Tiberiové války, Command & Conquer 1
Keith R. A. DeCandido: Command & Conquer – Tiberiové války
V jednadvacátém století je Země zamořená tiberiem, mimozemskou substancí, která by mohla být spásou lidstva… nebo jeho zhoubou. Ačkoliv by tiberium mohlo vyřešit světovou energetickou krizi, je zároveň neuvěřitelně destruktivní, šířící choroby, smrt a zkázu. Tiberium rozdělilo planetu na dvě frakce: Globálně defenzivní iniciativu (GDI), která se se snaží udržet pořádek za každou cenu, a Bratrstvo Nod, teroristickou organizaci, přerůstající v supervelmoc, která s náboženskou horlivostí věří v potenciál tiberia. Tyto dvě skupiny spolu již svedly dvě světové války, ve kterých zahynuly milióny lidí. Nyní, v roce 2047, donutil zákeřný útok Nodu GDI k mobilizaci. Rozpoutala se další světová válka a osud lidstva je na vážkách. Jedna z elitních jednotek GDI, 22. Pěchotní divize, musí plán Nodu zmařit a uchránit tak svět před dalším pádem do chaosu a před dalšími lidskými ztrátami. Ale uprostřed těžkých celosvětových bojů se objevují záhadní návštěvníci, kteří mohou lidskou rasu uvrhnout do záhuby…
Vega usoudil, že kdyby si bojovou zbroj nikdy nesundal, mohl by běžet
věčně.
Od svých teenagerovských let šest set metrů běžel snad tucetkrát – ne,
stokrát – včetně mnoha závodů, kdy hájil fordhamskou hnědou, a nikdy
se necítil v tak dobré pohodě jako na konci tohohle běhu, protože
tentokrát nebyl vůbec unavený. Vděčil za to černým páskům,
které mu Brodeur ukázal a které posilovaly jeho už tak vypracované svaly na
nohou. Všechna zvýšená námaha vyžadovaná k běhu v těžké bojové
zbroji, s GD2, nighthawkem, rezervními zásobníky a helmou, byla
kompenzována posilovacím účinkem bojové zbroje.
Když dorazili k horní zatáčce dálnice vedoucí k jednomu z mnoha
hotelů, které příslušely ke konferenčnímu centru, zůstala jen družstva
6 a 7. Harbor Drive byla široká ulice, původně navržená, aby zvládla
silný provoz, který v této oblasti býval běžný. Volnou oblohu kolem něj
zastiňovaly mrakodrapy. Tohle byl kraj zemětřesení, která se kvůli
ti-šutrům ještě zhoršila, takže mimo centrum se moc vysokých budov najít
nedalo a i ty se neustále zpevňovaly, jak to jen šlo.
Poručíci Anderson a Lemish se s jedničkou a dvojkou chvíli předtím
oddělili a zamířili zadními uličkami k přístavu. Než dorazili
k hotelu, poručíci d’Agostino, Giughan a Demitrijian si vzali trojku,
čtyřku a pětku a zahnuli k zadní straně konferenčního centra.
Kapitán Henry zůstal se šestkou a sedmičkou, což znamenalo, že bude velet
Vegově části operace. Posloupnost velení ve dvaadvacáté říkala, že
vedení se odvozuje od čísel družstev, takže Anderson a d’Agostino budou
velet v dané oblasti. Jestli se Henrymu něco stane, velení převezme
poručík Lipinská, a jen pokud se něco stane jí, přejde velení na
Ophalovou.
Vega si všiml, že je nedoprovázejí žádní medici. To dokazovalo, jakou
důvěru mají ve schopnost zbrojí poskytnout první pomoc. Upřímně doufal,
že bude oprávněná.
Přes průzor Vegovy helmy přeběhla zpráva. „*Perimetr čistý, žádné
cíle.“ To byly dobré zprávy. Znamenalo to, že na ně Nod nemůže
zaútočit, než dorazí k SDKC. A také to znamenalo, že uprostřed centra
San Diega, obvykle dost uspěchané metropole, na ulicích nebyl vůbec
nikdo.
Jistě, tohle byla především obchodní čtvrť, kromě hotelů tu nikdo
trvale nebydlel, takže se tu pravděpodobně všechno zavřelo v období mezi
zničením Philadelphie a obsazením Nodem. Vegovi to ale přesto
nahánělo hrůzu.
Odbočka k hotelu byla dvoupruhá a stáčela se do kopce. Mezi pruhy rostla
spousta vegetace, Henry je odvedl za ni a tam se zastavil. Měli tu počkat,
než se ostatní družstva dostanou na pozice, a pak zahájit útok.
Henry kývl na Lipinskou a Ophalovou, oba poručíci vybrali po dvou týmech
odstřelovačů. Osm vojáků – každý tým tvořil jeden odstřelovač a
jeden zaměřovač – vyběhlo odbočkou k hlavnímu vchodu hotelu, odtud
zamířili do vyšších pater, aby měli dobrý výhled na SDKC a případné
hlídky v jeho okolí. Nikdo z odstřelovačů nepatřil k Vegově jednotce,
takže je neznal, ale čtyři z nich viděl ve svém družstvu, jak se po
cestě sem baví o hotelu a jeho okolí, než jim Henry vydal bojové
rozkazy.
Zatímco čekali, Vega si rychle zkontroloval funkčnost helmy. Kamera pracovala
perfektně a právě odesílala informace některému ze satelitů GDI nad M-11,
což znamenalo, že bude existovat kompletní záznam všeho, co vojáci
udělají. Vega věděl, že se to může hodit jako historický dokument nebo
jako podklad pro vojenský soud, protože kamery dodají mnohem
přesvědčivější svědectví než bojem otřesení vojáci.
Noční vidění ale nefungovalo.
„Nejde mi infra,“ řekl, když párkrát do helmy z boku praštil, aniž by
se dočkal nějakého výsledku.
Momoa potřásl hlavou. „Sakra. Nejspíš budeš potřebovat Cvoka
z Řecka.“
„To ty jsi volal?“ K Vegovi přišel desátník ve standardní bojové
zbroji, byl ale ozbrojený jen pistolí a nenosil helmu. Podal mu ruku a řekl:
„Jáson Popadopoulos, technický sbor. Říkají mi Cvok z Řecka, protože
tihle tiberáci nedokáží vyslovit Popadopoulos. Dej sem tu helmu.“
Vega si s Popadopoulosem potřásl rukou, odplomboval helmu a sundal ji. Než
mu ji mohl podat, Popadopoulos si helmu sám vzal.
„Á, už to vidím, veeblefetzer nedoléhá správně k frammistanu, budu
muset použít potrezebie, abych to dal do pořádku.“
„Ale no tak, Cvoku,“ řekl Momoa. „Vždyť ty ses na to ani
nepodíval.“
„Taky to celé předstíral,“ zasmál se Vega. Když se na něj Popadopoulos
překvapeně podíval, dodal: „Můj spolubydlící na koleji měl pořádnou
sbírku starých časopisů Mad.“
Popadopoulos se zašklebil, sáhl do jedné brašny, vytáhl z ní nástroj a
použil ho na vnitřek helmy.
„To je potrezebie?“ zajímal se Vega.
„Vlastně to je šroubovák. Uvolněný kontakt.“ Naposledy to utáhnul,
vyndal šroubovák a schoval ho zpátky do brašny. „Tady to je. Přines mi
ji, až operace skončí. U helmy pro kebule, jako máš ty, občas
nedoléhají kontakty, tak to může zlobit. Pokud systém spadne,
prostě…“
„Do ní ze strany praštím, já vím.“
„Chytrý kluk. Ještě něco?“
Než stačil Vega něco říct, předběhl ho Momoa. „Chceš říct, že
veeblefetzer neexistuje? Co to má znamenat, brácho? Co jsi mi to
sakra celou dobu opravoval?“ Všichni se ze všech sil pokoušeli zadržovat
smích, protože byli jen pár metrů od Nodem ovládaného konferenčního
centra, ale Momoův ztrápený výraz jim to neulehčoval.
Vega se podíval na Popadopoulose. „Omlouvám se, že jsem ti zničil
vtip.“
„Není proč, vymyslím nový. Díky dobrému svobodníkovi Momoovi to bude
jako střílet ryby ve skleničce.“
„Hej, Cvoku, ta zatracená G2 se zase zasekla,“ ozval se někdo z Alfy.
Popadopoulos se významně podíval na Vegu. „Nezaseknutelné, to určitě.
Zatracení inženýři. Hned jsem u tebe, Bennette!“
Technik zrovna odcházel, když si Henry sáhl na ucho. Pak kapitán řekl:
„Družstva 1 a 2 jsou na pozici. Vego, nasaď si helmu.“
Vega se k tomu zrovna chystal, takže nebyl problém rozkaz splnit. Zaklapl
helmu na její místo. Jakmile to udělal, zaslechl v reproduktorech
hlášení.
„Odstřelovač 1 na místě.“
„Odstřelovat 2 na pozici.“
„Odstřelovač 4 připraven.“
Pak se ozval Ophalin hlas, který zároveň slyšel z helmy i za svými zády.
„Odstřelovači 3, co se sakra děje?“
„Omlouvám se, madam, ten zatracený zásobník nejde nabít.“
Popadopoulos přiběhl k Ophalové. „Chcete něco po mně?“
„Ne,“ řekla Ophalová. „Emmanuelli, přísahám při Bohu, Buddhovi,
Alláhovi, Jahvemu a své Velké tetičce Fanny, že jestli se do třiceti
vteřin nenaučíš nabít GLS 70, stane se mým životním cílem tvé
převelení…“
„Odstřelovač 3 připraven!“ řekl rychle jiný hlas. Vega usoudil, že
Emmanuelli nechtěl zjistit, kam bude přeložen, pokud poručíka
rozčílí.
„Faure, to už mu zase nabíjíš?“
„Ne, madam.“
„Nelžeš mi, Faure?“
„Ano, madam.“
„My tři si budeme muset promluvit, až to tady skončí. Vlastně to bude
monolog a můžu vám v něm slíbit spoustu klení. Konec.“ Otočila se na
Henryho. „Za tohle se omlouvám, kapitáne.“
„Promluvíme si o tom později,“ přešel to Henry. Pak se dotkl svého
ucha. „Družstva 3, 4 a 5 jsou na místě.“
Vega stáhnul GD2 z hrudi a připravil se. Čekali na Bat 3, až provede
letecký útok a pak tam vpadnou.
„Odstřelovači 1, co tu máme?“ zeptal se Henry.
„Hlídka u každého vchodu. Čtyři u každých dveří.“
„Co střecha?“
„*Nada, pane.“
Při tom se Henry usmál. To nebyl výraz, na který by byl jeho obličej
stavěný, a Vega by si raději přál, aby to nedělal.
„Blbí tiberáci nemají odstřelovače. To je super!“ ozval Momoa.
„Pokud nemají žádné dobré střelce, tak se jim to nevyplatí,“ řekla
Gallagherová. „Špatný odstřelovač je horší než žádný
odstřelovač.“
„To jo,“ řekl Vega, „ale když tam žádné nemají, pravděpodobně
připravili nějaké jiné…“
Jekot exploze protrhl vzduch vpravo nad nimi. Vega se instinktivně podíval
nahoru a uviděl, jak horní patra vybuchla v ohnivou kouli, a přikrčil se,
když uviděl z nebe pršící kusy skla a oceli.
„Kurva!“ To byl Momoa. Pár skleněných střepů ho pořezalo na
odhalených pažích.
„Všechna družstva, jdeme, jdeme, jdeme!“ zaječel Henry a družstva 6 a
7 okamžitě vyrazila k SDKC. Čekání na letecký úder už si nemohli
dovolit.
Lipinski běžel v čele spolu se dvěma svými lidmi s EM-puškami. Rychle
zaujali pozici na druhé straně aleje a zahájili palbu. Zbývající
příslušníci družstev 6 a 7 pokračovali v běhu k SDKC, ti úplně
vpředu stříleli na chodník před vchodem, kde podle hlášení
Odstřelovače 1 měli hlídkovat strážní.
Vega se usilovně snažil nemyslet na to, že Odstřelovač 1 – a všichni
ostatní odstřelovači včetně Faura a Emmanuelliho – jsou mrtví.
„Zasraní Noďáci.“ Bowles běžel vedle Vegy, takže mohl svobodníkův
hlas slyšet i přes střelbu zbraní. „Za tuhle sviňárnu
chcípnou!“
- přeložil: Jakub Mařík