Vítězný, Ztracená flotila 6 (EXKLUZIVNÍ UKÁZKA), Jack Campbell
 |
Na krátkou vzdálenost s rychle se přibližujícími protivníky neměly nepřátelské střely čas na vlastní úhybné manévry. Z aliančních lodí vyšlehla pekelná kopí a naplnila vesmír proudy vysokoenergetických částic, které na krátkou vzdálenost dokázaly propálit pancíř, jako by to byl list papíru. Syndické střely začaly předčasně explodovat nebo se pod palbou rozpadat. Ty, jež přežily, vrazily do bariéry kartáčových střel. Každá kovová kulička z ní při nárazu dokázala nepřátelskou střelu vypařit. Zbytek nepřátelských projektilů tak byl zničen salvami vesmírných brokovnic a alianční lodě dorazily na kontakt s nepřátelskými letouny.
Samotný počet útočných letounů mohl vynahradit chabou obranu a omezenou výzbroj. Stačilo, aby jejich větší množství soustředilo slabé zbraně na jediný cíl a opakovaně ho napadalo. To ale nemohlo fungovat v situaci, kdy cílem byla flotila velkých válečných lodí ve formaci, umožňující koncentrovat masivní palebnou převahu a poskytovat podporu ostatním lodím. Útočné letouny měly bojovat s malým množstvím nepřátelských lodí, ideálně s jednou nebo dvěma najednou. Za správných podmínek, poblíž planety nebo jiné základny, kde by se mohly letouny schovat a tiše čekat, dokud nepřítel nedorazí na vhodné místo, mohl dostatek letounů zničit i osamocenou bitevní loď, i když by přitom došlo k obrovským ztrátám. Ale tohle nebyly ty správné podmínky.
Alianční torpédoborce byly proti takovému nepříteli ve svém živlu a řádily mezi menšími a slabšími RUL jako sokoli v hejnu vrabců. Pekelná kopí šlehala s maximální kadencí a bez problémů ničila chabou obranu mnohem menších letounů. Lehké křižníky se pohybovaly s téměř stejnou elegancí jako torpédoborce a jejich silnější palubní zbraně dokázaly s každou salvou zničit hned několik protivníků. Těsně za lehkými eskortami přilétaly těžké křižníky, které sice nebyly tak pohyblivé a rychlé, ale se svou obranou a masivní palebnou silou se nepřátelských letounů nemusely obávat. Syndické letouny se snažily soustředit palbu na jednotlivé lodě natolik, aby pronikly štíty a pancéřováním, ale s tak velkým počtem rychle se blížících cílů neměly šanci napáchat na kterékoli lodi dostatečně velké škody.
Alianční flotila se srazila s houfem útočných letounů rychlostí dohromady téměř nula celá pět světla. Oblak RUL se vypařil tak rychle, až to připomínalo srážku roje much s rychle jedoucím pozemním vozidlem. Syndické letouny explodovaly nebo neřízeně pokračovaly v letu pryč se systémy i posádkami mrtvými. Díky jejich obrovskému počtu se několika letounům podařilo proniknout přes alianční eskorty, ale úspěch byl okamžitě potrestán ničivou palbou bitevních lodí a křižníků.
Okamžik kontaktu a zničení hordy RUL se odehrál natolik rychle, že ho lidské smysly skoro nedokázaly zaregistrovat. Najednou alianční flotila proletěla nepřátelskou pozicí a řídila se Gearyho příkazem provést ostrou obrátku nahoru, kterýžto směr byl lidmi definován jako směr nad rovinu ekliptiky sluneční soustavy. Geary nervózně sledoval stavové hlášení flotily. Uvědomoval si, že srážka s RUL nebo šťastná série zásahů by mohly některé z eskortních lodí způsobit vážné škody, nebo ji dokonce zničit. Hlášení se ještě aktualizovalo a ukazovalo oslabené štíty nebo občasné zásahy na torpédoborcích či lehkých křižnících, když si Geary náhle něčeho všiml. „Kobko! Okamžitě se vraťte do formace! Změňte kurz a vyhněte se nákladním lodím!“
Na rozdíl od zbytku flotily mířil osamělý těžký křižník kupředu, přímo do houfu syndických náklaďáků tiše čekajících na trase, kterou by flotila normálně letěla. Geary čekal a sekundy pomalu ubíhaly. Pronásledovaly ho při tom nepříjemné vzpomínky na nesmyslnou ztrátu křižníků a tří torpédoborců v minovém poli v soustavě Sutrah. Konečně přišla odpověď z Kobky. Její kapitán se zmateně ptal: „To necháme ty syndické lodě utéct?“
„Je to past!“ odpověděl Geary okamžitě. „Použijte hlavu! Nesnaží se utíkat, nevypouštějí záchranné moduly! Nebyla tam žádná posádka, jen piloti těch letounů, a obchodní lodě jsou nejspíš připravené k explozi. Okamžitě dostaňte loď mimo dosah!“
O pár sekund později začala Kobka konečně zatáčet nahoru. Pomalu, příliš pomalu, zatímco ji setrvačnost dál nesla k obchodním lodím.
Desjaniová mlčky sledovala postup těžkého křižníku. Její tvář byla jako maska bez jakéhokoli výrazu. Bezpochyby si také vzpomněla na Sutrah.
„Deset sekund k místu nejbližšího průletu Kobky kolem nákladních lodí,“ oznámil operační důstojník.
„Aktivují pohonné systémy,“ řekla hned poté Desjaniová. Pohon náklaďáků naskočil a jejich trysky začaly tlačit neohrabané lodě nahoru ve snaze zachytit alianční flotilu prolétající nad nimi.
„Všechny nastartovaly ve stejnou chvíli. Musí to být automatizovaná kontrola, ovládající lodě současně. Žádná banda civilistů by nedokázala provést něco s takovou koordinací.“
„Natož aby nějaká banda civilistů zaútočila na naši flotilu,“ doplnil ji Geary s očima na displeji ukazujícím sekundy do průletu Kobky kolem náklaďáků.
S ohledem na vzdálenost flotily od Kobky a nákladních lodí viděli explozi se zpožděním tří sekund.
„U dvou nákladních lodí nejblíže Kobky došlo ke katastrofickému selhání jádra,“ oznámil operační důstojník. „Odhad je, že se Kobka nacházela ve vnější části nebezpečné oblasti a mohla utrpět škody.“
„Oni si mysleli, že proti vám můžou použít váš vlastní trik?“ postěžovala si Desjaniová.
„Možná si mysleli, že bude velet někdo jiný, nebo že admirál Geary přestane dávat pozor,“ odpověděla Rionová.
Ať už byl důvod jakýkoli, použili Syndikové improvizované minové pole podobně jako Geary u Lakoty.
„On to nebyl špatný nápad,“ poznamenal, „dát jejich lodě na automatizované řízení, aby se přiblížily k cílům, pokud cíle odmítají letět přímo na ně. Na takovou taktiku si budeme muset dávat pozor.“
„Ani Syndikové by takhle nezahodili fungující válečné lodě,“ řekla Desjaniová. „Ale odteď mám tendenci rozstřílet každou nákladní loď, která se pokusí přiblížit.“ Zamračila se na displej. „Poručíku Yuone,“ oslovila jednoho z důstojníků. „Ty exploze byly silnější, než by měly být. Zjistěte, o kolik Syndikové posílili explozi jader, a sežeňte mi odhad postupu, kterým toho dosáhli.“ Varovně se na Gearyho zadívala. „Pokud se přiblížíme na dostřel pekelných kopí, mohli bychom být dost blízko, aby ty krámy poškodily pár našich lodí.“
„Souhlasím. Nebudeme to riskovat.“ Při dlouhém ústupu domů si kvůli nedostatečným a neustále ubývajícím zásobám vypěstoval neochotu používat řízené střely, ale u Varandalu si všechny lodě doplnily sklady na maximum a přeludy byly přesně to, co situace vyžadovala. Obchodní lodě měly štíty dostačující jen na ochranu před radiací a žádné pancéřování ani aktivní obranu. Letěly pomalu po předvídatelné trase, vektorech určených k dostižení alianční flotily. Trvalo jen pár sekund požádat bitevní systém flotily o palebné řešení, zahrnující po jedné střele na každou nákladní loď. Na jejich zničení nebylo více potřeba. Ale než mohl Geary stisknout tlačítko, které by provedení rozkazu potvrdilo, přilákal jeho pozornost nadšený smích Desjaniové.
„Syndikové tu formaci nacpali moc blízko k sobě,“ vysvětlovala. „Bylo by to efektivnější, kdybychom na ně přímo udeřili, ale takhle…“ Desjaniová se znovu zasmála a mávla rukou k displeji. Dvě nákladní lodě, které se zničily autodestrukcí energetických jader, byly tak blízko, že fragmenty z explozí dokázaly aktivovat autodestrukci u několika bližších lodí. Jejich exploze vyvolaly zničení dalších sousedů a řetězová reakce pokračovala.
Houfem lodí tvořících improvizované minové pole letěla ničivá vlna a vyvolávala exploze dalších a dalších náklaďáků.
- překlad: Jiří Matyskiewicz
