V 80. letech slasher určoval pravidla hororu. V 90. letech se změnil v sofistikovanou meta podívanou. Na přelomu tisíciletí vymizel. Kolem roku 2014 se postupně vrací na výsluní v nových, nečekaných formách.

Každý žánr si užil své období slávy. Pro hororový subžánr slasher to byla především 80. léta, kdy se po plátnech proháněl rodinou posedlý Michael, snílek Freddy a looser Jason. Slasher se zlatým písmem zapsal do historie kinematografie a změnil tehdejší popkulturu, na kterou se odkazuje dodnes.

Postupem času se bohužel ukázalo, že takto specifický subžánr spoléhající na vypointované vraždy a nečekané zvraty nemůže fungovat věčně. Původní forma se vyčerpala a sequely posedlá druhá polovina 80. let situaci nijak neulehčila. Jedinou cestou ven se ukázalo pracování s odkazem let dávno minulých a s novým meta způsobem vyprávění. Své o tom věděl Wes Craven ve Vřískotu, Ryan Murphy v seriálu Scream Queens a teď Riley Sager. Změna filmové platformy v televizní se ukázala jako funkční. Je ovšem možné na stejném konceptu vystavět literární slasher?

Pod pseudonymem Riley Sager se ukrývá bývalý redaktor a grafik, který svým prvním románem rozproudil žánrové vody ještě před svým uvedením na knižní trh. Samotný Stephen King hned z kraje roku 2017 na sociálních sítích informoval o provokativním a inovativním hororovém díle, které potěší všechny fanoušky tzv. „scream queens“.

Riley Sager v pěti bodech

1. Pochází z Pennsylvánie.
2. Pod tajuplným ženským pseudonymem se skrývá bývalý grafik, redaktor a dnes již spisovatel.
3. Riley Sager se rozhodl pokračovat v genderové tradici pseudonymů, kterou před 170 lety započala Charlotte Brontëová se svou Janou Eyrovou.
4. Pod pseudonymem se ukrývá Todd Ritter, který záměrně na sociálních sítích nezveřejňuje žádné své fotografie.
5. V červenci 2018 vyjde jeho druhá kniha The Last Time I Lied, jež je inspirována klasickým mystickým románem Piknik na Hanging Rock.

Do jisté míry měl pravdu. Román vypráví příběh Quincy Carpenter, která jako jediná přežila masakr na chatě, kam si se skupinou přátel přijela užít chvíle volna. Policii se vraha podaří dopadnout, ale z Quincy se přes noc stává novinářská senzace a nová členka klubu „final girls“. Klubu, do kterého se dostanu ženy, jež svedly boj se smrtí a jako jediné přežily. Lisu, Sam a Quincy se média roky po událostech snaží donutit ke společnému rozhovoru, který vzhledem k prožitému traumatu odmítají. Situace se změní ve chvíli, kdy je Lisa zavražděna a Sam zmizí. Quincy si náhle uvědomuje, že minulost, kterou si pamatuje, může být ve skutečnosti úplně jiná. Ocitá se v soukolí dalších krvavých událostí, jež pravděpodobně nikdy ani neskončily.

Je velká škoda, že fenomén „final girls“ je pouze nastíněn a hlavním motivem románu se stává vnitřní boj o vyrovnání se s posttraumatickými zážitky minulosti. V ten moment Sager realisticky pracuje s ženskou psychologií a profilací jednotlivých postav. Čtenář je po pár stránkách schopný se vžít do rolí hlavních aktérek a snadno chápe jejich motivace. S kladením šokujících zvratů a nečekaného směřování příběhu je to bohužel horší. Sager většinu stop pokládá až příliš okatě, tudíž se v kýžený moment odhalení nedostaví napětí ani překvapení. Naštěstí to autor zachraňuje akčními scénami, vyhroceností závěru a silnými hrdinkami, které musí obstát ve světě zla a falešných nadějí.

Problém románu je v očekávání. To, co se od začátku (dle propagace) profiluje jako ryzí slasher, se postupem času změní ve zvraty kypící thriller ve stylu Zmizelé. Sager od první strany ví, co přesně se svými postavami udělá a detailně odkrývá jejich psychologii, v čemž tkví největší síla románu. Poslední dívka je debut, který postupně budovanou gradací nepustí a provokativním závěrem zanechá hlubokou stopu v paměti čtenáře.

• Riley Sager: Poslední dívka
• Omega, 2017
• Překlad: Jana Novotná
• Obálka: Jiří Miňovský
• 408 stran, 379 Kč