Za Zrcadlem, John Ringo
 |
John Ringo u nás není neznámé jméno a v zahraničí je to již zavedený populární autor military SF. Pod většinou děl však není podepsán sám, ale jako spoluautor s různými jinými tvůrci. Tentokrát dostává čtenář možnost posoudit jeho vlastní autorské dílo vytvořené bez spolupráce s někým dalším.
Již první díl série Zrcadlo předjímá, na co se můžeme těšit i v dalších pokračováních. Hrdinou knihy je doktor fyziky William Weaver, který není zrovna tuctovým občanem. Nepotkáte tak často geniální fyziky, kteří jsou zároveň prověřeni armádou pro práci na tajných projektech, výborní sportovci, strojaři a kdovíco ještě. A pokud někomu takovému dáte za parťáka poddůstojníka jednotek SEAL, máte prakticky neporazitelnou dvojici.
Na druhou stranu, koho poslat zkoumat brány do jiných světů, které náhodou otevřel jiný fyzik při svých zdánlivě neškodných experimentech? Zvláště tehdy, když se brzy ukáže, že za některými z bran jsou inteligentní bytosti s ne vždy přátelskými úmysly.
Náš současný svět je náhle konfrontován s různými druhy mimozemšťanů, kteří jsou někdy přátelští, ale většinou projevují agresivní úmysly. K branám má totiž přístup lecjaká cizí inteligence a lidé se s tím musí nějak vypořádat.
Z takové zápletky nemůže vzejít nic jiného než military SF, kde teče lidská i mimozemská krev proudem a kde po nedostatečné klasické armádní výzbroji, nastupují výstřelky zbrojařského průmyslu i atomové bomby.
Nevím, zda si autor dělá legraci, nebo je platným členem klubu střelců, ale armádě zdatně sekundují hrdí místní dobrovolníci ozbrojení vším od pušek kalibru menšího děla až po obrněnce s velkorážním kulometem. Těžko říci, jestli je to reklama na zbrojařský průmysl, nebo ironická narážka na zálibu Američanů ve zbraních. Hádal bych to druhé.
Ringo pojal knihu nevážně a utahuje si ze čtenáře, kde může. Děj prokládá narážkami na klasiky jako Star Trek, Hvězdná brána, Mýtus Cthulhu H. P. Lovecrafta a další. I v dalších věcech si čtenář připadá jako Alenka v říši za zrcadlem, protože všichni politici i armádní činitelé myslí jen na blaho Spojených států i za cenu osobní újmy, prezident dá na rady svých vědeckých poradců a udělá nepopulární opatření, která „v Kongresu už nějak prosadí“, a neschopný velitel se řídí radami svých schopných podřízených. Stejně tak svalnatý hlavní hrdina, geniální vědec, přebírá všechny možné funkce od experta na kvantovou fyziku, přes velvyslance u různých mimozemšťanů, průzkumníka neznámých světů až po hrdinu s brokovnicí v jedné ruce a mimozemskou kufříkovou bombou se silou daleko převyšující vodíkovou pumu v druhé.
Rozhodně nehodlám knihu hanět – výborně se čte, má spád, minimum hluchých míst, množství míst úsměvných a udržuje si vnitřní logiku (jinak je ovšem plná vědeckých mystifikací). Čtenář se však musí srovnat s tím, že občané USA jsou nepochybně nejlepším národem na světě, jejich politická reprezentace dělá vše pro blaho své země i světa vůbec a zlo představují výhradně mimozemšťané a teroristé na Blízkém východě. Pevně doufám, že to, co Evropan chápe jako parodii, tak bylo i myšleno. Není nad to si občas vyčistit hlavu pohádkou, kde všechno dobře dopadne, a „pokud neumřeli, šťastně žijí dodnes“.
- John Ringo: Za Zrcadlem
- vydal: Brokilon, Praha 2010
- přeložil: Robert Čapek
- obálka: Kurt Miller
- 344 stran / 258 Kč
