Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, v nejbližších dnech budou naše výdejní místa fungovat následovně:
Arrakis Brno: 23.2. ZAVŘENO. Otevírací doba 09:00 - 17:00, výdej zboží u vstupu do prodejny
Fantasya Praha: Dočasně zavřeno
Matrix Ostrava: Otevírací doba 09:00 - 17:00, výdej zboží u vstupu do prodejny
Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši návštěvu.

Vydávání Star Treku v Česku, stav a perspektivy, rozhovor s Radimem Roučem a Martinem Šustem

Archer Nathan: Star Trek - Voyager 3 - Ragnarök

Moje recenze knihy „Ragnarok“ z řady Star Trek – Voyager vzbudila jistou pozornost. Během pár dní se v diskusi sešlo přes sedmdesát vstupů, v naprosté většině negativních. A co negativních – přímo odsuzujících moji recenzi, můj vztah k recenzované knize, speciálně i ke Star Treku obecně.
Takovéto ohlasy mohou být poučné pro mne, ale neočekávám, že by zajímaly trekkies nebo ostatní čtenáře.
Naštěstí se v diskusi objevily i údaje podstatně zajímavější – o současné situaci a o perspektivách vydávání knih z prostředí Star Treku ve vydavatelství Laser-books. Ale tyto údaje přímo od pramene – snad mylně pochopeny? – naneštěstí vyvolaly v řadách věrných čtenářů ST paniku a obavy, že by vydávání jejich oblíbené literatury mohlo být ohroženo, a to vinou mou a mojí recenze.
I pro mne byla představa takových katastrofických následků mého textu děsivá.
S velkou úlevou jsem přijal nabídku redakce publikovat k tématu tento článek, který snad vyjasní aspoň některé sporné body.
A děkuji za neocenitelnou pomoc a všeobecně vstřícné stanovisko pracovníkům Laser-books. Na moje dotazy se uvolili odpovídat:
Martin Šust (MŠ), mluvčí nakladatelství Laser-books;
Radim Rouče (RR), editor trekovské řady.


EK: Martine, v diskusi jsi uvedl:
Překlad není špatný víc, než je tomu obvyklé u komerčně orientovaného čtiva (pokud by někdo měl zájem, pak ať vytvoří posudek a porovná ho s překlady sérií např. z hráčského prostředí). – Domníváš se, že překlad Ragnaröku je srovnatelný s Englišovými překlady „Wing Commandera“?

Cripin A. C.: Star Trek - Nová generace 13 - Oči vidoucích

MŠ: Ta otázka je položena špatně. Nemohu a ani nechci posuzovat překlady konkurenčních titulů. Důvody snad chápe každý.
Zkusím vysvětlit svůj postoj k románům ze série Star Trek a ten výrok ohledně překladatelů:
Předně nemohu srovnávat kvalitu knih vydávaných v edici Star Trek s ostatní produkcí nakladatelství Laser-books. Důvod je prostý, na Star Trek mi nezbývá čas, televizní seriály z tohoto světa znám jen velmi zběžně, přiznám se tedy, že tyto knihy nečtu, stejně jako spoustu jiných sérií z mediálních světů. Na druhou stranu, z toho jací autoři pro Star Trek píší, mohu usuzovat, že kvalita těchto románů rozhodně není zanedbatelná.
Pokud jde o překlady ST, pak rozhodně nemyslím, že kvalita je nějaká podřadná. Naopak, osobně velice pochybuji, že někdo jiný by tyto věci mohl a uměl přeložit lépe než právě fanouškové.

RR: Star Trek u Laser-books odjakživa vykazuje kvalitní překlad, a to díky pečlivé kontrole kvality, kterou vedení Laser-books zavedlo hned s první knihou v roce 1999. Ano, u Star Treku mnoho překladatelů začínalo, ale jeho překladatelé se v průběhu let pozoruhodně vypracovali. A jedná se v první řadě o překladatele, a až poté o fanoušky. Jejich nedocenitelným příspěvkem je, že jsou obeznámení s pravidly vesmíru, ve kterém se Star Trek odehrává, a nedopouštějí se tedy překladových obludností. Abych to shrnul – řada Star Trek je stejně profesionální jako jakákoliv jiná ediční řada u Laser-books a překladu se věnuje stejná, ne-li větší pozornost než jakékoliv srovnatelné překladové literatuře.


EK: Navazuje vydávání TV série Voyager (do níž patří Ragnarök) u Laser-books na vydání nějakých jiných ST knih, u Laser-books nebo jinde v Česku?

RR: Omlouvám se, ale nejsem si jistý, zda plně rozumím. Série Voyager v Laser-books vychází z jediného předpokladu, a sice z kompletního odvysílaného seriálu Voyager. Česká televize poslední díl odvysílala před několika lety, čtenář je tedy plně obeznámen se světem této řady, což je rozdíl např. od světa Deep Space Nine, kde Češi znají pouze začátek, a dovolím si říci, že ho navíc znají jen chabě.

David Peter: Star Trek - Nová generace - Imzadi 2 - Trojúhelník

EK: Aha, to mě nenapadlo. Vážete se na vysílání v TV. Ale ten ST–VOY šel v TV někdy kolem třetí hodiny ranní, nemýlím–li se. Myslíte, že všichni potenciální čtenáři se dívali?

RR: VOY bežel ve stejném čase jako TNG či TOS, „kolem třetí hodiny ranní“ se vysílaly pouze reprízy.


EK: Připadají vám jednotlivé řady ST srovnatelné co do literární kvality, nebo mezi nimi shledáváte podstatné rozdíly? A jak si stojí přepisy televizních epizod ve srovnání s původními knižními příběhy?

RR: Jednotlivé řady jsou kvalitativně až překvapivě srovnatelné, rozhodně jsou mezi nimi menší rozdíly než mezi jejich TV předlohami. Co se týče přepisů, většina jich výrazně obohacuje původní TV (filmový) scénář, a jsou proto mezi čtenáři nesmírně populární.

EK: Mezi čtenáři nesmírně populární? Jsou ty superlativy u TV přepisů na místě? Jsou třeba populárnější než „Imzadi“?

RR: Možná vás to překvapí, ale např. na přepis filmu „Nemesis“ či pilotního dílu Voyageru „Ochránce“ jsem zaznamenal podobně pozitivní ohlasy jako na zmíněnou „Imzadi“.

Carter, David,  Friedman, Greenberger: Star Trek - Nová generace 12 - Svět zkázy

EK: Nebylo vydání knihy „Ragnarök“ šlápnutím vedle?

RR: Je-li edice nastavena tak, že nevydáváme výběr, ale kompletní číslovanou řadu, tak jak vycházela v USA, z podstaty věci o šlápnutí vedle jít nemohlo. Ano, Ragnarök snad měl do perel knihovničky relativně dál než jiné ST tituly, obecně vzato však v řadě “Star Trek” u Laser-books vychází dobře napsaná literatura se silnými příběhy a výrazným filozofickým podtextem, lze v ní najít i mnoho titulů, které se mohou směle zařadit mezi nejlepší díla SF. Osobně věřím, že z vydání Ragnaröku vzejde více dobrého, než bychom ještě nedávno čekali.


EK: Připadají vám někteří autoři píšící pro ST nějak mimořádní?

RR: Ovšem, jako v každém žánru, i zde najdete „řemeslníky“ a „mistry“, domnívám se však, že „mistři“ nejsou nijak v menšině.

EK: Doufal jsem, že uvedete nějaká jména.

RR: Myslím, že moje osobní preference nejsou až tak důležité…

EK: …prohlásil ten, který po všech stránkách odpovídá za publikování Star Treku u Laser-books.

RR: Zjistil jsem, že mnoho knih, které mne nezaujaly, někteří čtenáři naopak zbožňují. Nemohu však nezmínit Petera Davida, kterého já osobně stavím na nejvyšší příčku mezi autory ST literatury. Věřím, že stran tohoto pána se čeští fanouškové v příštím roce dočkají velice příjemného překvapení…

Graf L. A.: Star Trek: Voyager 1 - Ochránce

EK: Tedy se nechám překvapit. Jaká je frekvence publikování ST v nakladatelství Laser-books?

RR: Snažíme se, aby se frekvence vydávání po předchozích letech ustálila. Letos jsme připravovali knihu každý druhý měsíc, nicméně z technických důvodů jsme se o několik měsíců zdrželi, a tak jsme byli nuceni jednu knihu vypustit (zmíněný New Frontier) a zbytek nahustit do kratších intervalů. Pokud všechno půjde dobře, do konce roku čeká teď čtenáře každý měsíc jedna kniha. Na příští rok již mám připravený ediční plán i s návrhem frekvence vydávání, nicméně ještě nebyl interně projednán, čili více k němu říci nemohu.

EK: Tedy by se ta frekvence mohla změnit?

RR: Věřím, že jsem na tuto otázku již odpověděl. Změna frekvence závisí na obchodní strategii nakladatelství Laser-books.


EK: V jakém časovém horizontu plánuje nakladatelství svoji vydavatelskou strategii? Jednu knihu dopředu?

RR: Ediční plán se tvoří na rok dopředu, což je např. na letošní rok sedm (původně osm) knih.

EK: Takže změna edičního plánu ze dne na den je přinejmenším nepravděpodobná?

RR: Změna edičního plánu je ve spolupráci s majiteli práv možná vždy. Ediční plán byl nicméně vytvořen s maximální pečlivostí a osobně nevidím v současné době k žádným radikálním změnám důvod.


EK: V diskusi jste zmínil „nečíslované“ trekové knihy. Můžete je blíž specifikovat?

RR: Nečíslované romány jsou delší, významnější romány, které vyšly mimo číslovanou řadu, jež je svázána délkovými a tématickými omezeními (tématická omezení se samozřejmě vztahují i na romány nečíslované, nicméně autoři se v nich pouštějí do rozsáhlejších projektů). Vesměs se jedná o romány velice kvalitní, čeští čtenáři se s nimi mohli seznámit např. v podobě románů „Imzadi“ a „Imzadi II“, „Q na druhou“; v první polovině devadesátých let jich také deset vydalo nakladatelství X-egem. Několik nečíslovaných románů vydalo i nakladatelství Netopejr.


Dillard J. M.: Star Trek: Nová generace - Nemesis

EK: Máte nějaké ohlasy od majitele práv na kvalitu (nebo jiný aspekt) českého vydání některé knihy z prostředí ST?

RR: Nemáme. Nikdo nás nechválil ani nekritizoval, což osobně považuji za ideální stav.


EK: Zabýváte se také trekovskými knihami, které vychází mimo Pocket? Tedy knihami „neautorizova­nými“?

RR: Nikoliv.

EK: A proč ne? Připadají vám méně kvalitní? Mám tady něco od Baenu, pod co se připodepsal S. M. Stirling…

RR: Prozatím se věnujeme produkci nakladatelství Pocket Books a jsme s ní spokojeni.


EK: Uvažujete o publikování „bočních větví“ ST (jako např. Captains table, New Earth)?

RR: Uvažujeme. Je však třeba je skloubit s omezenými možnostmi českého trhu. Už delší dobu plánujeme alespoň ochutnávku ze série New Frontier (souborné vydání prvních čtyř dílů), letos to z technických důvodů nevyšlo, uvidíme, co příští rok. Problém tkví v tom, že nechceme na úkor těchto okrajovějších řad příliš omezovat řady současné, a na druhou stranu nám připadá trapné vydávat devítidílnou úzce provázanou sérii po jednom dílu ročně (což je případ mimořádné minisérie „A Time To…“, mapující osudy posádky Nové generace mezi devátým a desátým filmem). Dobrá zpráva ovšem je, že za dva měsíce rozjíždíme novou řadu Titan, pojednávající o osudech kapitána Rikera po desátém filmu „Nemesis“.

David Peter: Star Trek: Nová generace - Imzadi

EK: A nepřipadá vám, že tyto nepochybně omezené možnosti českého trhu vyčerpáváte vydáváním knih (jako např. TV přepisy), které např. s „New Frontier“ nesnesou srovnání?
Nestojí za tím finanční ohledy? Není přepis TV série výrazně levnější nežli „opravdová“ kniha?

RR: Mrzí mne, že jsou vám přepisy takovým trnem v oku, zvlášť s ohledem na to, jak malou část celkové ST produkce tvoří, u Laser-books vyšly v průběhu osmi let, kdy se Star Treku věnujeme, všeho všudy čtyři. Jak už jsem psal výše, dokud nevydáváme výhradně přepisy, čtenáři jejich občasnou publikaci ocení. A nikoliv, práva na přepisy nejsou nijak cenově výhodnější než původní romány.


EK: Ve zmínce o publikování „Millenium“ se odvoláváte na (nedostatečné) znalosti českých čtenářů. Odkud čerpáte svoje údaje?

RR: Vycházím z faktu, že u nás byly odvysílány pouze tři sezóny seriálu Deep Space Nine ze sedmi. Nejen série „Millenium“, ale i ostatní novější knihy z řady DS9 se velkou měrou odvolávají právě na pozdější události v seriálu, proto nepovažuji jejich vydání za vhodné. Podobný zádrhel je u minisérií (podotýkám, že úžasných minisérií), které se linou přes čtyři, pět, šest i více různých seriálových řad. Pokud by čtenář byť u jediné neznal původní seriál, je to pro mne nepřekonatelná překážka (např. „Section 31“, „Gateways“).

EK: Tedy minisérie napříč klasickými trekovskými řadami?

RR: Nebo napříč i výhradně románovými řadami typu „New Frontier“, „New Earth“, nebo jinými minisériemi. Postavy z „New Earth“ vystupují třeba v minisérii „Gateways“, tamtéž vystupují postavy z „New Frontier“. Minisérie „Section 31“ obsahuje knihu z prostředí DS9, která se odehrává po konci seriálu. A o podobných omezeních bychom se mohli bavit donekonečna.

David Peter: Star Trek: Hluboký vesmír devět 2 - Obležení

EK: Ale na předchozí události se odvolávají například i jednotlivé knihy z Weberova „Honorverse“ a nijak to nesnižuje jejich čtivost (každé zvlášť a bez znalosti předchozích).
Domníváte se, že ST je v tomto ohledu (návaznosti) tak unikátní?

RR: Nechci Star Trek srovnávat s jinými vesmíry ani se vyslovovat k jeho možné unikátnosti. Jsem však přesvědčen, že pokud čtenář nezná seriál, ze kterého román vychází, je o zážitek z knihy ochuzen, protože televizní a knižní Star Treky jsou velice těsně provázány. Existuje dostatek kvalitních alternativních titulů, kterými můžeme tento nedostatek kompenzovat.

EK: Nevylučuje tato vaše úvaha možnost vydávání knih z prostředí ST–TOS?
Kolik českých čtenářů kdy vidělo TOS?

RR: Proč by měla vylučovat? Původní série u nás byla vysílána celá, ve stejném čase jako TNG a VOY, tj. pátek odpoledne. A v programu TV se objevilo i pět ze šesti ST filmů s posádkou z původního seriálu. Čeští čtenáři tedy nejsou s TOS o nic méně obeznámeni než s Novou generací či Voyagerem.

EK: Ale vydávání knih z prostředí ST–ENT musí prozatím počkat?

RR: Domnívám se, že ano. Televize AXN sice Enterprise vysílá v češtině, nejsem si však jistý, kolik našich čtenářů má možnost tuto kabelovou TV sledovat.


EK: Máte nějaký nakladatelský sen, který je neuskutečnitelný?

RR: Ano, 24 Star Treků v češtině ročně, a aby se všechny prodaly.

ooo

  • Výše zachycená e-mailová konverzace probíhala ve dnech 24. srpna 2007 až 15. září 2007 a je publikována s výslovným souhlasem všech tří účastníků.
18. září 2007, E. Kocourek

Diskuze k článku

Ad Vydávání Star Treku v Česku, stav a perspektivy
ekl - 18. 09. 2007 18:36

Ty opovrhované přepisy epizod mají jednu nepopiratelnou výhodu: uvádějí do světa Star Treku i naprosto neobeznámeného čtenáře. Ne náhodou u nás jako první ST kniha vůbec vyšel výběr deviti přepisů epizod z klasického seriálu a na něj bylo navázáno přepisy prvních čtyř celovečerních filmů. Ne náhodou patří kolekce šesti knih přepisů epizod k nejpopulárnějším u nás vydaným ST knihám. Vysílací časy ST v českých televizích jsou špatné a četnost jeho vysílání je velmi nízká. Můžeme tedy s úspěchem předpokládat, že v českém fandomu jsou tisíce lidí, kterým utekly celé epizody, ba i celé sezóny. Sám EK to ostatně dokládá svou větou > Kolik českých čtenářů kdy vidělo TOS? z níž vyplývá, že jemu osobně uniklo české vysílání celého jednoho seriálu. A právě pro takové lidi jsou primárně určeny přepisy epizod a filmů. Vydání přepisu pilotní epizody otevírá nakladateli prostor k vydání samostatných románů, aniž by si potenciální čtenář musel nejprve kýženou epizodu obstarat a zhlédnout - čtenář dostává jaksi všechno "all inclusive", bez závislosti na samotném seriálu. Stejný smysl má i vydávání přepisů klíčových epizod (např. DS9: Hledání), v nichž dochází ke klíčovým dějovým zvratům, následně ovlivňujícím i další řadové romány. Totéž platí pro přepisy filmů, od nichž se obvykle odvíjejí změny v celém světě Star Treku (např. na událostech v Nemesis staví celá nová řada Star Trek Titan).
pro takové lidi jsou primárně určeny přepisy TV epizod ...
E.Kocourek - 19. 09. 2007 06:50

> uvádějí do světa Star Treku i naprosto neobeznámeného čtenáře. Uvadeji do JAKEHO sveta? Domnivam se, ze napriklad svety TOS a TNG jsou vzajemne dost odlisne. A jeste odlisnejsi jsou svety bocnich literarnich linii, napr. "New Earth". Jenze dobry autor vas do libovolneho "sveta" uvede na prvnich par strankach knihy, a nepotrebuje vas predtim posadit na rok k televizoru. > jemu osobně uniklo české vysílání celého jednoho > seriálu. A právě pro takové lidi jsou primárně > určeny přepisy epizod a filmů. Pokud jsou opravdu urceny "takovym lidem" (jako ja), splacou vydavatele nad vejdelkem. Ja ten TOS videl, kdyz sel v televizi poprve, v sedmdesatych letech. Tehdy jsem jim byl nadseny. Jenze cas bezi. Videl jsem i par epizod TOS davanych posleze v Cesku, a domnivam se, ze pro divaky, kteri par let predtim videli TNG nebo DS9 muselo byt sledovani (televizni rady) TOS utrpenim. Myslim, ze ty prepisy asi budou urceny nekomu jinemu.
Ne náhodou ...
E.Kocourek - 19. 09. 2007 07:02

> Ne náhodou patří kolekce šesti knih > přepisů epizod k nejpopulárnějším u nás > vydaným ST knihám. Jasne ze ne nahodou. Je to proto, ze jiste nakladatelstvi totalne zprasilo ceskou verzi "Final Reflection".
RE: Ne náhodou ...
ekl - 19. 09. 2007 17:11

> Uvadeji do JAKEHO sveta? Domnivam se, ze napriklad svety TOS a TNG jsou vzajemne dost odlisne. To nepochybně. Proto také X-Egem zahájil vydávání TNG řady Střetnutím na Farpointu, zatímco Netopejr zahájil vydávání klasické řady Blishovými povídkami, kdežto Laser zahájil VOY a DS9 vydáním Ochránce a Vyslance. Proto, aby se čtenář měl možnost obeznámit se světem, o kterém vyprávějí následující knihy v té které sérii. > Jenze dobry autor vas do libovolneho „sveta“ uvede na prvnich par strankach knihy, a nepotrebuje vas predtim posadit na rok k televizoru. To bez debaty, nicméně autoři knižního Star Treku ty knihy píší primárně pro Američany, u kterých se znalost Star Treku předpokládá. Proč by se namáhali nějak hlouběji uvádět čtenáře do světa, který už důvěrně zná? U českých čtenářů se ovšem důvěrná znalost filmového a televizního Star Treku očekávat nedá a proto zde literární přepisy epizod a filmů plní svou nezastupitelnou úlohu. > Pokud jsou opravdu urceny „takovym lidem“ (jako ja), splacou vydavatele nad vejdelkem. Ne, jsou určeny "takovým lidem" (kterým naprosto uniklo, že se u nás ten či onen seriál nebo film vysílal). Takoví lidé mají - vzhledem k přístupu našich televizí - nulovou šanci zhlédnout daný pořad v repríze, takže románový přepis jim pomůže zaplnit mezery. Například ten DS9: pilotní epizoda u nás šla před nějakými třinácti lety na Nově a vůbec poslední DS9 u nás (třetí řada ze sedmi) se vysílal před devíti lety na Primě. Od té doby se ke Star Treku dostala spousta lidí, kteří s DS9 na českých obrazovkách vůbec nepřišli do styku. > Videl jsem i par epizod TOS davanych posleze v Cesku, a domnivam se, ze pro divaky, kteri par let predtim videli TNG nebo DS9 muselo byt sledovani (televizni rady) TOS utrpenim. Myslim, ze ty prepisy asi budou urceny nekomu jinemu. Věru, pro mne bylo sledování v ČT rovněž utrpením, ovšem především vinou hereckého obsazení - ten Preiss junior prostě nezařve a nezařve, ani kdyby ho lámali v kole, panák jeden protekční. Kolem klasického Star Treku je u nás ovšem značně atypická situace: čeští fanoušci ho poznali nejprve z knih a teprve poté z televize (a myslím, že kdyby si ho sami nevyřvali, nešel by býval dodnes - to si nechte od někoho vyprávět, je to veselá historie). Každopádně to jen dokládá mimořádnou úlohu přepisů epizod v českém prostředí: dokud se budou české televize Star Treku štítit jako Klingon vody a knihy budou pro nové fanoušky jediným rozumným způsobem, jak se ke Star Treku dostat, budou mít přepisy epizod pro české trekkies doslova fandomotvorný význam. > Je to proto, ze jiste nakladatelstvi totalne zprasilo ceskou verzi „Final Reflection“. O tom, že "Konečný odraz" byl zprasen, není sporu. Faktem ovšem zůstává, že ty povídkové sbírky na motivy epizod jsou pro čtenáře i vydavatele mnohem vděčnější látkou, než sebelépe přeložený "Konečný odraz". Kdyby tu tenkrát v roce 1991 vyšel (místo povídkového výběru z blishovek) Konečný odraz, byla by to nejen první, ale zároveň poslední ST kniha u nás. :-) Takovou knihu lze předložit ostřílenému a zkušenému trekistovi, nikoliv zelenáčovi, který pomalu ani netuší, "čo si, Kefalín, predstavujetě pod takým slovom Klingon."
to si nechte vyprávět ...
E.Kocourek - 21. 09. 2007 05:13

> to si > nechte od někoho vyprávět, je to veselá historie Vážený pane kolego, díky za zajímavé údaje ze zákulisí českého ST, o němž - přiznávám - já sám vůbec nic nevím. Ve většině věcí s vámi musím souhlasit, a pokud přece jenom mám k něčemu drobné výhrady, tedy k vámi naznačované kauzalitě - "proto také ...". K tomu mohu pouze poznamenat moje subjektivní non sequitur.
RE: Konečný odraz
Jan Vaněk jr. - 21. 09. 2007 11:37

> O tom, že "Konečný odraz" byl zprasen, není sporu. Faktem > ovšem zůstává, že ty povídkové sbírky na motivy epizod jsou pro > čtenáře i vydavatele mnohem vděčnější látkou, než sebelépe přeložený > "Konečný odraz". Kdyby tu tenkrát v roce 1991 vyšel (místo > povídkového výběru z blishovek) Konečný odraz, byla by to nejen > první, ale zároveň poslední ST kniha u nás. :-) Takovou knihu lze Myslím, že jste místo "čtenáře" chtěl napsat "diváky", potažmo "trekisty" jako níže. John M. Ford byl mnohostranný génius a The Final Reflection je proslulý právě tím, že se mu v něm podařilo udělat ze Star Treku výbornou SF, jež obstojí sama o sobě - pravda, za cenu takřka naprostého obejití kánonu. (Jestlipak se ještě smí překládat How Much For Just the Planet?) Ten blishovský výbor z jedenadevadesátého skončil ve výprodeji, zrovna jako další izolované ST knihy, dokud (taky nepříliš velký) zájem nevybudila televize.
za cenu obejití kánonu
E.Kocourek - 21. 09. 2007 14:11

Maličko odbočím směrem off topic: > The Final > Reflection je proslulý právě tím, že se mu v něm podařilo > udělat ze Star Treku výbornou SF, jež obstojí sama o sobě - pravda, > za cenu takřka naprostého obejití kánonu. Možná je sporné, zda ten TOS-ovský kánon ještě existuje a platí. Už při "posledním hurá Kirkovy posádky" (neboli ve filmové Undiscovered Country Vulkánci lhali až se hory zelenaly, a v literární větvi ST se množí příběhy, ve kterých se vesele smilní, fázery se nastavují "na zabití" a jako cíl válečných operací se stanoví pobít co nejvíc nepřátel. Pokud tohle všechno odstartoval Ford (čímž si nejsem jistý), budiž mu za to sláva. Jo a také musím připomenout, že pouhé opuštění mezí kánonu není zárukou kvality. (Ale dost to pomáhá ...)
Blishova sbírka
Jan Pavlík - 22. 09. 2007 07:53

Ta povídková sbírka se jen pokusila trochu přiblížit čtenářům to, co nám televize za normálních okolností měla poskytnout o 25 let dříve, a prostě u nás nebyly podmínky, i když jsme se tehdy s Z. Volným dělali, co jsme mohli. Ale pokud vím, dnes js naopak mezi trekisty DOST vyhledávaná a i mně dalo práci, než jsem ji znovu sehnal, když jsem v záchvatu ochoty rozdal všechny autoráky :P
tohle jsem neměla vůbec najít
lagga - 19. 02. 2009 16:51

Pane Kocourku, být Vámi, neodvážím se přiblížit jakémukoliv setkání či conu v ČR či na Slovensku. Sám jste několikrát přiznal, po přitlačení ke zdi, že se ve Star Treku moc neorientujete. Je chválihodné, že si rozšiřujete obzory, ale nemusíte lidem šlapat po hlavách. Kopete si jámu. Vynášíte soudy nad něčím pro vás neznámým. Ragnarök je nepovedený, ale patří do série. Není o nic horší než davová literatura jako je JFK nebo Warhammer. Ani já tyto série neznám, nejsou mi po chuti, ale nebudu po nich plivat a už vůbec si je nebudu vybírat k recenzi. Přepisy dílů či filmů pomáhají prohloubit zážitek a hlavně pochopení poselství. Pro jiné je to jednoduše skvělá zábava. Mnozí se v nich mohou obeznámit s kontinuitou celého Star Treku. Zalovte sám v paměti, kolik děl bylo hozeno do skartu nebo do výprodeje v celé slavné evropské historii literatury, a dnes jsou mnohé tituly považovány za perly ! Tak buďte tak hodný, zvedněte zadek a zjistěte si, jaký zájem je o zmíněné Blishovy adaptace. Napovím: Jsou téměř k nesehnání. Pak se to snažíte zachránit rádoby fundovanou debatou s lidmi z Laser-books. No co vám asi mohou říct ? "Mlčte" nebo "Díky za reklamu" Všichni vydavatelé Star Treku byli či jsou malé podniky, které se snaží dostat mezi veřejnost to nejkvalitnější. Neházejte jim klacky pod nohy, mohl byste si sám jednu zlomit.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).