Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, rádi bychom Vás upozornili, že z technických důvodu budou mít Knihkupectví Matrix Ostrava, Fantasya Praha a Arrakis Brno v pondělí 04. 07. 2016 zavřeno! Děkujeme za pochopení!

Trochu divné kusy 3, Martin Šust (ed.)

ed. Šust Martin: Trochu divné kusy 3

Existují malíři, jejichž díla nikdy nepochopím, protože pro mě nejsou uměním, a přesto je kritika uznává. Druhou stranou mince jsou umělci, které davy milují, ale kritici je nemohou vystát. Je tu ovšem i třetí kategorie, do níž spadají osobnosti, jež dokáží uspokojit obě znesvářené frakce. Do ní patří i editor série TDK Martin Šust, neb i napotřetí se mu povedlo sestavit zajímavou sbírku fantastických povídek.

Ohlédneme-li se do krátké historie celé série, zjistíme, že jednička vyšla už v roce 2005 a právem zaznamenala kladný ohlas, jejž můžeme připsat několika faktorům: jednak se na trhu po dlouhém vakuu objevila antologie zahraničních prací, již sestavil domácí editor, druhak představila jen novodobé fantastické povídky (a tím pádem u nás dosud nepublikované) a do třetice se nebála experimentovat, za což, dle pohledu některých čtenářů, zaplatila jistou neučesaností (ale já ji mám rád právě za to).

Druhý svazek se vydal správným směrem, když zavrhl nápad uspořádat sbírku jen ze zvláštních kusů (čímž by v celkovém kontextu zevšedněly), a představil soubor rok dva starých povídek kanadsko-americké fantastiky ve vyváženém poměru 10 známých a 10 nových tváří žánru, čímž antologie získala na kompaktnosti. Základní kameny edice však zůstaly zachovány, a tak jsme se opět setkali s rozmanitým materiálem.

Aktuální Trochu divné kusy 3 vyšly zhruba rok po dvojce a přinášejí zatím nejucelenější pohled na žánrovou tvorbu. A tak se na 520 stránkách setkáme s 24 autory kanadsko-amerického provenience (konkrétně třemi kanadskými), jejichž texty jsou výhradně z roku 2006. TDK3 tak získávají ráz ročenky. Víc než polovina, přesně 13 z nich, jsou nová jména. Přestože žánrová a tématická rozmanitost zůstává základním nosným pilířem série, více než kdy jindy je sborník charakteristický rovnovážným zastoupením pohlaví – a to je jen dobře, neboť jak muži, tak ženy umějí napsat silný, krátký příběh. Např. mé oblíbené autorky O’Keefeová a Rickertová jsou toho zářným důkazem. Přehlíží-li tedy jakýkoli editor tvorbu žen záměrně, škodí sám sobě. Více pohledů na žánr by totiž mělo být hlavním rysem rozmanitosti každé antologie, neboť každé pohlaví vnímá stejné věci rozdílně a díky tomu je jejich tvorba tak zajímavá.

Jestli je pro TDK3 ještě něco příznačné, pak je to absence silných a zavedených jmen z předchozích svazků. Zapomeňte na osobitého Forda či nadějného Bacigalupiho, kteří si získali srdce nejednoho čtenáře. Jistě, místo nich tu najdete již známé tváře z TDK2 a české verze Magazínu F&SF, ale ti přece jen nejsou tolik známí jako dva výše jmenovaní, jimž se v poslední době v českém překladu dostává více prostoru. Je chvályhodné, že Šust nepodlehl „mamonu“ a drží se záměru celé série, jímž je objevovat nové autory žánrové literatury.

Sestavit kvalitní sbírku povídek je nesmírně náročné. Přitom sama kvalita ještě neznamená úspěch u čtenářů. Dle editorova mínění tu může být jeden skvost za druhým, ale čtenáři nemusejí být naladěni na stejnou vlnu. Proto se ve sbírce objevují i povídky, kterými se Šust snaží svým čtenářům zavděčit, a tak občas zařadí i texty, které by vyřadil, kdyby měl jít přes mrtvoly. Zda je to správné, nelze jednoznačně říct už kvůli odlišnému vkusu každého čtenáře.

Původně jsem se chtěl do TDK3 více opřít, ale ostrá kritika není (a ani nemůže být) na místě už ze samotného poslání, cíle antologie – a takto doporučuji každému čtenáři k ní přistupovat. Šustovi se totiž povedlo sestavit sbírku plnou neobvyklých a neotřelých pohledů na náš svět, život a prostředí, v němž žijeme. Přestože mám raději povídky se skrytým podtextem, který mě nutí nad ní popřemýšlet, nezavrhuji ani kusy, které kladou důraz na formu příběhu a neotřelé vize.

Jsem rád, že v souboru najdeme i texty, které se věnují otázce náboženství, problémů společenských, ale i rodinných (často zanedbávané téma), lidským citům (láska x nenávist) nebo odvěkému dilematu života a smrti. Byl bych překvapený, kdyby tu chyběla v poslední době všudypřítomná problematika sexuální orientace. Najdeme tu cestování časem, alternativní vesmíry, příběh o knihovně, ale i špionážní příběh. Sbírka je skutečně rozmanitá a věřím, že se jí nepřejíte.

Antologii uvádí povídka Američtí mrtví. Lake se vrací k tématu současné metly lidstva: nemoci AIDS. Autor poukazuje, že světem vládnou peníze a lidská naivita a bezohlednost. Pak by totiž tak absurdní léčebnou metodu nemohli rozumní nemocní jedinci považovat za spásu. Vše je otázka morálky. V každém ohledu je Lakeova próza velice znepokojivá, bohužel v některých ohledech pravdivá. Lepší úvod jsme si nemohli přát.

Všechno jednou skončí od Kanaďanky Sumner-Smithové je příjemná fantasy oddechovka o dívce, jež vidí duchy. Myslíte si, že své chování řídíte vy sami, nebo za ním stojí „něco“ jiného? Styl vypravování dotváří atmosféru kouzel.

Rosenbaumův Dům mimo vaši oblohu je jednen z textů, který nesedne každému. Filozofie není mezi laiky oblíbená, přesto se s ní v science fiction setkáváme často, zejména v souvislosti s kosmologií. Je ale pravda, že díky ní se posunují hranice lidského poznání. Přesto se domnívám, že existují autoři (například Egan), kteří tato témata umějí zpracovat mnohem lépe. Rosenbaumovův Dům mě ani na podruhé neuchvátil.

Markýz de Wonka je více než „trochu divný“ kus. Je to perverzní povídka, nebo jsou zvrhlé obě předlohy…? Jacksonová poukazuje na skryté paralely mezi romány, které se jí míhaly před očima při čtení těchto knih. Spojení obou motivů je zdařilé, ale tématem se mi vůbec nelíbí. Samotný příběh je příliš laciný. Jedna z nejpodivnější povídek z antologie.

Po dvou ledových sprchách přichází balzám pro duši od Daryla Gregoryho. Ve svém textu se ptá, kam až v dobré víře může zajít víra? Jsem-li svědkem zjevení boha a zatoužím se s tímto zážitkem podělit s ostatními, v zásadě mi v tom nikdo nezabrání… Damašek je svým děsivým vyzněním podobný Lakeově povídce, ale díky poutavém stylu vypravování, umocněnému prolínáním minulosti a přítomnosti, je ještě lepší. Klenot sbírky.

Výtečná povídečka o smrti s jemným prvkem fantastiky, to jsou Kouzelná prasátka. Rambová dokázala napsat dojemný (ale nikoli sentimentální) příběh okořeněný citlivým humorem. Je lepší náhlá smrt, anebo postupné umírání?

V pravé science fiction novele nás Paul Melko seznamuje s paralelními vesmíry. Stěny vesmíru jsou postavené na odmítání soudobé teorie a ukazuje cestování sousedními světy. Otázkou zůstává, zda se takový člověk může pohybovat z jednoho světa do druhého volně, anebo je jeho pohyb omezen určitým směrem. A také, jak se zachovají naši dvojníci.

Taaffeová ve svém Orákulu hlubin klade důraz na formu a originalitu zpracování, což se jí daří. Popisuje moře; proměnlivý živel očima utonulého. Zajímavé.

Další originální fantasy povídkou, navíc v lehkém stylu NW, je Osteomancerův syn od van Eekhouta. Osteomancie je dovednost vytáhnout magii z kostí a vpravit ji do svých. Je to také příběh o pomstě a odplatě. Dokonale do této sbírky zapadá, věřím, že mezi čtenáři bude jistě oblíbený.

Má oblíbená spisovatelka O’Keefová opět prokazuje pověst výborné povídkářky, vládnoucí vybroušeným jazykem a ladným literárním stylem. Poslední okamžik radosti je poutavý a živý příběh, jenž se věnuje smrti z neobvyklého pohledu. Autorce se podařilo výtečně zachytit dusivou atmosféru odloučení, obav o dceru a děsu z nemoci. Další skvělé povídky od ní najdete v české verzi Magazínu F&SF.

Možná to z pohledů rodičů netušíme, ale děti jsou velice citlivé na jakoukoli změnu prostředí v rodině. Při dlouhodobých neshodách mezi rodiči si hledají únikovou cestu třeba v Kukátku, které nemusí být podvodnou hrou. Takový je Machr přes malá hvězdná tělesa od van Pelta, kdy science fiction motiv je víceméně překryt problémem v rodině – i když záleží na vašem cítění, který prvek převáží misky vah.

Pro všechny milovníky knih, a knihoven obzvlášť, má Klagesová připravenou povídku Dům U sedmi knihovnic. Příjemný příběh o knihovnicích a jejich neobyčejné profesi, odhalující zákoutí světa knih.

Na řadě je další velice podivná povídka. Ligu posledních dívek od Rowa vystihují přízviska jako podivná, neobvyklá a nezvyklá. Málokterá povídka vám tak zamotá hlavu. A málokomu se bude líbit.

Město u Postiženého moře od kanadské spisovatelky Dellamonicové je příběh o ztrátě a úlevě. Utéct před válkou je vykoupení, ale co když se ocitnete v tak odlišné společnosti, která se vám hnusí, a vy se nemůžete vrátit zpět? A kdybyste se mohli vrátit zpět, jak na to budou reagovat vaše děti, pro které je tady „doma“ a nechtějí opustit to, co znají? Dobrý námět, ale jen průměrně zpracovaný. Povídka mohla věnovat více prostoru zachycení stesku a odcizení.

Posledním zástupcem javorového listu je Matthew Johnson s povídkou Nepravidelná slovesa. Smrt milovaného protějšku je těžké břemeno. Existuje způsob, jak si na něj uchovat stálou vzpomínku, aniž by nedrásala duši, ale působila potěchu z vlastního, společného jazyka? Pěkný, originální námět, který autor rozpracoval do přiměřeně dlouhého počtu stran – o to více zapůsobí.

Temný atmosférický příběh plný očekávání a napětí, to je List z Budapešti. Text, který je poutavý, svižný a čtivý, zkrátka pohlcující. Gossová je skvělá vypravěčka. Někdy platí, že člověk, který se bezhlavě a vášnivě šine za svou touhou, nemusí být vždy odměněn.

Druhým klenotem sbírky je bezesporu novela Orientace. Shunn je další výtečný vypravěč. Popisuje příběh dospívajícího chlapce, který vyrůstá v rodině věřících. Měli by rodiče věřící v boha vychovávat své potomky ve víře již od malička, nebo by je měli nechat, ať si vyberou samy? Umně propojené fantastické prvky vytvářejí jen pole, na kterém se odehrává velkolepý příběh. Autorovo dílko mi právem připomnělo ducha děl O. S. Carda. Shunnovu tvorbu bych rád viděl v českém překladu častěji.

Kouzelné vody klín je příběh o rusalce vyprávěný formou lidové slovesnosti. Čistě a nenásilně zpracované téma pohádkové bytosti. Valenteová ve svých dalších textech zpracovává mytologická témata, dělá-li to takovým způsobem, jaký nám předvedla, patří jí mé uznání. Jsem zvědavý, kdy se setkáme s její další prózou.

Barzakovy Mrtvé dopisy jsou nekonvenčním a na pokraj fantastiky zasazeným příběhem, jenž ukazuje autorův vyspělý literární styl a cit pro naraci. Věřím, že se spoustě čtenářů bude líbit. Už se těším na další Barzakovy povídky.

Amante dorée je špionážní příběh z alternativní historie a ještě jednou zvláštností. Přestože mě povídka až tolik nezaujala, rád bych si od Monetteové přečetl její tetralogii Doctrine of Labyrinths.

Druhou povídkou ve stylu NW je Společník sov. Představte si věž na obří katedrále plnou podivných bytostí a nestvůr, na níž žije Věžlezec, který nám vypráví svůj příběh. Roberson popustil uzdu své fantazii a vykreslil poutavé kulisy, do nichž ale zasadil mělký děj.

Nikdy jsi tu nebyl od Rickertové je znepokojující a děsivá povídka. Přináší neotřelý námět a především precizní zpracování, jak to ostatně umí. Jaké to je stát se obětí vlastního těla…? Zažít odcizení?

Někdo miluje knihy, jiný zase filmy. Najdete-li protějšek se společnou vášní, po brzkém okouzlení přijde i láska. Neuskutečnitelné sny od Tima Pratta jsou romantickým příběhem dvojice, která v sobě najde zalíbení díky vzájemnému prolínání dvou sousedních alternativních svě­tů.

A na závěr je tu drobnost v podobě Létající ženy od McCarronové, nejmladší autorky svazku. Aneb o lásce a štěstí, jež se vzájemně doplňují.

S každým novým svazkem TDK roste počet textů, čímž se zákonitě zkracuje jejich délka. Ve třetím díle tak najdeme rovnou 24 prací – ve většině případů se jedná o povídky. Ostatně četnější počet znamená vyšší pravděpodobnost, že každý čtenář najde v antologii více kusů, které jej zaujmou.

Spojujícím prvkem série je reprezentativní a osobité zpracování, jež začíná obálkou, pokračuje grafickou úpravou a ilustracemi končí. TDK nejsou jen přehlídkou aktuálních kanadsko-amerických povídek, ale i festivalem kvalitních překladatelů, a to nejen fantastického žánru; toto dodává sérii na renomé.

TDK3 nejsou nejlepším dílem cyklu. Mnozí se mnou nebudou souhlasit, ale za vrchol celé řady pokládám úvodní svazek, velice těsně následovaný druhým dílem. Třetí díl je pro mě mírným zklamáním, neboť neobsahuje tak zajímavé, přemýšlivé povídky. Přesto by bylo velkou chybou jej kvůli tomu na knihkupeckém pultu minout. V mnohých autorech zde představených dřímá velký talent – někteří jej již prokazují, u jiných si na něj musíme ještě chvilku počkat. Nemyslím si, že sbírce ublížilo pojetí ročenky, ale zařazení některých autorů, kteří se ještě dostatečně nevypsali. TDK3 jsou však tou nejlepší šancí, jak poznat nové hlasy žánru, které, kdo ví, za pár let budou sklízet ceny a stanou se mistry žánru. Dopřejme jim proto jistou dávku shovívavosti.

Měl-li bych knihu oznámkovat, udělím 7,5/10. Ačkoli jsou TDK3 vyspělejší a kompaktnější než předchůdci po stránce editorské, obsahují jen lehce nadprůměrné, případně více diskutabilní povídky. Ukazují tvorbu nových osobností žánru, zatím jen hvězdiček, s nimiž by ale byl hřích se neseznámit.

  • Martin Šust (ed.): Trochu divné kusy 3
  • vydal: Laser-books, Plzeň 2007
  • přeložil: kolektiv
  • obálka: Edward Miller
  • 528 stran/ 355 Kč (466 Kč vázaná)
22. ledna 2008, Martin Bedeč

Diskuze k článku

Ad Trochu divné kusy 3
Sartori - 23. 01. 2008 21:27

Do TDK3 jsem se pustil po Locusu, kterej pochopitelně nasazuje laťku extrémně vysoko... a Martinova teze o budoucnosti fantastiky mi jde pod fousy jen zčásti. Dobrej příběh je dobrej příběh, bez ohledu na to, jestli boří konvence nebo ne (čímž narážím právě na ten Locus). V TDK3 je, myslím, trochu problém vtom, že Martin dává přednost nejen neznámým autorům, ale navíc nováčkům s jejich prvotinami, který přirozeně nemusí vždy nenaplňovat stoprocentní očekávání.
Že je ten či onen nováček u nás ještě neznamená, ž...
Aiax - 24. 01. 2008 00:47

Že je ten či onen nováček u nás ještě neznamená, že je nováček celkově. Přesný údaj, kolik je v TDK3 prvotin nemám a nechce se mi to hledat, ale pochybuju, že jich bude moc. Martin podle mě nedává ani tak přednost nováčkům, jako spíš fantastice "literárnější" a "náročnější". Jenže to, jakkoli je záslužné, nevyhnutelně naráží na fakt, že jde o trh menšinový a to dokonce i v zemích jako Británie či USA, natožpak u nás. Tenhle druh literatury totiž vyžaduje úplný klid, pohodu, dokonalé soustředění a hlavně čas, pak si člověk náročnější povídky vychutná, jenže to je pro většinu z nás hodně nedostatkové zboží. Tédékáčko nejde číst v tramvaji po cestě do práce, ani o ospalých večerech při puštěné televizi. Tohle všechno si člověk musí zkrátka uvědomit, než se rozhodne, zda si TDK koupí. To ale ani náhodou neznamená, že to je nějaká vznešená nuda, i v TDK je spousta vyloženě zábavných a "dějových" povídek. A na konec mám ještě jednu připomínku - řada TDK nejenže obsahuje kvalitní moderní fantastiku (s důrazem na slovo moderní), ale navíc jde o redakčně a překladatelsky jedny z nejlépe vybavených antologií, jaké jsou u nás k dostání, a to myslím vůbec. I já osobně mám raději poněkud konzervativnější příběhy, ale i kdybych kupoval jenom Star Trek nebo Warhammery (nic proti nim), tak jednou ročně bych si TDK koupil, i kdyby jen ze snobství :)))
RE: Ad Trochu divné kusy 3
Martin Šust - 24. 01. 2008 06:10

Já už jen nesměle dodám, že nejde ani tak o můj vkus jako takový, ale hlavně o ediční záměr, se kterým jsem knihu dělal a tím nebyla má vlastní představa o moderní fantastice, ale spíš pokus zachytit moderní fantastiku v co největší šíři. To je tady chápáno o dost jinak než ve světě a při pohledu na domácí produkci se není čemu divit, i přes svou kvalitu má totiž stále dosti úzký záběr. Ostatně názory podobného ražení mě jen utvrzují v rozhodnutí přestat s vydáváním TDK právě u čísla tři. Pokud si tedy tuhle trojici knih koupíte, je vysoce pravděpodobné že budete mít na české poměry velmi zajímavý komplet, v němž si na své přijde snad každý, alespoň myslím. Upozorňuji, že první svazek je u nakladatele zcela vyprodán a v budoucnu nevyjde žádný dotisk ani jedné ze tří knih. Nadále chci z velké části opustit literární fantastiku a věnovat se příběhům dějovým a komerčněji zaměřeným, dá se říci té klasičtější science fiction a fantasy. Ačkoli se Trochu divné kusy prodávají velmi dobře, rád bych se zbavil stigmatu editora, který se vyžívá v abstrakci na úkor příběhu. Samozřejmě nejde pouze o TDK, literární fantastice jsem dával prostor i jinde v domnění, že čtenář je zvědav na povídky, které ve světě sbírají ceny a uznání. Zdá se, že tomu tak vůbec není. Uvidíme, jak se mi toto mé nové předsevzetí podaří naplnit, problém totiž je, že mám rád nejen rozmanitost, ale i kvalitu. To neříkám jako obhajobu, nemám se za co stydět, spíš to berte jako varování. Povídky, kterou jsou jen o ději a o ničem víc, ty u mě opravdu najdete jen málokdy. Občas si je rád přečtu, ale v jen o něco větším množství mě až děsivě nudí.
RE: RE: Ad Trochu divné kusy 3
Regis - 24. 01. 2008 08:56

> Nadále chci z velké části opustit literární fantastiku a věnovat se > příběhům dějovým a komerčněji zaměřeným, dá se říci té klasičtější > science fiction a fantasy. škoda... > Ačkoli se Trochu divné kusy prodávají > velmi dobře, rád bych se zbavil stigmatu editora, který se vyžívá v > abstrakci na úkor příběhu. ??? abstrakce na úkor příběhu? tomu nějak nerozumím. to jako, že povídka má nápad, fantazii, že se u ní musí zapojit do procesu čtení i mozek a nejde v ní jen o bezhlavý úprk akčního děje (neplést si příběh s dějem, prosím ;)
RE: RE: Ad Trochu divné kusy 3
Apu - 24. 01. 2008 09:08

MŠ: Doufám, že se to netýká i MFaSF.
F&SF
Martin Šust - 24. 01. 2008 10:12

Zčásti půjde i o magazín, kde je většina výtek směřována právě proti podobným povídkám. Nevzdám se jich zcela, ale bude jich méně. Je to o prodejích a tam jsou myslím čísla jasná. Buď se magazín udrží a budou se v něm objevovat i náročnější práce (i když v menší míře), nebo se neudrží a my se všichni vrátime v povídkové oblasti asi tak o pět až deset let zpět.
RE: Že je ten či onen nováček u nás ještě neznamená, ž...
Herne - 24. 01. 2008 11:19

> I já osobně mám raději > poněkud konzervativnější příběhy, ale i kdybych kupoval jenom Star > Trek nebo Warhammery (nic proti nim), tak jednou ročně bych si TDK > koupil, i kdyby jen ze snobství :))) Takovej blbec (co by kupoval jen Warhammer a pak TDK) snad ani nemůže existovat :)))))) http://img169.imageshack.us/my.php?image=knihovnayf8.jpg
Ale to by byla asi hrozná škoda, ne?
martina - 24. 01. 2008 14:53

Jsem z téhle diskuse poněkud vyděšená. Ne že bych neměla ráda klasické dějové (dobré!!!) povídky, ale těch se najde porůznu dost. TDK i magazín byl jedinečný v tom, že dával prostor i "jiným hlasům". Netvrdím, že se mi líbílo vše, něco jsem ani nedokázala dočíst - ale zase tam byly takové perličky, jaké jinde nenajdu. Martine, prosím prosím - neuděláš úplně radikální obrat, že ne?
RE: Ad Trochu divné kusy 3
Sartori - 24. 01. 2008 16:27

Mám ten pocit, jakoby ve fantastice byl jen proud akční a na to reagoval zprvu new-weirdovskej TDK. Ale tady je spousta dalšího, vklíněnýho buďto mezi to, nebo postávajícího žánrově a stylem úplně jinde. Dobře... chcete-li, tak kvalitní divnost je lepší než nekvalitní akce a nekvalitní divnost je horší než kvalitní akce. Přirovnal bych to ke Tarkovskému Stalkerovi, kterej je sice zdánlivě nečitelnej, ale zároveň proklatě geniální... snad takový budou i TDK4.
Jak už jsem napsal, nemyslím, že u nás by byla sit...
Aiax - 24. 01. 2008 17:43

Jak už jsem napsal, nemyslím, že u nás by byla situace s literární fantastikou horší než třeba v USA nebo Británii. Jenže, polopaticky řečeno, pokud má v USA trh se sci-fi půl milionu zákazníků a deset procent z nich dává přednost náročnějším věcem, tak tenhle padesátitisícový trh bohatvě uživí poměrně dost magazínů, antologií, editorů a spisovatelů. U nás je to možná taky deset procent, jenže z pěti tisíc a to už je samozřejmě složitější, takový trh má problém uživit třeba i jediný magazín. Takže osobně bych nad vkusem českých fandů hůl nelámal, je to asi třeba brát jako realitu, kterou těžkou někdo nějak výrazně změní.
TDK4 & F&SF
Martin Šust - 24. 01. 2008 18:40

Osobně mi vadí poslední dobou nejvíc to, že jsem začal být považován za editora podivných textů, kterého není radno číst. TDK ani magazín do toho ve skutečnosti spadají jen zčásti, ale spousta lidí to díky té pověsti ani nezkusí číst. Něco takového začínám cítit jako omezení, stupňující se nátlak, jakobych říkal - to, co dělám já je "kvalita" a ostatní je "brak". Jenže tak to není, mám rád pouze rozmanitost. Nemluvě o ostrých útocích lidí, co literární fantastiku nemůžou ani cítit. TDK3 jsou pro mě vrcholem, mou nejlepší antologií. Když se to spojí, tak prozatím nemám chuť za rok začínat s TDK4. Nemám strach, že se to neprodá, na to si už TDK vytvořily velmi slušnou pověst, která zasahuje i mimo žánrové bariéry. Prodávají se možná pomaleji, ale přesto jsou TDK1 vyprodány zcela, TDK2 k tomu zdařile směřují a TDK3 jsou už teď v limitované vázané edici vyprodány a brožované si rovněž nevedou špatně. Pokud se tedy v budoucnu k modelu TDK vrátím, pak to bude poté, co lidem dokáži, že mám rád i dějovou fantastiku a že se nemusejí mých antologií tolik bát. Plameny hvězd tento směr myslím dobře naznačily. A bude to rovněž v době, kdy TDK1-3 už nebudou u nakladatele k dostání. Dotisk těchto knih totiž na pultech nenajdete. Osobně si moc cením podpory těch několika, co se neváhají za TDK postavit a slibuji, že se budu snažit, abych ani je ve své další práci nezklamal.
RE: Limitované vydání
Jan Vaněk jr. - 24. 01. 2008 19:56

> TDK1 vyprodány zcela [...] > TDK1–3 už nebudou [... nikde ...] k dostání. Dotisk těchto knih totiž [nebude] BTW, nechce někdo koupit vázanou jedničku v neporušené fólii, eventuálně i trochu opotřebený paperback, nebo mám počkat, až ceny ještě vzrostou?
Limitované vydání
Martin Šust - 24. 01. 2008 20:09

Možná bys měl Honzo lidi upozornit, že ta kniha je věnována jmenovitě Tobě :-)
RE: Limitované vydání
Shadwell - 24. 01. 2008 20:56

Já bych se jen Martina rád zeptal, jestli považuje texty v TDK1, TDK2 a TDK3 za lepší, respektive jemu oblíbenější, než ty, který se objevily teď v Locusu (mimochodem naprosto prvotřídní povídky) a nedávno v Objevitelích. A dále, proč považuje TDK3 za lepší než TDK1. A "ostré útoky lidí, co nemůžou fantastiku ani vycítit"... pod tím si mám představit co? Za sebe můžu říct, že všechny tři antologie jsou velice kvalitní, ale osobně teď v TDK3 (sem ve třetině zhruba) nevidím moc otevřený stavidla imaginace a povídky mu připadají velice, až bych řekl, přízemní, intimní, jak by řekli filmaři, auteurské. Připadá mi, že je to něco úplně jiného než new-weird, kterej místy explodoval ve fantasii. Pokud, Martine, říkáš, že TDK reagují na dějovou a komerční fantastiku, tak první třetina TDK3 mi do toho celkem zapadá. Nevidím tam nějaké boření konvencí, nebo absentování v příběhu a postmoderní, roztříštěný postupy. Spíš intimitu a askezi v katarzi vůči čtenáři apod.
RE: RE: Limitované vydání
het2 - 24. 01. 2008 22:10

Pro mne jsou nejlepsi Martinovou antologii "Plameny hvezd" a pokud je tohle jen z casti to, cemu se chce v budoucnu venovat budu jen rad...
Já bych ráda panu Šustovi trochu zvedla náladu
Lament - 25. 01. 2008 08:01

Já bych ráda panu Šustovi trochu zvedla náladu svým vyznáním. Pro mě se stal pomalu ale jistě značkou kvality, protože ať už zaštítí svým jménem jakýkoliv projekt (New Weird, New Space operu, TDK...) vždycky je to pro mě silný čtenářský zážitek. Právě ve chvíli kdy jsem už začínala mít potíže s pocitem úžasu, narážejíc na stále stejné "fantastické kusy", přišel on s New Weirdem a já byla vyléčena. Už se zase dokážu cítit okouzlená jako malé dítě. A za to z velké části vděčím právě panu Šustovi.
RE: Já bych ráda panu Šustovi trochu zvedla náladu
Martin Šust - 25. 01. 2008 10:50

Nerad bych, aby mé prohlášení o konci či minimálně přerušení TDK bylo bráno jako nějaká póza či dokonce záměrná provokace! Přiznávám, že jsem překvapen tímhle zájmem a absolutně jsem něco takového nepředpokládal. V současnosti připravuji dva nové projekty - americkou new space operu v antologii "Prach hvězd" a historický pohled na českou fantasy "Letopisy české fantasy" ve spolupráci s Tomem Němcem. Dále se pracuje na celé řadě nových antologií od zahraničních editorů a vycházet nepřestane ani magazín F&SF. V tomto ohledu jsem si myslel, že konec TDK zaujme jen málokoho. Pokud jde o otázky Shadwella. Lepší než v Locusu nikoli, Locus je souborem toho nejlepšího z žánru za posledních 30 let a patrně jde o tu nejlepší antologii, co se tady za poslední roky objevila. Antologií roku je pro mě Locus zcela jednoznačně a s tím pocitem jsem na ní rovněž s týmem překladatelů pracoval a snad je to i trochu vidět. Oblíbenější jsou pro mě povídky z TDK, důvody jsou prosté, když vyberete k vydání povídku vy, spolupracujete při tom s autorem a posléze překladatelem a korektorem, všechno tohle ve vás zanechá osobní vztah ke každé té práci a tomu se povídky z Locusu rovnat nemohou :-) Osobně jsem rád, že všechny Laserem v minulém roce vydané antologie jsou velmi různorodé a navzájem se hezky doplňují, doporučit mohu s klidným srdcem kteroukoli z nich. TDK3 jsou lepší než TDK1 pro mě jako editora zcela jednoznačně. TDK1 to je nezkušenost sama, výběr toho nejlepšího bez větší snahy dát knize samotné nějaký pevný tvar. Já ty antologie beru jako knihy a jako výsledky mé editorské práce. Čtenáři je mohou brát jako jednotlivé povídky, na obou přístupech není vůbec nic špatného, ale k výběru z TDK1 jsem přistupoval spíše jako čtenář a to byla chyba. Výsledkem je kniha, která přinesla možná řadu skvělých jednotlivých prací, ale celek prostě není dobrý. Nechci se o tom hádat, každý to zřejmě vidíme z jiného úhlu pohledu. Pokud jste ve třetině TDK3, pak je ještě brzy o něčem debatovat. Souhlasím v tom, že celek je více intimní, takovou knihu jsem ostatně chtěl udělat. Ale přízemní? Pokud vám lidské city tak připadají, pak prosím... U mě nemusí jít v povídce o skvělá dobrodružství, v TDK3 mě zajímal především člověk, je to ostatně rovněž výsledkem tolik diskutovaného výběru povídek od mužů a žen. Ale prozatím se tu objevují jen názory mužů na TDK3 a mě zajímá, jak to vidí čtenářky... A ano, je to něco úplně jiného než new weird. Tady se dostáváme k jednomu z problémů TDK, lidé je budou vždy brát jako součást edice, ačkoli tam příliš nespadají. Pomohla by změna obálky i grafiky, ale potom by to zase nebyly TDK... Nějak jsem nepochopil, kde říkám, že TDK3 "reagují na dějovou a komerční fantastiku" a vlastně tomu ani příliš nerozumím. Opět musím poděkovat za vlídná slova, která opravdu zahřejí u srdce. Snad jsem lidi vystrašil slovy "komerce", ale prosím nepředstavujte si pod tím smršť prvovlánových akčních dobrodružství, to opravdu neumím snad už ani číst, natož sestavovat do antologií :-)
když už je ta možnost
sicco - 25. 01. 2008 18:42

no nic, koupil jsem si všechny tři díly po kupě, tak je zkusím i po kupě přečíst a něco o nich slátat dohromady, uvidíme jestli se to povede, takže za měsíc - měsíc a půl, nazdar
TDK
ling-kae - 31. 01. 2008 00:39

Mám pocit, že TDK sú brané pomerne zvláštne, všetci si držia akýsi opatrný nadhľad, "áno, ale mohlo to byť lepšie..." Avšak, musím povedať, že hoci som dosť vyberavá čitateľka, TDK ma prilákali najprv svojím názvom... Výber poviedok je fajn taký, aký je, latka je postavená veľmi veľmi vysoko, netreba zavrhovať poviedku, len za to, že nám príliš nesadne. Rozmanitosť štýlov je neskutočne osviežujúca a jednoducho... GREAT :) Len tak ďalej, želám všetko dobré pán Šust a už sa teším na úžasný únik z reality pri TDK 3 a podobných ďaľších antológiách...

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Trochu divné kusy 3

Trochu divné kusy 3
Vložit do pytle na zboží  Koupit 355 Kč 320 Kč