Z druhého vydání Hořících přízraků Vladimíra Šlechty opět mrazí v zádech, Vladimír Šlechta: Hořící přízraky (Gordonova země 3, Krvavé pohraničí)
Je tomu skoro devět let, co Vladimír Šlechta završil cyklus Krvavé pohraničí snad nejdelším románovým svazkem celé série. Hořící přízraky splétají osudy mnoha oblíbených postav autorova fantasy světa, přidávají velké bitvy s arcinepřítelem v podobě cizího uzurpujícího národa a nezapomínají na poctivou řemeslnou práci s jazykem a příběhem. Přestály zkoušku času a porovnání s novějšími tituly ze stejného světa?
Na mořském pobřeží vyrůstá cizí město Puarko Sem Anzoti, proti proudu řeky Gkchynaée se vydávají početné skupiny mužů s hromovými holemi. Hnáni potřebou expanze a touhou zasadit úder raiggijskému císaři, spoutáni rigidní třídní strukturou a děsivým náboženstvím, vydávají se do Gordonovy země, staví tam svou výspu a plánují porobit si celou oblast. Rozličným místním obyvatelům, kteří se dosud soustředili na vlastní rozmíšky, zbývá jen jediné – táhnout za stejný provaz a doufat, že paedwankové ustoupí.
Vrchol „velké“ trilogie
Představovat styl Vladimíra Šlechty nemá u recenze třetího dílu „velké“ trilogie z Krvavého pohraničí valný smysl, protože všichni potenciální čtenáři ho již jistě znají. Opět se můžeme těšit na drobné zálesácké eskapády, které oživují jinak epický děj a vždy dodávaly knihám z Pohraničí zvláštní jiskru. Tentokrát se zajímavě mísí i s velkými bitvami a plánováním odvetného útoku proti paedwankům, který musí početná záplava hrdinů (čelící ještě větší přesile) mistrovsky zkoordinovat a nenápadně provést. Zaujme i skutečnost, jak nenápadně Šlechta splétá několik dějových linií a jak přirozeně pracuje se strukturou „pomalejší rozjezd, kataklyzma, klid před bouří, velké finále“.
Fanoušky celé série zaujme i plejáda postav a vedlejších dějových linek, které se na pozadí velkého děje potichu uzavírají. Hlavními tahouny příběhu jsou sice lodivod Andres a nezbytný půlelf Thompson, dojde ale i na celou řadu dalších hrdinů, jejichž osudy se tu různě propojují (zmínku si zaslouží například protagonisté a události Šíleného lesa). Šlechta tu znovu dokazuje, jak bohatým a bujícím světem Krvavé pohraničí vlastně je a že vždycky zbývá někdo, jehož osudy lze rozvíjet. Naopak ostrouhají některé postavy z počátečního románu trilogie Zahrada sirén, ty si však autor schoval jinam.
Vladimír Šlechta v pěti bodech
- Vladimír Šlechta se narodil roku 1960 v Liberci, většinu života však prožil v Českých Budějovicích.
- V roce 1994 vystudoval Stavební fakultu ČVUT – obor vodní stavby, a vodohospodářství ho provází v různých podobách celým jeho životem.
- Svoji první povídku s názvem Legendární zbraň publikoval v roce 1993 v časopisu Ikarie. Byla to první předzvěst série knih o majoru Oggerdovi, která v současné době čítá již téměř deset svazků.
- Dalším významným projektem Vladimíra Šlechty je cyklus Krvavé pohraničí, který definoval hranice nového fantasy subžánru – tzv. zálesácké fantasy.
- Mimo tyty cykly ještě přispěl autor do série JFK, vytvořil několik dalších povídek do různých časopisů a sborníků a napsal alternativní příběh z Tolkienovy Středozemě nazvaný Tajemství Morie.
Drobnou výtkou může být skutečnost, že ač ve finále odejdou na věčnost mnohé postavy, spisovatel se v jejich skonech melancholicky nevyžívá a prožívání emocí nechává spíš na čtenářích. I vztahová dramata, která se dějem navzdory absenci romantiky mihnou, působí tak nějak suše. I na to jsou ovšem čtenáři zvyklí a k autorovu stylu to patří již po mnoho knih.
Pohraničí neskočilo, středověk trvá
Dnes už víme (a vlastně i před těmi devíti lety jsme věděli), že navzdory epickému záběru Hořících přízraků příběhy z Pohraničí neskončily a osudy hrdinů dále pokračují. Po skončení trilogie Gordonova země se odehrávají vybrané povídky a nyní i romány Kukaččí mláďata a Zima v Thonnierice, které představují autorův svět z pohledu nových, mladších hrdinů s jinými příběhy.
S druhým vydáním Hořících přízraků se nabízí bilancovat, zda se na něm zub času podepsal. Podobně jako pro jiná díla z tohoto českého fantasy cyklu (snad s výjimkou několika prvních vlaštovek) to však rozhodně neplatí. Vladimíra Šlechtu si oprávněně můžeme hýčkat jako domácí rodinné zlato.
- Vladimír Šlechta: Hořící přízraky (Gordonova země 3, Krvavé pohraničí)
- Brokilon, 2018
- Obálka: Michal Ivan
- 444 stran, 295 Kč (v e-shopu Fantasye již za 328 Kč)