Výprava na Zemi, Arthur C. Clarke
 |
Arthur C. Clarke patřil k několika málo anglo-americkým spisovatelům fantastiky, kterým se v trochu větší míře podařilo prodrat na československý knižní trh i v době reálného bolševismu. Clarke byl tudíž jedním z těch, kteří přímo utvářeli vztah ke sci-fi několika generací českých čtenářů. Jeho první povídková sbírka Výprava na Zemi z roku 1953, ve které se objevují především texty ze čtyřicátých let, je proto i pro mě takovým malým, nostalgickým návratem do času dětství… a pro čtenáře jiných generací zase připomenutím doby, kdy se hard sci-fi teprve začala rodit do podoby, v níž ji známe dnes. A je také důkazem toho, že špičkoví autoři tohoto žánru už tehdy psali na vysoké literární úrovni.
Útlá kniha obsahuje jedenáct povídek rozdílné délky, ale povětšinou nadprůměrné úrovně, mezi jinými i proslulou Hlídku o záhadném mimozemském artefaktu objeveném na Měsíci, která stála na počátku slavného filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea a která nedávno vyšla i v českém překladu Dozoisovy antologie Objevitelé. Na začátek knihy pak Clarke v roce 1998 přidal předmluvu, v níž kromě odhalení pozadí spolupráce s Kubrickem a vzniku některých povídek trochu ironicky komentuje omyly, jichž se ve svých vizích dopustil, zejména při dataci dobývání vesmíru v druhé polovině 20. století.
Témata Clarkových povídek jsou na svou dobu poměrně typická, ale podaná tak moderně, že by se neztratila ani dnes – Země vzdálené budoucnosti, zdevastovaná nukleárními výbuchy či nekončícími válkami, funguje jako základní kulisa hned v několika povídkách (Kdybych na tebe zapomněl, Země o naději, kterou lidské pokolení má, že se za mnoho generací zase vrátí domů; komorní Nemesis o diktátorovi, kterého osud, jemuž chtěl uniknout, dostihne i po uplynutí věků). Většina povídek sbírky se ale odehrává ve vesmíru, a to jak vzdáleném, tak blízkém – tedy přímo v naší Sluneční soustavě. A hlavními hrdiny jsou až na výjimky (kupříkladu hned úvodní Druhý úsvit) lidé, kteří pak mají často dost problémů sami se sebou na to, aby se ještě museli zabývat mimozemšťany.
V mnoha povídkách Clarke naznačuje, že mu není nikterak vzdálený ani suchý anglický humor, a že mu to jde až nečekaně dobře, ukazují černohumorná Převaha o tom, kterak lze prohrát válku, i když máte technologii zbraní na daleko vyšší úrovni než protivník; bondovsky vynalézavá Střílejte veverky o souboji Davida – prchajícího agenta – s Goliášem – plně zbraněmi vybavenou válečnou lodí, který se zdá být předem rozhodnutý, avšak nakonec to pochopitelně dopadne úplně jinak; a také Skulina, připomínající svým sarkasmem trochu Douglase Adamse, o tom, že lidstvo nakonec stejně přežije všechny a vše.
Kdybych měl kromě Hlídky vybrat povídku, která nějak výrazněji vyčnívá nad ostatními, určitě bych zvolil Mez odolnosti. Zápletka sice je poměrně obvyklá – dva kosmounauti v lodi bez zásob kyslíku, kterého je však stále tolik, aby jeden z nich přežil, když druhý zemře. A následná hra na to, kdo s koho… v níž je to, co se původně jevilo dobré a morální, ve skutečnosti daleko… složitější. Clarke zde dokázal na poměrně malém prostoru přesvědčivě vygradovat dusivou atmosféru bezvýchodné situace, která při postupném lámání charakterů stále houstne až k očekávané konfrontaci…
Clarkovy povídky dodnes obsahují základní atributy kvality – silný nápad, vědeckou erudici, nadhled a překvapivou pointu. A sbírka jako celek je jasným důkazem, proč byl autor společně s Asimovem a Heinleinem považován za jednoho ze tří nejvýznamnějších spisovatelů sci-fi své doby.
Také proto je Výprava na Zemi pro milovníky žánru nejen nostalgickou vzpomínkou, ale i povinnou četbou, v níž se seznámí s tím, kde jsou kořeny tvorby současných es hard sci-fi – Stephena Baxtera, Gregoryho Benforda, Kima Stanleyho Robinsona a mnoha dalších.
- Arthur C. Clarke: Výprava na Zemi
- vydal: Baronet, Praha 2007
- přeložil: Zdeněk Volný
- přebal: Valentino Sani
- 224 stran / 219 Kč