Věčná válka Joea Haldemana je výpovědí o mašinérii chladné války. Věčnou , Joe Haldeman a Marvano: Věčná válka - grafická novela
 |
Science fiction romány se povětšinou odehrávají v daleké budoucnosti a využívají poznatků a vynálezů, o nichž si současná věda nechává zdát. Jejich poselství ale bývá realitě blíž, než může být příjemné. Naléhavost knihy Věčná válka od Joea Haldemana, veterána války ve Vietnamu, potvrdily nejen prestižní ocenění Nebula, Hugo a Locus. Marvanovo komiskové zpracování tento antimilitaristický testament posouvá dál.
Nepříjemně realistické paralely se nachází hned v úvodu zdánlivě věčného konfliktu. Válka, která se protáhla na deset století, vznikla kvůli neschopnosti komunikace mezi lidmi a Tauřany. Rasy, na níž lidstvo narazilo po objevu cestování rychlostí světla. Neschopnost vést společný dialog je přitom hlavním důvodem vzniku válek a konflikty se konkrétně liší jen v tom, jestli je předmětem sporu politika, náboženství, kultura, území nebo něco jiného. Když jen jedna strana komunikovat odmítá nebo nemůže, na řadu přicházejí činy. Většinou tragické.
Než první člověk vůbec spatří Tauřana na vlastní oči, od mobilizace uplyne několik let. O nepříteli nikdo neví zhola nic, armáda si ale hypnotickou postsugescí pojistila, aby se první kontakt proměnil v masakr. Implantovaná postsugesce při aktivaci zamoří pěšákům vědomí nenávistí a promění je ve stroje na zabíjení. Odkaz na budivé nebo tlumivé drogy je nasnadě, stejně tak se ale může jednat o Haldemanovu představu armádního „vymývání mozků“ budoucnosti.
Joe Haldeman se války ve Vietnamu zúčastnil v letech 1968 a 1969 na pozici demoličního technika. Po zranění byl poslán domů s purpurovým srdcem a své zážitky přetavil v literární prvotinu War Year (1972). Jeho stěžejním dílem je ale právě antimilitaristická Věčná válka (1974), která bývá v rámci válečné science fiction označována za protiklad Hvězdné pěchoty (1959) R. A. Heinleina. V té se autor mimo jiné vyslovuje pro zrušení branné povinnosti s tím, že volebním právem by měli disponovat jen lidé bránící svou zemi v armádě.
Byl to právě i silný protiválečný tón, který z knihy udělal událost. Jak autor zmiňuje v úvodu, většině Američanů byla válka ve Vietnamu lhostejná, zbytek byl ostře proti. Přesto, že se kniha odehrává v daleké budoucnosti, paralely s válkou v bývalé Indočíně jsou víc než čitelné. V rukou držíme autentické vzpomínky válečného veterána oblečené do atraktivního kabátu budoucnosti. Jméno hlavní postavy, vojín Mandella, je slovní hříčkou autorova jména.
Možnosti žánru science fiction umožnily Haldemanovi přiblížit čtenářům pocity, jež vojáci prožívají na frontě. Kromě boje samotného pěšáci trpí hlavně vytržením z jim známého a přirozeného prostředí, což ilustrují extrémní klimatické rozdíly na navštívených planetách nebo dilatace času, která je Haldemanovou asi největší zbraní.
Vojáci cestují mezihvězdnými průskoky a jejich čas plyne mnohem pomaleji než na Zemi. Válka trvá skoro tisíc let, Mandella přesto zažije začátek i konec konfliktu. Rodina i přátelé stárnou a umírají, pocit odloučení roste. Země se v průběhu staletí mění k nepoznání, vláda nepokrytě ovládá média i pracovní trh, zavedením homosexuality jako společenské normy drží na uzdě i lidskou reprodukci. Mandella tak po jednom z návratů zjistí, že je obstarožní úchylák, protože se mu líbí děvčata.
To vše hraje do karet armádě. Jediným prostorem, kde se veteráni dokáží orientovat a cítit se doma, je bitevní pole. A přesto, že si tisíckrát slibovali, že už se tam v životě nevrátí, narukují znovu.
Kdyby člověk nečetl knihu z řady Mistrovská díla evropského komiksu, mohl by si postesknout nad nemoderní kresbou. Úkolem této edice ale není předvádět poslední trendy v komiksové kresbě. Marvano (vlastním jménem Mark van Oppen a původním povoláním bytový architekt) čistou a detailní kresbou výstižně doplňuje Haldemanův text a dodává mu nové dimenze. Stránky jsou zastřeny do ocelově modré, jíž místy prořízne rudá krev nebo výbuch. Chladná kresba a komiksová okna zpodobňují válku v její patetičnosti, která mění lidi v čísla do bitevních plánů a tabulek. Na komiksovém zpracování pracovali oba autoři společně a výsledek jejich práce šlape jako dobře promazaný stroj.
Co může místy vadit, je jistá strohost vyprávění, protože autoři čtenáře staví před hotovou věc a zápletky (nebo spíš jejich okolnosti a důsledky) nijak nerozvíjí. Svět Věčné váky je obrovský, chybí mu ale komplexnost a autoři z něj nabízejí jen útržky. Nejlépe to ilustruje závěr knihy, kdy je konec tisícileté války popsán ve třech textových bublinách.
Věčná válka popisuje kult válčení bez příkras a hrdinského patosu. Je psána podle osobních zkušeností člověka, který nemá rád násilí, a přesto se ho musí účastnit. Zážitky z necelých dvou let na frontě Joe Haldeman přetavil ve fungující příběh o válce trvající tisíc let.
Pokud chcete poznat systém, který mění lidi v čísla do tabulek, nebo z dálky přičichnout k tomu, jaké to je být v první linii, Věčná válka vám tyto neradostné pocity ráda zprostředkuje. Právě to je její největší odkaz. Nejenže kniha autorovi pomohla vypsat se z válečných traumat, ale bez skrupulí odhaluje pravou tvář války, která bývá často interpretována jako hrdinská, chrabrá a plná hrdosti. Co je ale tolik hrdinského na zabíjení lidí, které navíc vůbec neznáte, už nikdo neříká.
- Joe Haldeman, Marvano: Věčná válka
- Crew, Praha 2011
- překlad: Hana Zahradníčková
- 168 stran, vázané vydání 689 Kč / brožované vydání 489 Kč (v eshopu Fantasye již 440 Kč)
