Basil Karlo toužil po slávě a výjimečnosti, po kariéře opěvovaného herce. Jenže k tomu, aby prorazil před kamerou, potřebuje člověk alespoň ždibec hereckého talentu. A toho se Basilovi nedostávalo. Pomyslný záchranný kruh mu naštěstí hodil Penguin, který v zoufalé duši rozpoznal zajímavý podnikatelský potenciál. Jenže pak se to všechno nějak zvrtlo.

Postava Clayface provází Batmanovu kariéru už od dob otců zakladatelů Boba Kanea a Billa Fingera, zpravidla ale zůstává ve stínu čtenářsky či divácky vděčnějších padouchů – Jokera, Penguina, Scarecrowa či Two-Face. O to více překvapí, že se jí scenárista Gregg Hurwitz v závěrečném svazku řady Batman Temný rytíř rozhodl věnovat ten nejdelší uzavřený příběh. Zbývající dvě kratší dějové linky uvádějí na scénu novodobé otroky v područí Penguina a zachycují zrod vylepšeného, silnějšího Man-Bata.

Komiksová série Batman Temný rytíř (v originále Batman The Dark Knight, 2011–2014)

• Batman Temný rytíř #1 – Temné děsy (BB art, 2013) – sebrané vydání obsahuje původně vydané sešity #1-#9. V příběhu, za nějž je zodpovědná tvůrčí dvojice David Finch a Paul Jenkins, se Batman utkává se Scarecrowem a především sexy Bílou králičicí. Kromě toho kniha obsahuje crossover zobrazující události z Noci sov Scotta Snydera.
• Batman Temný rytíř #2 – Kruh násilí (BB art, 2014) – vydání obsahuje původní sešity #10-#15 a bonusové nulté číslo. Hurwitzův Kruh násilí je především komiksem o původu Scarecrowa a jeho současných neplechách, v jednorázovém #0 pátrá Bruce Wayne po skutečných důvodech vraždy svých rodičů.
• Batman Temný rytíř #3 – Šílený (BB art, 2015) – vydání obsahuje původní sešity #16-#21 a výroční číslo Annual #1. V Šíleném si Hurwitzův Batman musí poradit s nemilosrdným Mad Hatterem, v úsměvném halloweenském „annualu“ pak v domě hrůzy rudne vzteky trojice arcizlosynů.
• Batman The Dark Knight #4 – Proměny (BB art, 2016) –vydání obsahuje původní sešity #22-#29. Titulním Batmanovým sokem ve čtvrté knize je Clayface, dojde však i na boj s Penguinem a Man-Batem.

Basil Karlo alias Clayface je kožoměnec, tvaroměnec, shapeshifter, prostě hliněná masa měnící dle libosti svůj tvar a přisvojující si podobu lidí kolem sebe. To z něj dělá zločince nejen záludného, ale především takřka nepolapitelného, neboť Temnému rytíři doslova protéká mezi prsty. Naštěstí má Batman od svého dvorního vynálezce Luciuse Foxe pro podobný lov patřičné udělátko, a tak více než o boj s měňavcem jde v komiksu o to, jak a proč se jím Basil Karlo vůbec stal. Čtenáře, který v ruce držel druhý či třetí svazek téže série, toto směřování nikterak nepřekvapí. Šéfové DC zjevně najali Hurwitze, aby pro restartované dvaapadesátkové univerzum reinterpretoval původ některých Batmanových hrdinů, a tak se po Scarecrowovi (Kruh násilí) a Mad Hatterovi (Šílený) logicky dostalo i na Clayface.

V sítích novodobých otrokářů

Jako mnohem pozoruhodnější a současně scenáristicky odvážnější se jeví dvoudílný příběh trojice hispánských žen – babičky, matky a nemocné dívenky –, které nelegálně imigrují do Států, aby se pokusili najít pomoc v Gothamu. Ženy po přechodu hranic nedobrovolně uvíznou v Penguinově kriminální síti, ze které je může za cenu sebeobětování jedné z nich vymotat opět jen Batman. Na uvedeném příběhu přitom ani tolik nezaujme politická nota – o hrůznosti obchodu s lidmi si nejspíše žádný čtenář nedělá přehnané iluze – jako spíše jeho realizace. Celý komiks se totiž obejde bez bublin, namísto slov tak děj zprostředkovávají jen a pouze obrázkové panely.

Gregg Hurwitz v pěti bodech

1. Gregg Hurwitz je americký prozaik a komiksový tvůrce, jeho thrillery vycházejí i česky.
2. Studoval na prestižních univerzitách v Harvardu a Oxfordu, závěrečnou práci sepsal k shakespearovské tragédii.
3. Coby scenárista a producent se Hurwitz podílel na vzniku několika epizod sci-fi seriálu V.
4. S komiksem začal u Marvelu, kde se ale jen mihnul u titulů jako Wolverine, Punisher či The New Avengers.
5. Než Hurwitz začal psát Temného rytíře (2012–2014), seznámil se s druhou stranou konfliktu v krátké sérii Penguin: Pain and Prejudice (2011–2012).

Čistokrevného akčního komiksu, v němž i Batman dostává na budku, se nicméně čtenář dočká též. V posledních dvou sebraných sešitech se totiž Batman musí postavit obrozené, silnější verzi svého lingvistického protějšku, Man-Bata. Boj s humanoidním netopýrem nicméně nijak nevybočuje ze šedého superhrdinského průměru, a tak se série Batman Temný rytíř s nakladatelskou scénou loučí spíše bez fanfár.

Výtvarný amalgám

Kdo už komiks zahlédl v obchodech, nemohl si nevšimnout řady jmen na obálce. O jednotlivé příběhy se totiž podělila hned čtveřice kreslířů (z nichž tři se dostali na obálku), a tak vzniká poměrně netradiční výtvarný amalgám. U nás je nejznámějším z nich patrně bulharský ilustrátor Alex Maleev (Bendisův Daredevil), který se ujal clayfaceovské linky. Jeho panely jsou realističtější a hladší než následující práce Alberta Ponticelliho (Zero 3 – Vlčí něha), který naopak více stylizuje, deformuje a celkově působí mnohem ostřeji a pichlavěji než Maleev. O poslední příběh se pak postaral především Ethan Van Sciver (New X-Men: G jako genocida, Flash: Znovuzrození atd.) s drobnou pomocí Jorgeho Lucase. Navzdory drobným rozdílům v přístupu nepůsobí kniha vyloženě nejednotně a třeba kompozice stran je očividně vedena snahou jednotlivé komiksy sjednotit. Všichni kreslíři poměrně volně pracují s rozdělením panelů, tradičnější obdélníky a čtverce tak střídají překrývající a vějířovité panely, a dokonce i celostránkové a velkoformátové dvoustránkové ilustrace, s nimiž většinou tvůrci spíše šetří.

Co říct závěrem? Hurwitz je možná úspěšný autor thrillerů, pokud si od něj ale šéfové v DC slibovali nějaký vyloženě čerstvý, komiksovým prostředím takřka nepolíbený vítr, tvrdě narazili. Jeho scénáře jsou řemeslně dobře zvládnuté a nepodrážejí si nohy nelogičnostmi, ale současně jsou víceméně bez nápadu a originální vložky. Až na „němý komiks“, jak by snad jeho experiment beze slov bylo možné označit, nepřichází Hurwitz ani tentokrát s ničím novým. Namísto toho recykluje a hraje na jistotu. Možná i proto jeho řada ve srovnání třeba s mnohem živějším a nápaditějším Batmanem Scotta Snydera připomíná jen vedlejší produkt, dárek pro zaryté fandy, kteří marně vyhlížejí něco lepšího.

• Gregg Hurwitz, Alex Maleev, Alberto Ponticelli, Ethan Van Sciver: Proměny (Batman – Temný rytíř 4)
• BB art, 2016
• překlad: Petr Zenkl
• 176 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).