V deváté knize Lucifer pozná, jak útrpný si na svá bedra vzal kříž, Mike Carey: Crux (Lucifer 9)
Když samotný Bůh hodí ručník do ringu a svět v důsledku toho spěje do nezadržitelného chaosu a konce, řešení není pro nezvedného synka Lucifera skutečně žádnou procházkou pekelnými mučírnami, ale pořádný kříž neboli crux v řeči latinské.
Komiksová série Lucifer se u českých čtenářů již velmi dobře zabydlela, ale vzhledem k náročnosti tématu s jakým se v ní operuje, jde spíše o záležitost pro fajnšmekry než o komiksový mainstream, který by si všichni komiksoví fandové kupovali po hrstech a brečeli, když jim do knihovničky tak dlouho chybí poslední hřbet. Zatím poslední česky vydaný comicsbook s příběhy navazujícími na dílo Neila Gainmana navazuje na zápletku rozjetou v předchozím díle, přičemž u této série se nejedná o zcela automatickou záležitost. Příběhy v ní totiž vždy velmi dovedně lavírovaly na hranici návaznosti jednotlivých dílů a příjemnou uzavřeností každého z nich. Crux se jednoznačně přiklání k trendu kontinuální provázanosti dějové linie. S čímž se pojí i nepříjemný pocit na konci, kdy čtenář ví, že bude na rozlousknutí muset počkat do dalšího pokračování a co je horší, někdy musí netrpělivě okusovat nehty i po několik dílů.
Naštěstí u Lucifera nás nic takového nemusí děsit. Drží si totiž špičkovou mnohovrstevnatost doplňujících dějových linií, které zahladí jakoukoli mušku na kráse stěžejního příběhu. Ze židle zvedne hned úvodní příběh pod názvem Osmý hřích odehrávající se přímo v pekle. Nejdřív z míry vyvede netradiční luciferovská kresba, které se ujal hostující výtvarník Marc Hempel. Její silné karikující elementy působí ve výrazně rozjeté sérii lehce rušivě asi jako švitoření nové přítelkyně ve staromládeneckém bytě při tradičním pátečním přenosu utkání v boxu, ale to všechno se dá vydržet. Skvělá alegorie na křesťanské představy o hříchu, vině a pekle, kterou úvodní část mistrovsky převrací, je více než zadostiučiněním za onu drobnou neřest, která ruší starého mládence, tedy pardon, čtenáře.
Lucifer v pěti bodech
- Postava Lucifera se poprvé objevila ve snu v komiksu Superman‘s Pal Jimmy Olsen #65, svou aktuální podobu však dostal v komiksu The Sandman #4.
- Gaiman se při tvorbě podoby Lucifera inspiroval hlavně v díle Johna Miltona Ztracený ráj.
- Mike Carey byl nominován na nejprestižnější komiksovou cenu Eisner Award právě za sérii Lucifer.
- Kromě Lucifera Carey pracoval na scénáři pro sérii Hellblazer, ve které zůstal pekelné tématice věrný. Dále se podílel na sériích X-man: Legacy a Ultimate Fantastic Four.
- Carey je kromě komiksů také autorem scénářů k filmu a seriálů Stranded a také knihy The Devil You Know (Poznaný Ďábel).
Již tradiční je poznání, že titulní postava Lucifera se v každém dalším pokračování lehce vytrácí a Crux nám sympatického padlého anděla nabídne jen na několika stranách. Není však potřeba truchlit, na scénu se tak dostanou jiné přitažlivé charaktery. Obzvláště povedenou je část s Elaine Beloccovou, do které vstoupí moc archanděla Michaela a ona musí vyzkoušet, jak nelehké je se vypořádat s božskou tvořivou mocí. Mikeovi Careymu se podařilo prostřednictvím personifikace vytvořit vtipnou parodii na mnohé teologické otázky, ale neméně chytře a zábavně zesměšňuje ateistický světonázor. To už chce mít pěkně pod čepicí a přesně to autor má, takže není třeba smutnit, že nestaví pouze na titulním hrdinovi.
Není ani zdaleka automatické, aby i ti nejlepší z nejlepších mezi komiksovými profesionály udrželi vysokou úroveň po celé své dílo. Devátý díl série lucifer, Crux, je rozhodně důkazem o neklesající, ne-li přímo stoupající kvalitě celé série. Obzvláště dráždivým bude jeho čtení pro milovníky filosofického hloubání nad mýtickými pravdami zprostředkovanými starou dobrou křesťanskou tendencí měnit vše v zastřený klam.
- Mike Carey: Crux (Lucifer 9)
- Crew a Netopejr, 2015
- překlad: Štěpán Kopřiva
- obálka: Christopher Moeller
- 168 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)