Velká kniha příběhů pro XXI. století, ed. Neil Gaiman a Al Sarrantonio
 |
Neil Gaiman, Al Sarrantonio. První z těchto jmen v našich končinách známe již dost dobře. To druhé mnohým čtenářům nemusí říci nic, ale neznamená to, že tento tvůrce antologií není slavný a dobrý ve svém oboru. Opusťme na chvíli svět fantaskních románů a nechme se unášet povídkovou vlnou. Doprovázet nás budou kupříkladu jména jako Jonathan Carroll, Michael Moorcock, Tim Powers a další.
Pokud se řekne Neil Gaiman, okamžitě se nám vybaví bezpochyby známá díla jako Nikdykde, Koralína, Američtí bohové, Kniha hřbitova nebo Hvězdný prach. Právě ono jméno může být pro většinu čtenářů hlavním lákadlem ke koupi této knihy a jejímu následnému přečtení. Druhý z dvojice editorů – Al Sarrantonio – je usazen u mnohých lidí v podvědomí jako skvělý tvůrce různých antologií. Nyní k nim přidává Velkou knihu příběhů pro XXI. století, společně s Neilem Gaimanem.
Samotným povídkám předchází úvod, ve kterém je zmíněno, proč právě tyto povídky byly do antologie zařazeny. Ty lze rozškatulkovat a přiřadit k různým tématům a motivům. Ať už se jedná o humorné příběhy (Krev), čisté science-fiction (Zpravodaj ze Země) nebo povídky pojednávající o smrti (Váhy a míry). I když jsou na první pohled rozdílné, mají přeci jenom něco společného, čeho si nemusí čtenář napoprvé všimnout. Je to prvek napětí, který nás nutí číst dál a dál až na samý konec povídky.
Nalezneme zde plnou náruč známých i těch méně známějších autorů. Nejvíce zaujmou jména editorů samotných, dále pak Tim Powers, Michael Moorcock či Jonathan Carrol. Za zmínku jistě stojí i Richard Adams (autor Daleké cesty za domovem).
Povídky:
- Roddy Doyle: Krev (Blood)
- Joyce Carol Oates: Zkamenělé postavy (Fossil-Figures)
- Joanne Harris: Na Manhattanu se blýská na časy (Wildfire in Manhattan)
- Neil Gaiman: Pravda je jeskyně v černých horách (The Truth Is a Cave in the Black Mountains)
- Michael Marshall Smith: Nevíra (Unbelief)
- Joe R. Lansdale: Padají hvězdy (The Stars Are Falling)
- Walter Mosley: Juvenal Nyx (Juvenal Nyx)
- Richard Adams: Nůž (The Knife)
- Jodi Lynn Picoult: Váhy a míry (Weights and Measures)
- Michael Swanwick: Jezero skřetů (Goblin Lake)
- Peter Straub: Guru Mallon (Mallon the Guru)
- Lawrence Block: Chyť a pusť (Catch and Release)
- Jeffrey Ford: Puntíky a měsíční svit (Polka Dots and Moonbeams)
- Chuck Palahniuk: Poražený (Loser)
- Diane Wynne Jones: Samantin deník (Samantha's Diary)
- Stewart O'Nan: Země ztracených (Land of the Lost)
- Gene Wolfe: Leif ve větru (Leif in the Wind)
- Carolyn Parkhurst: Nedobře (Unwell)
- Kat Howard: Život múzy (A Life in Fictions)
- Jonathan Carroll: Nechť započne minulost (Let the Past Begin)
- Jeffery Deaver: Terapeut (The Therapist)
- Tim Powers: Rovnoběžky (Parallel Lines)
- Al Sarrantonio: Kult nosu (The Cult of the Nose)
- Kurt Andersen: Zpravodaj ze Země (Human Intelligence)
- Michael Moorcock: Příběhy (Stories)
- Elizabeth Hand: První let McCauleyho Bellerophonu (The Maiden Flight of McCauley's Bellerophon)
- Joe Hill: Na ďáblově schodišti (The Devil on the Staircase)
Pokud bychom chtěli jmenovat i něco z povídek, stálo by za to začít hned tou úvodní. Krev z pera Roddyho Doylea je jedna z těch humorných, přičemž se jí opravdu daří splňovat svoji úlohu – navnadí čtenáře k přečtení celé knihy. Následuje Pravda je jeskyně v černých horách od Neila Gaimana. Dobře v ní totiž můžeme vidět, že v povídce se nemusí objevit výrazný fantasy nebo sci-fi prvek (něco málo tam však je), stačí náznak nějakého tajemna a dobrodružství. Zástupcem pochmurnějších námětů může být povídka s názvem Váhy a míry. Ponurá atmosféra, kterou je celá povídka cítit, dává příběhu přesně tu správnou hloubku.
Povídky nejlépe na čtenáře působí, když se na ně dívá jako na celek. Svoji práci však nejdůstojněji ze všech odvádí Gaimanova Pravda je jeskyně v černých horách. Jedná se o působivý příběh o muži s velkým posláním s motivem cesty, který uvažuje nad dobrem a zlem a nakonec objevuje své já. Je plný citů a pohnutek hlavního hrdiny, zacloumá se čtenářovou myslí. Je též pěkné, že si každý může vyvodit jiný závěr, byť se sebemenšími odlišnostmi.
Co povídka, to pro každého jiný pocit, někomu se líbit nemusí, někdo se do ní může při přečtení prvních řádků zamilovat. I když je milou nutností chápat tento soubor jako celek, není od věci si jej rozebrat povídku po povídce. Je nad slunce jasné, že každá povídka nebude přijata vlídně, čtenáři mají odlišný vkus, ale lze snadno předpokládat, že Velká kniha příběhů se bude těšit velké oblibě.
Neil Gaiman v pěti bodech:
- Autor mnoha komiksů (např. slavný Sandman)
- Založil své vlastní vydavatelství
- Sběratel knih, černých kožených bund a triček
- Napsal scénář pro svůj první televizní seriál Neverwhere (Nikdykde), zfilmovaný dle stejnojmenné knižní předlohy
- Spolupracoval s Terry Pratchettem na knize Good Omen (Dobrá znamení)
Velká kniha příběhů pro XXI. století je produktem výborné práce Neila Gaimana a Ala Sarrantonia. V dnešní době se jedná o důstojné dílo, které s klidem obstojí u konkurenčních antologií. Potěší všechny čtenáře, kteří nejsou závislí přímo na typické fantasy nebo sci-fi, ale nemají k nim zase tolik daleko. Mnohé kratší povídky se hodí na ukrácení dlouhé chvíle s jistotou rychlého přečtení a snadného zapamatování děje (ocení ti, jejichž paměť občas zapomene nějaké ty detaily).
- ed. Neil Gaiman a Al Sarrantonio: Velká kniha příběhů pro XXI. století (Stories: All-New Tales)
- Albatros Media: Plus, 2012
- Překlad: kolektiv
- Obálka: Daniel Špaček
- 446 stran, 399 Kč (na Fantasyi již za 359 Kč)