Kdysi vybírala stahovací spoďáry pro důchodkyně. Teď loví zločince. Stephanie Plumová je ďábelsky mazaná, proklatě zručná a smrtelně nebezpečná. Především sama sobě.

Hrdinka knihy Za všechny prachy, Stephanie Plumová, pracovala jako nákupčí pro obchodní dům se spodním prádlem. Spíše než krajkové prádélko však byly náplní její práce stahovací spodky pro babičky. Výpověď ji tudíž zpočátku ani příliš nermoutila. Když ale ani po půl roce nenašla práci, rozprodala veškeré vybavení bytu a k snídani zobala granule svého křečka Rexe, uvědomila si, že je to s ní opravdu vážné.

Mezi mnou a hladověním stálo půl kelímku majonézy, láhev piva, celozrnný chleba potažený modravou plísní, zhnědlá mazlavá hlavička ledového salátu v průhledné fólii a krabice granulí pro křečky. Zauvažovala jsem, jestli v devět ráno není moc brzy na pití piva. Ovšem v Moskvě jsou už čtyři odpoledne. (str. 18)

O Stephanii se dá říct spousta věcí, ale rozhodně ne to, že je tradiční. Má netradiční zaměstnání, netradiční rodinu, netradičního mazlíčka. Z nouze se rozhodne stát lovkyní odměn, ačkoli jí v podstatě děsí všechno spojené s lovením lidí, násilím a zbraněmi. Její babička je prapodivná bytost z vesmíru, která žije v přesvědčení, že je jí stále dvacet, na pohřby ráda nosí lesklé šortky a ze všeho nejvíce by chtěla společně se Stephanií lovit zločince. Stephaniin otec plně vyznává stoicismus, a to od chvíle, kdy se stará paní nastěhovala do jeho domu, a v tichosti spřádá plány, jak ji zlikvidovat, a paní Plumová je starostlivá matka, jež si vzala na hrb povinnost najít Stephanii dalšího manžela.

Hodiny na přístrojové desce mi sdělovaly, že mám sedm minut zpoždění, a z nutkání ječet jsem poznala, že jsem doma. (str. 14)

Vcelku se dá říct, že Bernie Kuntz ten večer zvládl docela dobře. Nepocvrnkal si kalhoty, když babička ustřelila kuřeti biskupa. (str. 61)

Ale tohle všechno je jen omáčka v pozadí jiného příběhu, kterým je případ, jenž má Stephanie vytáhnout z finanční nouze – policista Joe Morelli obviněný ze zabití se nedostavil k soudu a porušil tím podmínky kauce. Pokud ho Stephanie chytí, získá 10% provizi z jeho kauce, což čítá deset tisíc dolarů. Její problémy by byly rázem fuč, mohla by si zase koupit televizi a zaplatit za telefon, případně se najíst, a jako příjemný bonus by se ještě pomstila.

Joe Morelli je totiž ten prevít, který malou šestiletou Stephanii přemluvil k tomu, aby si s ním hrála na vláček a tunel. Její opakované prosby, že by taky jednou chtěla být vláček, však nevyslyšel a celé to korunoval tím, když Stephanii připravil v šestnácti o panenství a pak už se neozval. Sice o pár let později neušel zlomené noze, když na něj Stephanie, samozřejmě omylem, vjela na chodníku autem, ale kam se hrabe peklo na zhrzenou ženu. Stephanie má před sebou geniální situaci typu „dvě mouchy jednou ranou“. A rozhodne se ji maximálně využít.

„Jsou dvě hodiny ráno, Stephanie. Všichni tví sousedi spí jako dřevo a naslouchadla si položili na noční stolek. Klidně si ječ, nikdo tě neuslyší.“ (str. 94)

Bohužel hned od počátku se však zdá, že Joe není tak úplně vinen. Ale k čertu s tím, od souzení jsou soudy, Stephaniina práce není hledat důkazy viny či neviny, nýbrž obviněného. A tak se spouští hra na kočku a myš. Jenže ne ta, kterou známe z přírody, kde si brutální kočka hraje s nebohou myší, ale spíše ta, již známe ze seriálu Tom a Jerry.

[paní Plumová] „Co to tak páchne? To ty? Smrdíš jako odpadkový koš.“
[Stephanie] „Náhodou mi spadly klíče do kontejneru a musela jsem tam pro ně vlézt.“
„Nechápu, jak se ti můžou dít tyhle věci. Nikomu jinému se nic takového nestává. Znáš ještě někoho, komu spadly klíče do kontejneru? Nikdo takový není. To se může stát jenom tobě.“
Z kuchyně vyšla babička. „Cejtím blitky.“ (str. 130)

Naschvál střídá naschvál – krádež auta, připoutání k závěsové tyči ve sprše nebo hození klíčků od zmíněného auta do kontejneru. Stephanie má očividně tajné nadání – ne však na lovení zločinců, ale pouze na jejich vypátrání. Joea vyčmuchá hned několikrát, naneštěstí pro ni najít ho a spoutaného dotáhnout na policii jsou dvě odlišné věci. A v té druhé musí holka ještě potrénovat.

Za správných okolností je nahota v pořádku – když se sprchujete, milujete nebo přicházíte na svět. Stát nahatá a skrz naskrz mokrá před Joem Morellim, kompletně oblečeným, bylo něco, z čeho se rodí noční můry. (str. 94)

Čím dál víc jsem si uvědomovala, že senioři v našem domě mají všelijaké výstřední libůstky. Byli nelítostní, co se týče parkování, a tak fascinovaní nehodami všeho druhu, že to hraničilo se zvrhlostí. (str. 97)

Z touhy po pomstě a po plné ledničce se navíc Stephanie zamotá do případu mnohem rozsáhlejšího než neoprávněná střelba policisty Morelliho. Netrvá proto dlouho a lovnou zvěří se tak stávají oba dva.

„Ten rozražený ret a modřiny jsou od Ramireze. Měli jsme potyčku, ale myslím, že jsem vyhrála. Postříkala jsem ho plynem tak, že se z toho poblil.“ (str. 203)

Janet Evanovichová je nepřekonatelný mistr ve vystihování situací. Tam, kde jiné autorky odstavce a odstavce blábolí o struktuře listů dubu, tvaru mráčků na obloze a vůni hlíny po ranním deštíku, tam Evanovichová hodí jedinou přesně mířenou hlášku a na dlouhé minuty vás tím rozseká. Dokáže vyměřit správný poměr mezi přestřelkovými dialogy a vyprávěním prokládaným Stephaniinými myšlenkami, a stvořit tak výbušnou kombinaci vtipu, akce, ironie i napětí.

„Pitevní znalec prohlásil, že si za tu ostrostřelbu zasloužíš cenu Robina Hooda. Trefila jsi (spoiler) pěti ranami, všechny v rozmezí pěti cenťáků a přímo do srdce. To je úžasné, když uvážím, že jsi mířila přes kabelu a rozcupovala ji na cimprcampr.“ (str. 233)

Stephanie můžete pouze milovat, nebo nenávidět (v tom případě ale pozor na babičku Mazurovou, která na vás bude číhat v tmavých koutech oděná pouze do elastických barevných šortek). Rozhodně vás však nenechá chladnými. A pokud nemáte smysl pro humor na úrovni troglodyta, pak vás i rozesměje, protože každá její příhoda, každá myšlenka a každá vzpomínka jsou zatraceně lidské a barvité. Od prvotního zoufalství z tragické životní situace, přes okouzlení novou prací až po vystřízlivění z romantické iluze ohledně lovení zločinců. Stephanie totiž záhy zjistí, že být lovkyní neznamená honit sexy chlapíky z divokých, nerozvážných mladých dnů, ale vesměs titěrnou papírovací práci korunovanou předváděním opilců, agresivních blbů nebo třeba exhibicionistů. A umíte si představit, že by něco takového dokázala dělat nákupčí spodního prádla, aniž by vás rozesmála?

Otevřel mi nějaký muž a já v tu chvíli pojala podezření, že je to ten pravý, poněvadž byl starý a nahatý. (str. 197)

Na úplný závěr zbývá srovnat knihu s letošním filmovým zpracováním. Na film Slečna nebezpečná se objevují rozporuplné názory. Jedněm se líbil, ačkoli četli knihu, druhým se nelíbil právě proto, že četli knihu, třetí ho nepochopili, protože nečetli knihu, a najde se i pár takových, kteří ho nepochopili, přestože knihu četli. Troufám si tvrdit, že dobrá polovina návštěvníků kin knihu nečetla a film si užila. Proč? Protože je svůj. Stejně jako Stephanie Plumová. Katherine Heiglová představuje castingovou trefu do černého a Jason O’Mara, přestože není vizuálně tak úplně Joe Morelli, stejně jako Heiglová svoji postavu vystihuje přesně. Bývalý proutník a policajt, který nechce skončit ve vězení za něco, co neudělal, a k tomu všemu se mu na paty pověsí šílený magnet na potíže v podobě Stephanie.

Série Stephanie Plumová:

• One for the Money (1994, č. Za všechny prachy, BB art, 2012)
• Two for the Dough (1996, č. Dvakrát řež, jednou měř, BB art, 2006)
• Three to Get Deadly (1997, č. Než bys do tří napočítal, BB art, 2006)
• Four to Score (1998, č. Čtyřka na zabití, BB art, 2007)
• High Five (1999, č. Od desíti k pěti, BB art, 2008)
• Hot Six (2000, č. Lovkyně zločinců, Alpress, 2001)
• Seven Up (2001)
• Hard Eight (2002)
• To the Nines (2003)
• Ten Big Ones (2004)
• Eleven on Top (2005)
• Twelve Sharp (2006)
• Lean Mean Thirteen (2007)
• Fearless Fourteen (2008)
• Finger Lickin’ Fifteen (2009)
• Sizzling Sixteen (2010)
• Smokin’ Seventeen (2011)
• Explosive Eighteen (2011)
• Notorious Nineteen (listopad 2012)
• Visions of Sugar Plums (2002, novela mezi osmým a devátým dílem)
• Plum Lovin’ (2007, novela mezi dvanáctým a třináctým dílem)
• Plum Lucky (2008, novela mezi třináctým a čtrnáctým dílem)
• Plum Spooky (2009, novela mezi čtrnáctým a patnáctým dílem)

Je třeba říct, že jako každé zpracování i tento film pár scén pozměňuje a vynechává, ale činí tak nenásilně a vtipně, scény z knihy na plátně ožívají stejně bujaře jako ve vaší fantazii a ty, které si tvůrci oproti knize přimysleli, sednou do příběhu jako ulité. Není to Schindlerův seznam ani Most přes řeku Kwai, a ani to tím být nechce. Jako oddechovka po dlouhém dni nebo týdnu je to však komedie jako dělaná.

I přesto však doporučuji si nejdřív přečíst knihu, protože kdo uvidí Stephanii ve filmu, skvěle se pobaví, kdo s ní však prožije každou stránku, ten si ji zamiluje.

• Evanovichová Janet: Za všechny prachy (One for the Money)
• BB art, 2012
• Překlad: Blažena Kukulišová
• Obálka: Hollywood C. E.
• 238 stran, 229 Kč

Janet Evanovichová v pěti bodech:

1. Jejími prvními vydávanými knihami byly romance. Sice ji bavilo je psát, ale jak sama uznává, po pěti letech jí došla inspirace v oblasti sexuálních pozic a rozhodla se přejít k detektivkám.
2. Strávila dva roky posedáváním nad pivem s policajty, učila se střílet a nacvičovala klení – na konci těchto dvou let vznikla Stephanie Plumová.
3. S manželem založili firmu Evanovich Inc., pro kterou pracují i jejich dvě děti – syn Peter se stará o finance a dcera Alex vytvořila webové stránky, komiksy a stará se e-mail, newsletter a internetový obchod. Oba jsou v Evanovich Inc. zaměstnáni na plný úvazek a jejich matka je jejich jediným klientem.
4. Je zapřísáhlá workoholička s jediným koníčkem – nakupováním. Proto také tolik trpí v New Hampshiru, kam se přestěhovala, aby mohla v klidu psát. Vzhledem k tomu, že tam nemají pořádné nákupní středisko, užije si Janet klidu až nad hlavu.
5. Až zestárne, chce být jako Stephaniina babička Mazurová.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).