Ve Velkém hledání otáčí Robert Jordan Kolem času o velký krok vpřed, Robert Jordan: Velké hledání (Kolo času 2)
 |
První díl cyklu Kolo času s názvem Oko světa byl především rozvleklým úvodem k obrovské fantasy sáze. Představil hlavní postavy, uvedl čtenáře do rozlehlého světa plného legend a tajemství a přinesl první drobné šarvátky mezi kladnými hrdiny a záporáky.
Díl druhý začíná velice slibným prologem, který čtenáře navnadí na mysteriózní notu, a díky kterému je schopen přečkat pomalejší rozjezd Velkého hledání. S přibývajícími stránkami se zpočátku rozvážné tempo knihy razantně mění k lepšímu – oproti prvnímu dílu se čtenáři konečně dočkají mnohem více akce v dynamičtějším provedení. A ačkoli většina hlavních hrdinů stále někam putuje, nyní již čtenář zná cíl jejich cesty, čímž celý děj získává dynamiku, která mu až doposud citelně chyběla. Autor se navíc oprostil od zaplétání celého světa do sítě zkazek a příběhů, které děj brzdily a ředily. S nadsázkou lze říci, že Jordan mohl klidně začít od druhé knihy a čtenář by nebyl o moc ochuzen.
Velký krok vpřed
Dějová linie tentokrát nabízí rozdělení společenstva na část mužskou, která se vydává hledat ztracený Valerský roh, a část ženskou, která se hodlá stát učednicemi Aes Sedai, žen ovládajících magii – každá část sleduje svůj cíl cesty, ačkoliv dámské osazenstvo dostává na stránkách podstatně méně prostoru. Autor také vytáhl z rukávu těžký trumf v podobě nového (a vcelku nečekaného) nepřítele, který v honu za rohem i v životě mladých adeptek magických umění sehraje velmi podstatnou roli.
Jordan protáhne rozdělenou družinu paralelními světy a tajemnými zákoutími, do cesty jim postaví staré známé, nové nepřátele a uvede i několik postav, které jsou pro čtenáře obestřeny aurou tajemna. A na závěr se konečně pořádá řádná epická bitva, které předchází několik zajímavých (více či méně očekávaných) dějových zvratů. Oproti Oku světa tedy přišla velmi vítaná změna a příslib světlých zítřků do dílů budoucích.
Robert Jordan v pěti bodech
- Robert Jordan je pouze jedním z pseudonymů Jamese Olivera Rigneyho Jr., narozeného 17. října 1948.
- V letech 1968–1970 sloužil Rigney ve Vietnamu jako voják americké armády a získal několik vyznamenání. Následně vystudoval fyziku a byl zaměstnán jako jaderný inženýr.
- Psaní se začal věnovat v roce 1977. Zpočátku tvořil pod pseudonymem Reagan O´Neal a ve známost vešel díky několika knihám o Barbaru Conanovi.
- Robert Jordan zemřel 16. září 2007 a do té doby stihl dokončit 11 dílů ságy. Ještě na smrtelné posteli diktoval scény, které by se měly objevit v závěrečném díle a o kterých věděl, že již nikdy nestihne dopsat.
- Ságu dokončuje Brandon Sanderson, jeho knihy vítá kritika s nadšením a tvrdí, že jsou minimálně stejně dobré jako Jordanovy.
Problémová z pohledu čtenáře může být autorova práce s postavami. Pomineme-li fakt, že pohybuje figurami po šachovnici mnohdy prvoplánově (protože si to Kolo času přeje, což sice logiku celé situaci nedodá, ale funguje jako univerzální omluva), je největší bolestí strnulost charakterů postav. Události a okolnosti, kterými všichni hrdinové postupně procházejí, by je měly nějakým způsobem formovat, přetvářet, zatvrzovat a měnit jejich názory a postoje. To se ovšem děje v minimální míře, a působí to, s přimhouřeným okem, nepravděpodobně (ale mnohem spíše až neuvěřitelně). Postavy tím pádem působí dost ploše a opět může být pro čtenáře neřešitelným problémem se s některou z nich ztotožnit.
Srovnání se nelze ubránit
Kolo času představuje výlet ke kořenům fantasy; s touto myšlenkou se musí k celé sáze také přistupovat. Je třeba zdůraznit, že Velké hledání je dnes v mnohém překonáno, a bylo by hanebné tvrdit cokoliv jiného. Ale na druhou stranu může být zábavné sledovat motivy a postupy, se kterými Jordan pracuje, a pokusit se pak přehrát si v hlavě, kteří autoři a s jakým úspěchem ty samé motivy mnohem později z tohoto legendárního díla „opsali“.
Kolo času v sobě navíc nese něco z kouzla Tolkienovy tvorby, což knize přidává na atraktivitě. Překážkou čtivosti může být forma, kterou Robert Jordan pro román zvolil – ačkoli je ve Velkém hledání znatelný výrazný spisovatelský posun (neřku-li skok), stále je kniha plná zbytečného balastu a zdaleka nedosahuje dynamiky a akčnosti jako díla v podání předních autorů současné fantasy.
Co se týče knihy samotné, opět se jedná o nádherný vázaný kus s kolorovanou obálkou (ačkoliv ilustrace na přebalu příliš nesouvisí s obsahem) a se záložkou – provedení opravdu nelze nic vytknout. Dočkáme se i „spisovatelského medailonu“ autora, a bohužel i zcela zbytečného závěrečného doslovu – obhajoby cyklu Kola času od Borise Hokra, ve které se snaží čtenářům vysvětlit, proč Kolo času číst a bránit se srovnání s jinými díly moderní fantasy.
- Robert Jordan: Velké hledání (Kolo času 2)
- Fantom Print, 2012
- překlad: Dana Krejčová
- obálka: Michael Komarck
- 464 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 349 Kč)