Poslední kousek vědomí zničené vesmírné lodi se ocitl v lidském těle. Spravedlnost Toren, nyní kapitánka Breq, pomohla Vládci Rádče ustát zradu i porazit další její inkarnaci v boji o moc nad říší. Vítězná bitva ale neznamená vyhraný boj. Proto odeslala Breq v pozici velitelky flotily na dalekou stanici Athoek, jež se kvůli bojům o vládu a uzavření bran ocitá mimo kontakt s ostatním vesmírem. To však není jediný zdejší problém.

Druhý svazek literárního cyklu Rádčská říše opět zve milovníky kosmické science fiction na výpravu do pozoruhodného, ale zkostnatělého a celkem přežitého společenství. Nábožensko-politický systém Rádče evidentně ztrácí dech. Konečně, Vládce zmíněného rozsáhlého společenství aktuálně žije v tisících lidských tělech. Snad i proto se mnohé nedokáží vcítit do běžných obyvatel a mají chabý přehled o tom, co je pro impérium nejlepší.

Příběh nazvaný Ve službách Meče je pokračováním intergalaktického putování křehké lidské bytosti s myslí prastarou a zaplněnou vzpomínkami transportního plavidla i každého ze členů jeho zesnulé posádky. Dřívější Breqina situace i poslání se změnily a v první řadě již netouží po pomstě. Jako vyslankyně jedné z Anánder Mianáj se dokonce snaží navázat na předchozí oddanou službu „pravému“ Vládci Rádče, což ale vůbec není (a nebude) snadné.

Bitva o vládu nad galaxiemi mění lokaci a ztrácí sílu

Jediná přeživší bytost ze Spravedlnosti Toren, Breq, je coby kapitánka flotily vítězným Vládcem/Vládkyní Rádče poslána obhlédnout situaci na Athoeku. Jiná z Anánder Mianáj zničila již dvě cesty mezi soustavami a velitelka má zabránit další destrukci i ovládnutí stanic. Se zbrusu novou lodí a částečně i posádkou se vydává na dalekou cestu. Brzy však zjišťuje, že někteří její lidé nejsou tím, kým se původně zdáli a moc Vládce dosahuje ještě dále, než by čekala.

Obdobné je to i na Athoecké stanici, kde je společenská a politická situace minimálně nepřehledná. Kapitánka flotily zde má nejvyšší pravomoc, přesto jí chvíli trvá odhalit bezpráví, a bohužel se jí v důsledku toho nepodaří zabránit zbytečné smrti. Úmrtí velvyslance je navíc z politického hlediska horší, než jakéhokoli domorodce. Ke všemu jde o zástupce nevyzpytatelné, vražedné mimozemské rasy. Proto bude mít incident nejspíš i smrtící dohru. Nebo se možná stane zázrak a vše se vyřeší.

Románové pokračování netradiční fantastiky

Jak bylo již řečeno, Breq je sice lidskou bytostí, ale zároveň ne tak úplně. Jako poslední zlomek kosmické lodi toužila po pomstě těch, co znala a svým způsobem i milovala, stejně jako po zničení sebe samé. Nakonec se připletla k rozhodující potyčce dvou různých ztělesnění rádčského Vládce a jejich loajálních občanů a občanek. Kvůli zásahu této mstitelky bez emocí nakonec prohrála Anánder odpovědná za tisíce mrtvých, která se pokoušela udržet nezdravé směřování politiky říše.

Díky tomu Spravedlnost Toren (třebaže redukovaná na jediného perifera) zvrátila boj a možná i politiku impéria a vítězná Mianáj se možná bude držet pozitivních změn, jež přinášejí první ovoce. Zvolna se přestávají využívat periferové (lidé bez vůle, citů i vzpomínek často umístění na vesmírných lodích), mění se přístup k „neobčanům“ (perzekuovaným obyvatelům anektovaných území) či dokonce mimozemským rivalům. Vůči nim je třeba postupovat opatrně, ale snad by všichni nemuseli představovat smrtící hrozbu.

Navzdory reálnému ohrožení totiž leckdy nebezpečí od cizáků ani není skutečné. Některá z ostatních vtělení požehnané mysli se neštítí využívat tohoto až příliš skutečného, ale dávného přízraku pouze k vyvolávání strachu nebo získání sympatií občanů. Jiní Vládci se nezříkají intrik ani na chvíli a snaží se získat rozhodující vliv nad Rádčem i jeho obyvateli, ať to stojí cokoli. Neberou ohled na škody ani na oběti, nevšímají si varovných znamení ani neodvratného konce.

Pomsta i boj o moc se přesouvají, ale neposunují

Breq nadále pomáhá „správné“ Anánder Mianáj. A třebaže se k této nebezpečné bytosti chová jako k sobě rovné (což Vládce dosud oceňuje), plní zatím její vůli. Situace v říši je pořád nevyrovnanější, atmosféra vypjatější a poměry více alarmující. „Spravedlnost, slušnost a přínos“ sice je hlavní rádčské heslo, ve skutečnosti ale neplatí. Kvůli tomu se Vládce rozhodne vyslat periferku tam, kde hrozí převrat a chybí informace.

Velitelka si musí poradit se staronovou posádkou i novými občankami (v čemž jí pomáhá okamžitý přístup k UI – vesmírné lodi, základně…) a na povrchu Athoeku si zkouší vyjasnit situaci (pochopit zdejší hierarchii, politické klima, náboženské tradice či poměry mezi Rádči a ostatními). Proto si na rozdíl od předchozího dílu ctitelé mezigalaktických poutí, vesmírných bojů nebo bláznivých honiček příliš adrenalinové zábavy neužijí, stejně jako se nedočkají ani dřívějšího souboje Davida s Goliášem.

Ale objevují se zde nové třecí plochy, intriky i nebezpečí, jež stačí na umírněnou porci napětí a znovu se objevují střety morálky s realitou, ovšem již ne tak palčivě jako v předchozím svazku. Protože i na Athoeku vládne nespravedlnost, působí Breq jako hlas svědomí, který se dožaduje změny tradic a křivd. Bohužel je to většinou nemožné. Napětí i akci hard science fiction zde vystřídalo líčení temnějších proudů politiky a společnosti, létání vesmírem zase návštěvy u guvernérky nebo výlety na čajové plantáže.

Ann Leckieová v pěti bodech

1. Americká spisovatelka a fanynka sci-fi se narodila v roce 1962, vyrůstala v Missouri a získala titul ze studií hudby na Washingtonské univerzitě.
2. Vystřídala několik profesí, jako je servírka, recepční, zeměměřič nebo zvukový inženýr.
3. Za román Ve službách spravedlnosti (první díl vesmírné trilogie) získala hned tři nejprestižnější sci-fi ocenění: cenu Hugo, cenu Nebula a cenu A. C. Clarka, ale také Cenu Britské asociace science fiction nebo Locus.
4. Psát začala téměř až v padesáti letech a na kontě má mimo Ancillary Justice, Ancilliary Sword a Ancillary Mercy i kolem deseti povídek.
5. S manželem i oběma dětmi (dcerou a synem) žije v Saint Louis v Missouri.

Čtenáři se dozvídají nové detaily o hlavní postavě, galaktické říši, jejím vládci i tamním propracovaném zřízení. Díky zmiňovanému pojetí ani pokračování Ve službách Spravedlnosti není běžným žánrovým svazkem a mohlo by oslovit nejen fanoušky vědecké fantastiky. Co však skvěle fungovalo jako inovativní pohled na kulisy, charaktery a vyprávění, mohlo by v pokračování činit dojem o něco méně záživného stylu vyprávění.

Stejně tak netradiční hrdinka, líčení jejích pocitů i čtení emocí jiných zpočátku sice baví, je-li však tohoto koření příliš, může trošku unavovat. Naštěstí se ale Breq začíná sympaticky polidšťovat, mizí její extrémní nálady a trochu i zvláštní pojímání ostatních bytostí. Stejně jako první díl Ann Leckieové nebyl určen ctitelům veskrze akční, zábavné a nenáročné literární sci-fi, ani jeho pokračování by milovníky podobné četby asi nenadchlo.

Spokojeni naopak budou ti, kdo vyhledávají jemnější způsob vyprávění a složitější příběh i jeho pozadí. Autorka totiž opět nešetří intenzivním líčením společenských poměrů, nevyhýbá se psychologickým vhledům do jednotlivých postav ani úvahám o dobru a zlu. Vzhledem ke skutečnosti, že má Ve službách Meče být druhým dílem trilogie, a děj se příliš neposunul, bude zajímavé dozvědět se, kam autorka svým debutovým příběhem míří a jak ho zakončí.

• Ann Leckieová: Ve službách Meče
• Plus, 2017
• překlad: Petr Kotrle
• obálka: John Harris
• 336 stran, 369 Kč (v e-shopu Fantasye již za 332 Kč)