Každý si jistě alespoň jednou v životě přál, aby uměl kouzlit. Přál si to i jeden malý kluk z amerického venkova a jeho sen se mu splnil. Aby také ne, když máte za strýčka čaroděje, který se prohlašuje spíše za salonního kouzelníka, nicméně je mnohem mocnější, než se na první pohled zdá. Vše umocní ještě zjištění, že kouzelnicí je i zdejší sousedka.

Lewis je malý, baculatý klučina z americké vesnice. Jednoho dne mu však rodiče zahynou při ošklivé autonehodě, a tak mu nezbývá nic jiného, než se odstěhovat do města, ke svému strýčkovi Johnatanovi. Nicméně Lewis brzy zjišťuje, že nový dům, ve kterém má od nynějška bydlet, skrývá jakési tajemství. Vyjukaný klučina brzy zjišťuje, že strýček je čaroděj. Aby toho nebylo málo, k Johnatanovi chodí pravidelně na návštěvu i sousedka paní Zimmermannová, a ta se v magii, podle všeho, vyzná ještě lépe než bohémsky žijící strýček.

Přátelství si žádá oběti, a to ví i malý Lewis, který si jej chce za každou cenu udržet s místním oblíbeným klukem Tarbym. Nenapadne ho nic lepšího, než mu ukázat pár kouzelnických triků. Zprvu je malý Tarby nadšený, avšak až do okamžiku, kdy se chlapci rozhodnou vyvolat z říše mrtvých zlou a nebezpečnou černokněžnici Selenu. Zvládne bojácný Lewis vyřešit problém s nastávajícím koncem světa, který nevědomky přivolal na lidstvo? Anebo vše pohltí temnota?

Záhadu hodin je třeba vyřešit v abnormálně krátkém čase

Zápletka knihy by vydala na minimálně tří set stránkový román, ovšem John Bellairs ji zvládne začít, rozehrát a ukončit během polovičního intervalu; na rovných sto padesáti stranách. Příběh se čte sám od sebe a utíká čtenářovi před očima, a ten potom není schopen knihu odložit. Jedná se o čtení na jeden, maximálně dva večery. Text je psaný velmi poutavým, nicméně dosti svébytným způsobem. Bellairs knihu psal pro děti, a tak je i podávána, zprvu se může zdát, že autor píše až přehnaně dětinsky, ale to nevadí, jelikož se od příběhu nelze odtrhnout dříve, než skončí.

John Bellairs v pěti bodech

1. Žil v letech 17. 1. 1938 – 8. 3. 1991.
2. Byl známý především svými detektivkami.
3. Americký rodák, roku 1971 se stal spisovatelem na plný úvazek.
4. Získal tituly na Notredamské a Chicagské univerzitě.
5. Několik let vyučoval angličtinu na různých vysokých školách.

Kniha pojednává o tradičním souboji dobra a zla. Na jedné straně stojí kladné postavy, které se nejvíce obávají toho, že se zlo může každým okamžikem vrátit. To se nakonec i stane, když nevybouřený a naivní chlapec povolá síly zla, ovšem s dobrými a zcela počestnými úmysly –chce se jen zavděčit novému příteli.

Co nejvíce zamrzí při čtení Čarodějových hodin, je mizerná korektura textu, kdy se téměř na každé druhé straně setkáme s překlepem či špatně formulovanou větou. Snad se jedná o chybu překladu, ale knize dost ubírá na exkluzivitě. Také stylistika pokulhává, ale to už je bohužel dnes nešvar některých vydaných knih.

Román lze doporučit převážně náctiletým čtenářům, kteří očekávají kvalitní dobrodružství, a zde se ho dočkají v plné parádě. Malý sirotek se přestěhuje do neznámého prostředí, zjistí, že je obklopen magií a čaroději a nakonec zamíchá dějem natolik výrazně, že by se za to nestyděl kdejaký ostřílenější spisovatel.

• John Bellairs: Čarodějovy hodiny
• Omega, 2018
• ilustrace/kresba: Edward Gorey
• překlad: Jaroslava Kočová
• obálka: Universal Studios
• 152 stran, 229 Kč (v e-shopu Fantasye již za 206 Kč)