Velký komiksový horor v malém formátu, Antonín Tesař a Jiří Tesař: Tisíc masek
 |
Cizinec s maskou na tváři vstoupí do márnice a začne oživovat mrtvé. Přijde k němu místní vidlák a zeptá se ho: „Co chcete?“ Odpověď zní: „Setkat se s velekněžkou Černé kozy.“ Tohle může být začátek jen strašně špatného vtipu, anebo dobrého hororu. Naštěstí je to tentokrát ten druhý případ.
Možná už tisíckrát jste slyšeli, že hororu a komiksu se u nás moc nedaří. Jenže to už nějakou dobu není pravda. Na aukru se jeden komiksový sběratel snaží napálit druhého a když se objeví ryze český hororový komiks, je jasné, že ani s médiem ani s žánrem ještě ani zdaleka není veta.
Nakladatelství Kobuta je malý, dá se říct rodinný podnik, který má už na svědomí několik více či méně obskurních počinů. Tisíc masek je ale tak trochu jiné kafe. Hororová žánrovka jako vyšitá. Autorské duo se totiž řídí heslem z první stránky komiksu: „Lidi se dneska málo bojej. A když se bojej, tak vo špatný věci.“ A přesně to se rozhodli napravit a vrátit do lidský srdcí ten správný, hluboko v podvědomí zakořeněný strach.
Žádné velké hraní a představování, ale rovnou úder do černého – tajemní cizinci s magickou mocí, schovávající se za maskou jak vystřiženou z devadesátkového hororu, vesnický kult plný násilí a sexuálních orgií, nějaké to starobylé démonické božstvo a ještě starší a nepochopitelnější entita, která se za každou cenu snaží dostat do této roviny bytí. Přímo ukázkový kříženec Lovecrafta a Okresního přeboru. Kupodivu to ale všechno funguje na výbornou. Nic na tom nemění ani fakt, že démonické božstvo je Černý kozel (což je skvělý název pro černé pivo, ale málokoho napadne, že by to mohla být hlava obskurního kultu) a jeho největším nepřítelem jsou… ehm, Ryby. Naštěstí každý, kdo někdy viděl Piraně, ví, že i ryby mohou být setsakramentsky drsné. A Kozel je, světe div se, ještě drsnější.
Jedinou slabinou komiksu je jeho miniaturní formát. Ani ne proto, že by to vadilo kresbě, která je rovněž minimalistická a místy lehce naivní a hrubá (i když to znamená, že přesně vystihuje atmosféru veselého vidlákova, což skvěle kontrastuje s šílenými zvěrstvy, které se tam dějí). Protože tady se v hospodě u piva neřeší imigranti, ale konkurenční kulty. Trochu komplikovanější je to se stránkovým rozsahem, protože čtenář bude poměrně hodně tápat v ději, a než se zorientuje, už je čas na velké vyvrcholení a temnou pointu. Na druhou stranu to velmi dobře podporuje atmosféru spoléhající na to, že velká porce strachu pramení právě z toho, že nevíte, co se děje. Tak jak to má v hororu být.
Palce nahoru je třeba autorsko-bratrské dvojici i za to, že se nezalekli žádné korektnosti a svůj horor řádně opepřili pořádnou dávnou explicitně zobrazeného násilí, krve a sexu. Ještě nikdy nebyly fanatické kulty tak precizně vykreslené na tak malém prostoru a tak skromným způsobem. Pokud máte rádi alternativnější podoby komiksu, nelámejte nad Českem hůl. Tisíc masek potvrzuje, že nejen v Evropě, ale i u nás se mu daří nebývale dobře.
- Antonín Tesař a Jiří Tesař: Tisíc masek
- Kobuta 2016
- Obálka: Jiří Tesař
- 116 stran, 149 Kč