelný, a přesto vždy autorka dokáže něčím překvapit. To dovedla k dokonalosti v závěru knihy, který, troufnu si říct, nikdo nebude čekat. Konec zůstává částečně otevřený, aby mohl navázat další díl, a přesto vyvolává pocit, že něco skončilo.

Amanda Hockingová v pěti bodech

1. Narodila se 12. července 1984, nyní žije v Minnesotě.
2. Píše především young adult paranormální romance a městské fantasy.
3. Mezi její nejznámější díla patří série My Blood Approves o upírech, trilogie o Tryllech a kroniky Kaninu
4. Více než milion knih prodala jako e-booky, až později byly její romány vydány tiskem.
5. Je kytaristkou ve skupině Fraggin Aardvarks.

Kroniky Kaninu nabízí tajemný svět vedle toho našeho, plný magie, který je skryt před zraky lidí. Jenže magie je zde už pomálu, tryllové pomalu přicházejí o své schopnosti i bohatství. A spoléhají se stále více na vynálezy lidí, jako jsou léky, auta či telefony. Stejně jako čtou nové knihy či koukají na filmy. Jde o svět, který si dokáže čtenář bez problémů představit, a přesto zde čtenář nalezne něco navíc. Svět, který dokáže očarovat nejen čtenáře předchozí trilogie Amandy Hockingové, ale i ty nové.

• Amanda Hockingová: Políbená ledem (Kroniky Kaninu 2)
• CooBoo, 2017
• překlad: Jana Jašová
• 264 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)