Svět skončil. Neexistuje. Jediné, co zbylo, jsou jeho kusy, rozprostřené po několika úrovních reality. Čím hlouběji se nacházíte, tím bizarnější bytosti lze potkat. Ale ani v úrovni mínus jedna, kde se zachovalo alespoň jakési zdání civilizace, není život procházkou růžovým sadem. Obzvlášť mají-li růže zrovna hlad.

Navzdory tomu se zde dá ještě docela dobře existovat. Pokud tedy nejste zdegenerovaný mutant nebo nemáte tu smůlu, že vás z nějakého důvodu nepustí do bezpečí jednoho z věžáků. Najdou se ale i tací, kteří se dobrovolně vydávají do odlehlých koutů Města v naději, že najdou něco užitečného, co by se potom dalo výhodně směnit. Mnohem častěji ovšem tito takzvaní valkeři najdou vlastní smrt. O směnitelnosti či užitečnosti takového nálezu není nutno diskutovat.

Kromě těchto odvážlivců se Městem pohybují i tajemní misteri, lidé s téměř magickými schopnostmi, jejichž posláním je pokusit se pospojovat roztříštěný svět a vytvořit opět jednu jedinou realitu. Jenomže k tomu by se museli dostat do původní, nulté úrovně. A jak už to tak bývá, misteri nejsou sami, kdo touží po takovém úspěchu. Byť někteří jsou motivování spíše touhou uniknout z depresivní a nebezpečné existence ve Městě. Zatímco hlavní hrdinové se stávají ekvivalentem důlních kanárků při expedicích majících za cíl objevit cestu do nuly, bytosti s nižších úrovní se pomalu ale jistě začínají rozrůstat i do Města.

Jana Rečková v pěti bodech

1. Narodila se roku 1956 v Kladně.
2. Vystudovala lékařskou fakultu UP v Olomouci.
3. Povoláním byla lékařka FN Na Bulovce.
4. Za svá díla získala mnohá literární ocenění (například Mlok nebo Ikarie).
5. Kromě vlastní tvorby se věnovala i překladům (mimo jiné romány ze série Expanze).

Misteri lze zjednodušeně popsat jako velmi zdařile depresivní knihu. A to hned na několika úrovních. V prvé řadě je zde spousta postav, kterým se podaří v průběhu knihy zemřít. Občas se zdá, jako kdyby existovaly zejména pro tento úkol. V některých případech se autorka postarala o to, aby došlo k tradičnímu ztotožnění se čtenářů s fiktivní osobou odsouzenou k pokud možno důležitému skonu.

Další úroveň deprese je zastoupena samotným dějem. Zápletka je patřičně zamotaná. Nicméně nejdelším úsekem je seznámení čtenářů se situací. Jakmile se tak stane, začnou se dít roztodivné věci. Nad některými událostmi autorka jen proletí, jako kdyby je zmiňovala z donucení. Jindy se zastaví u míst, kde se alespoň na první pohled neděje nic podstatného. Neustálé změny v tempu a tónu vyprávění si zaslouží svou samostatnou položku na seznamu depresivních prvků. Styl Jany Rečkové vždy byl poněkud nevyzpytatelný. Z jednoduchého vyprávění se velmi snadno stávaly hrdinské eposy. A jediný příběh obsahoval spoustu naznačených odboček, z nichž se záhadným řízením představivosti občas stávaly hlavní dějové linie.

Posledním důležitým záznamem klíčových depresivních faktorů je lehce osobní povzdech jedince, od nějž se očekává nějaké objektivní hodnocení. Zde se ale nachází největší kouzlo a zároveň problém této knihy. Misteri je typickým dílem autorky, která se vždy dokázala vyhnout jakémukoli škatulkování. Ostatně zkrotit její představivost by bylo nemožné, nemluvě o zbytečnosti jakýchkoli pokusů. Tuto knihu lze velmi snadno zbožňovat pro její složitost a proměnlivost. A stejně tak ji můžete považovat za dílo bohaté na zajímavé a originální náměty, jejichž kombinací se místy ztrácí napětí a schopnost správně porozumět situaci již během prvního čtení. Jedno ale lze o této knize prohlásit naprosto jednoznačně. Rozhodně stojí za to být přečtena.

• Jana Rečková: Misteri
• Epocha, 2018
• Obálka: Žaneta Kortusová
• 530 stran, 359 Kč (v eshopu Fantasye již za 323 Kč)