Do šedých barev pochmurného města Grimm zahaleného do věčného smogu se pomalu začíná vkrádat nová barva – rudá! Někdo totiž začíná vraždit taxikáře. Nad městem se vznáší strach a policie má plné ruce práce, stejně jako senzacechtiví novináři. A vře to i v podsvětí města, protože o slovo se hlásí nový, nekompromisní hráč.

Pokud vás na téhle knize udeří něco do očí na první pohled, pak zaručeně komiksově laděná obálka, která naprosto dokonale vystihuje i obsah knihy. Jedná se totiž ze všeho nejvíc o atmosférickou noirovou detektivku, do které Jakub Ćwiek přimíchal trochu fantastiky. Začíná vyšetřování případu smrti taxikářů a hledání záhadné dámy s červeným pláštěm s kapucí, která byla zřejmě poslední návštěvou komisaře Wolfa před jeho smrtí…

Muž za volantem

Celý příběh má sice zajímavé pozadí, o kterém se ještě zmíníme, ale stojí a padá s postavami. Ústředním hrdinou je Alfie, nepříliš úspěšný hudebník. Ten občas vypomůže svému kamarádovi, řidiči taxíku. A i když má strach, protože vraždy taxikářů plní přední (i jiné) strany novin čím dál častěji, usedá za volant i onoho osudového dne a vozí po městě krásnou ženu v červeném plášti. A protože ji vysadí před domem komisaře Wolfa a následně ji o něco později veze dál do míst, kam se člověk příliš vydat nechce, nemusí být Alfie génius, aby mohl říct, že nejspíš vezl Wolfovu vražedkyni.

Ćwiek rozehrává sérii pozvolna a zpočátku staví spíš „do šířky“. Představí čtenáři větší množství zdánlivě nesouvisejících postav, přičemž všechny dostanou v dalším dění svůj prostor, ale těch skutečně klíčových je jen několik. Prvotní orientace je tedy možná trochu obtížnější, ale netrvá dlouho a vše si snadno poskládáte a uvedete do souvislostí.

V souvislosti s vyšetřováním se vynoří ještě druhý hrdina, kterého lze považovat za ústředního (čistě z hlediska prostoru, který ve Vlkovi! dostává) – detektiv McShane. Zatímco Alfie je náhodný svědek, kterému jde najednou o život, detektiv zastupuje oficiální policejní složky a při vyšetřování případu musí využívat úplně jiné metody a postupy.

V záři neonů

Další silnou zbraní je atmosféra a s ní související prostředí. Většinu času budete mít pocit, že by mohl být příběh klidně zasazen od Ameriky v dobách zlaté éry mafie. Lidé v oblecích, pokoutní pajzly i luxusní restaurace a hotely, korupce, policejní loutky, horliví novináři, hvězdy šoubyznysu a všudypřítomná hud­ba.

Líčení prostředí zvládá Ćwiek na výbornou a dává tím knize osobité kouzlo. Co na tom, že ve výsledku vše působí znepokojujícím dojmem; že čtete o koutech, ve kterých se může ukrývat kdejaká špína, že každou chvíli může někdo střílet či vám jen tak z plezíru rozbít s prominutím hubu…

Ćwiek záměrně volí v popisech impresivní slova, která na čtenáře dopadají a dostávají se mu pod kůži. Doslova budete cítit hnus a bídu stejně jako pozlátko. Robert Pilch odvedl výbornou překladatelskou práci, a díky ní budete mít z Vlka! opravdu intenzivní „feeling“.

A tohle atmosférické město se podařilo skvěle propojit s postavami. Autor ho osázel mnoha figurami a ústřední postavy se mnohdy ve vzpomínkách vrací k drobným epizodám, které prožívaly a které je s městem úzce vážou. Celek tak působí živě a komplexně.

Tak co, páni policajti?

Každý je ve městě nějak zasazen, má k němu vazbu – a zase se obloukem vracíme k tomu, že díky tomu funguje celá detektivní složka, protože právě role a spojení dávají jednotlivým aktérům opodstatnění a snadno pochopíte jejich roli v příběhu.

A ještě o jednom důležitém aspektu nebyla řeč: o místním podsvětí. Zde se totiž dere k moci nový hráč, který likviduje konkurenci. Jeho totožnost je neznámá, ale rozsévá strach. A policie jdoucí po stopě samozřejmě musí našlapovat opatrně. Ono šlápnout někomu na kuří oko se nemusí vyplatit…

Detektivní složka je také zdařilá. Vyšetřování postupně odhaluje různé motivy a vazby a závěrečné odhalení leží po většinu času na očích, ale autor mlží dost šikovně na to, abyste si nebyli schopni vše poskládat rychleji, než vám chce tajemství sám odhalit.

Město vskutku obří

Doposud to znělo jako klasická noirová detektivka. Jenže Ćwiek do ní přimíchal i dávku fantastiky. Celé město Grimm stojí na těle poraženého obra a jeho krev slouží jako palivo (v podstatě nafta). Bůh je nazýván Vypravěčem a každý život je žit tím, že je jeho příběh vyprávěn. V příběhu se mihne ještě několik dalších zmínek odkazujících zejména na pohádky v podání bratří Grimmů, ale opravdu jen okrajově.

Potenciál těchto nápadů je natolik nevytěžený, že si budete možná chvílemi říkat, zda by nebyl čistý noir lepší. Ale Vlk! je zatím jen prvním dílem cyklu, tak nezbývá než doufat, že na uplatnění těchto originálních nápadů ještě v budoucnosti doj­de.

A když už je řeč o tom prvním dílu – pro knihu je to tak trochu stigma. Příběh je poutavý, ale po jeho dočtení zjistíte, že se autor jen rozehřívá, že se v podstatě nestalo nic velkého. Seznámíte se s postavami, prostředím, užijete si spoustu drobných epizod a rozlousknete záhady spojené s vraždami. Ale pocitově chybí nějaký větší posun.

To ovšem neznamená, že by byl Vlk! špatný, to ani náhodou! Příběh má švih, fantastickou atmosféru a propracované postavy. A kromě toho obrovský potenciál k využití rozehraných motivů. Tak se nechme překvapit, jaký bude druhý díl.

• Jakub Ćwiek: Vlk! (Grimm City 1)
• Argo, 2020
• překlad: Robert Pilch
• 328 stran, 298 Kč (v e-shopu Fantasye již za 268 Kč)