Stephen King je k nezastavení. Tento korunovaný král hororu během své kariéry již nesčetněkrát dokázal, že psací stroj je mocnější (a děsivější) než meč. Obzvláště pokud se takový stroj zblázní a začne se živit lidskou představivostí. V této sbírce povídek sice na psací stroje nenarazíte, zato se ale potkáte s jinými, neméně strašidelnými bytostmi bažícími po krvi.

Noční směna obsahuje dvacet starších děl Stephena Kinga. A ač je tento autor znám zejména svými vlohami pro pečlivou gradaci děsu, kdy nejprve postaví jeviště, představí postavy a potom teprve začne pouštět hrůzu, umí to udělat stejně efektně i bez jeviště nebo případně jen s omezeným počtem osob.

Jsem brána patří mezi ty povídky, v nichž se objevuje bezejmenné zlo. Jde o značně znepokojivý příběh bývalého astronauta, který ve vesmíru objevil spojení s něčím, co raději mělo zůstat zapomenuto. Minimalistické pojetí této povídky jenom umocňuje děs líčený hlavním hrdinou. Samotný závěr je pak dokonalou ukázkou autorových schopností vygradovat napětí až do fáze, kdy se čtenáři budou s obavami dívat k obloze.

Další ukázkou klasičtějšího pojetí Kingova stylu jsou Děti kukuřice. Jde o krátké zastavení ve farmářské Nebrasce, kde se hlavní hrdina se svou ženou octnou v městečku stiženém náboženským fanatismem. Že tady budou umírat lidé, je jasné již z prvních náznaků hrůzné prázdnoty, která městečko obklopuje. Jen si po přečtení nějakou dobu asi nedáte ani ten popcorn.

Odkazem k prozatím jedinému režisérskému pokusu Stephena Kinga jsou Náklaďáky. Text pojednává o situaci, kdy automobily a jiné dopravní prostředky ožijí a začnou si nárokovat vládu nad světem. King zde operuje s oblíbeným tématem party náhodných lidí uvězněných na nějakém obyčejném místě. Pointa sice lidstvu přílišnou naději nedává, ale nic jiného od autora očekávat ani nelze.

Stephen King v pěti bodech

1. Narodil se 21. 9. 1947 v Portlandu ve Spojených státech.
2. Vystudoval angličtinu a tvůrčí psaní, ale protože dlouho nemohl najít práci, psal povídky do pánských časopisů.
3. Debutoval v roce 1973 románem o telekineticky nadané středoškolačce Carrie.
4. Některá svá díla psal pod pseudonymem Richard Bachman.
5. Mnoho jeho prací bylo zfilmováno, například Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle či Pytel kostí.

Mimo očekávání ale dopadne Římsa, poněkud netradiční příběh o sadistickém mafiánovi a jeho zálibě v trápení svých obětí. Tou poslední je muž, který mu chtěl utéct s manželkou. Proto dostane jednoduchou nabídku. Buď hezky obejde po římse celou výškovou budovu a dostane ženu a spoustu peněz, nebo si vyslouží kulku do hlavy. Nic pochopitelně není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. A i hlavní záporák se nakonec bude divit, k čemu všemu dovede zoufalého člověka přivést lehké šťouchnutí do neznáma.

Soků se zbavuje obtížně. Ale ještě hůř si člověk odvyká kouření. Hlavní hrdina povídky Nekuřáci, a. s. patří mezi vášnivé kuřáky. Byť je zpočátku skeptický, schopnosti této netradiční kliniky mu obrátí život vzhůru nohama. A zejména jeho paní bude velmi spokojená. Jen je třeba doufat, že podobný způsob zbavování se návyků na tabákových výrobcích nezačnou praktikovat i u nás.

A konečně, když už si myslíte, že dílo Stephena Kinga jakž takž znáte, přijde Žena v pokoji. Tedy vlastně nepřijde. Ona je přivezena. Leží s nevyléčitelnou nemocí na lůžku a jen čeká, až bude moct umřít, zatímco se její mysl rozpadá na tisíce drobných fragmentů, které nejsou ani schopny zaznamenat svůj horšící se stav. Největším děsem je zde bezmoc, jakou zažívá ženin syn. Ačkoli ví, že nic se již nezlepší, nemůže jen tak snést pohled na umírající matku. Tato povídka je bezesporu nejnaturalistič­tější a nejděsivější v celé knize. Tohle totiž může potkat kohokoli.

Noční směna nepřináší nové texty, ostatně sama sbírka již vyšla poměrně dávno. Přesto se ale vyplatí začíst do jednotlivých povídek, které slouží jako velice přesný seznam toho, co všechno je Stephen King schopen zapracovat do svých děl. A byť by některým příběhům slušelo víc místa, aby se z nich staly opravdové skvosty, najdou se zde pečlivě vypiplané a o to děsivější kousky, které dokazují, že svou denní (a třeba i koňskou) dávku strachu do sebe lze dostat i z koncentrovaného balení. Pokud vám tato sbírka v knihovničce ještě chybí, neváhejte.

• Stephen King: Noční směna
• Beta-Dobrovský, 2018
• Překlad: Ivan Němeček a Pavel Medek
• Obálka: Jan Gemrot
• 472 stran, 329 Kč (v eshopu Fantasye již za 269 Kč)