Jeden z nejlepších skotských vývozních artiklů – spisovatel Iain M. Banks – zažívá v Čechách oprávněnou renesanci. Po loňské pecce v podobě nového překladu legendárního sci-fi Pomysli na Fléba od Planety9 přišlo nakladatelství Argo s novým vydáním Banksovy prvotiny. A je to nemenší paráda.

Spisovatel Iain Banks byl tak trochu jako Superman. Komiksovému hrdinovi stačí nasadit brýle, aby se proměnil v nenápadného novináře, Bankse zase jedno písmeno (iniciála prostředního jména) proměňovalo z mainstreamového autora na sci-fi spisovatele.

Vosí továrna, autorova prvotina, patří do skupiny knih bez iniciály, ale je-li to mainstream, pak takový, který je na hony vzdálený běžné definici toho slova. Blízká jsou mu díla jako Betonová zahrada či Pán much.

Šestnáctiletý Frank žije na malém ostrově, sám se svým otcem – nerudným bývalým hippie vědcem. Úředně Frank neexistuje, neboť jej otec nikdy nikde nenahlásil. Pivo v hospodě v městečku na pevnině mu i tak nalejí, ale přílišnou socializaci neprovozuje. Většinu času se Frank stará o mytickou obranu svého ostrova pomocí rituální údržby obranných kůlů se zvířecími lebkami, staví přehrady na potůčku, které pak vyhazuje do vzduchu podomácku vyrobenými bombami, a vyhlíží návrat svého bratra. Erika totiž zavřeli do blázince, jenže on utekl a je na cestě domů. Prostě taková normální skotská venkovská pohodička.

Vosí továrna je obrovskou přehlídkou Banksova vypravěčského mistrovství, které bylo už u téhle prvotiny neskutečně vyzrálé. Od prvního slova chytne a do poslední stránky nepustí. Z mrazivě znepokojivé pozice někoho, kdo kouká Frankovi přes rameno a sleduje jeho konání i myšlenkové pochody, odkrývá čtenář stále více z minulosti hlavní postavy a z mytologie ostrova, kterou si tenhle chlapec sám pro sebe vytvořil. S každým dalším odhalením přitom vyvstávají nové otázky. Osobně jsem během čtení měl několik teorií ohledně závěrečného zvratu, ale přiznávám, že tomu, který nachystal Banks, jsem se ani nepřiblížil.

I když úplně ke konci knihy řetězy vyprávění trochu povolí a dotahovat pointy k dokonalosti se Banks naučil až později, je to v tomto případě nepochybně právě cesta, která je cílem. Každé slovo lze zálibně poválet v ústech a hltat očima. U každé situace lze obdivovat, jak nesmírně umně ji autor vystavěl a posléze popsal.

Zkrátka, kniha se po právu řadí do zlatého fondu anglického romanopisectví a tradičně krásné vydání od Arga se neztratí v knihovně nikoho, kdo to s literaturou myslí vážně.

• Iain Banks: Vosí továrna
• Argo, 2019
• Překlad: Viktor Janiš, Zuzana Šťastná
• 248 stran, 298 Kč