William Gibson v Zemi slídilů rozehrává špiónský příběh bez špiónů, William Gibson: Země slídilů (Bigend 2)
 |
V LA se rozmáhá nové umění, které vytváří digitální stopy a obrazy v jejich ulicích – krásný námět pro amatérskou novinářku a bývalou rockovou hvězdu v jedné osobě. K tomu kubánský ilegální emigrat s čínskými kořeny, který pouze funguje jako poslíček iPodů s daty. A rusky mluvící feťák unesený vládními agenty. Najdou se snad vhodnější postavy k rozehrání špiónské hry?
Právě postavy jsou nejsilnější stránkou Země slídilů. Čtenář po chvíli ani nemusí číst jejich jména, aby rozeznal, komu je kapitola právě věnována. Ať už se jedná o úchvatný popis kubánské rodiny, která funguje jako mafiánská rodina, či barvité obrazy halucinogeních stavů z drog, které ruský tlumočník dostává od samotných federálů.
Román začíná nenápadně a nic nenasvědčuje tomu, že se chystá něco víc. Což může být i slabina knihy, neboť první kapitoly novinářky nenabízí nic, co by čtenáře pohltilo. Ke konci se stejná situace opakuje s postavou feťáka, která pak nemá co nabídnout. Celý děj proto drží v pohybu Kubánec, který ani na chvíli nezačne nudit – ačkoli Gibson nikdy nepíše dlouhé kapitoly, takže je ve výsledku je o zábavu postaráno.
William Gibson v pěti bodech
- Jeden z nejznámějších autorů kyberpunku se narodil 17. března 1948 v Jižní Karolíně, USA
- Jeho první román Neuromancer je pokládán za bibli kyberpunku. Objevují se zde pojmy jako matrix, internet, virtuální realita či kyberprostor.
- Za Neuromancera získal též několik ocenění na cenu Huga, Philip K. Dick Memorial Award a Nebulu.
- Na kontě má tři trilogie – Sprawl (kam patří zmíněný Neuromancer), Bridge a Bigend.
- Několik z jeho děl bylo zfilmováno (například povídka Johnny Mnemonic s Keanu Reevsem) a sám Gibson se podílel na scénáři k několika dílům Akt X.
Druhá věc, která může zamrzet, je neepičnost příběhu. Za polovinou knihy čtenáři začnou očekávat velký střet tajných služeb bojujících o moc v nejvyšších kruzích. To se sice nekoná, ale o to překvapující je celý děj. Gibson celou knihu mate a nechává čtenáře očekávat něco, co nepřijde. Ono i vyvrcholení na sebe nechává dlouho čekat, aby se objevilo během pár stránek a zas rychle vyšumělo v řádné rozuzlení. Na druhou stranu, díky tomu si kniha dlouho udržuje pořádnou dávku paranoické atmosféry, kdy nemůže být jasné, kdo je onen hlavní padouch, na kterého se čeká.
William Gibson zvolil čtivý styl vyprávění a popisů, kdy střídá detailnější popisy s těmi neurčitými. Obzvlášť je to vidět v Kubáncových bozích a průvodcích. Chvíli se zdá, že jsou to hmotní lidé, kteří umí být pouze v pravou chvíli na pravém místě, tak aby zůstali ostatním skryti. Hned na to se ale ukazují v nadpřirozeném světle.
Země slídilů je prostřední díl trilogie Bigend, kterou propojuje právě postava Huberta Bigenda, jenž celou dobu stojí v pozadí. Znalost předchozího dílů přesto není nezbytná pro plné pochopení příběhu.
Knihu si oblíbí každý čtenář špionážních románů, ač v něm mnoho špiónů nevystupuje. Stejně tak ji mohou ocenit i ti, kteří do tohoto žánru moc nezabrousí, zvláště díky zajímavým postavám, ve kterých si každý najde něco svého.
- William Gibson: Země slídilů (Bigend 2)
- Laser-books, 2012
- překlad: Pavel Bakič
- obálka: Tomasz Maroński
- 392 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
