Teorie rozpadu ukazuje boj za vyprchané ideály, Enki Bilal, Pierre Christin: Teorie rozpadu
 |
Další svazek skvělé komiksové řady nakladatelství Crew Mistrovská díla evropského komiksu nabízí legendu hned dvojnásob. Zaprvé máme tu čest se v rámci série poprvé seznámit s komiksovým velikánem Enki Bilalem, zadruhé s dvojicí děl, která se hluboce zařízla do historie toho, čemu dnes říkáme grafický román.
Ve většině případů nám edice Mistrovských děl evropského komiksu představuje alba, která si tykají s žánry sci-fi a fantasy. Ke dvěma výjimkám – noirovým detektivkám s kočičákem Blacksadem a cynické historické frašce Borgia, se tentokrát přidává Teorie rozpadu, zástupce kategorie politického komiksu, který je u nás ještě vzácnější než rozumný volič.
V knize si můžeme počíst hned dvojici příběhů – Falangy černého řádu a Na lovu. Přestože mezi nimi není dějová souvislost, prvků příbuznosti se mezi nimi dá nalézt více než dost. Mohlo by se zdát, že jedním ze styčných témat obou příběhů je téma nostalgie, to by ovšem byla chyba – zatímco postavy a jejich konání jsou nostalgií přímo protkány, autoři ji přetavují ve zřejmé vystřízlivění z utopických snů těch politických ideologií, které notně zamávaly lidstvem v minulém století.
Oba příběhy se tak odehrávají ve světě uvadajících ideálů, ve světě extrémních politických smýšlení, které jsou si v praktickém měřítku tolik podobné…
… a ve světě mužů, jehož se ženy neúčastní buď dobrovolně (Falangy) nebo jim byl upřen násilím (Na lovu).
Zároveň jde v podstatě v obou příbězích o jakýsi evropský „road trip“. Jeden příběh na západě starého kontinentu, jeden na východě.
Ústřední událostí Falang je hrůzný teroristický čin, který se vrací ke španělské občanské válce. Koncem sedmdesátých let je totiž vyvražděna a vypálena vesnice, která byla kdysi jedním z velkých bojišť mezi frankisty a republikány. Důvodem k hrůznému činu je prostá skutečnost, že vesnice v posledních volbách hlasovala v naprosté většině případů levicově, což se nelíbí teroristické organizaci, skládající se z bývalých frankistů – v tomto času již očividných důchodců.
Krvavý akt probudí i bývalé protivníky frankistů, kteří se znovu spojí, aby společně překonali revma a naposledy vyrazili proti nepříteli v očekávání velice pravděpodobné smrti, zatímco se hranice mezi hodnými a „těmi zlými“ povážlivě ztenčuje.
To u příběhu Na lovu jsou „padouši“ jasně definovaní od začátku – jsou jimi všichni. A zatímco v první povídce hrdinové cestují po Evropě, tentokrát se Evropa sjíždí na jedno místo, díky čemuž je příběh o poznání sevřenější a atmosferičtější. Sraz komunistických pohlavárů mnoha zemí (včetně Česka) za účelem společného loveckého víkendu v idylickém prostředí ukazuje snad všechna negativa, která komunistický režim obsahoval. Intriky, přílišné ambice, zkostnatělost a nepřizpůsobivost, přetvářka… To, co měla být slovanská jednota, se ukázalo jen jako jedna velká lež a čekání, kdy kdo komu vrazí nůž do zad.
Paradoxně nejmocnější z postav soudružské sleziny po zranění nemluví, vzpomíná na „lepší“ časy a na první pohled zdálky sleduje ono „přečůrávání se“ svých mladších souputníků.
Scénáře Pierra Christina skvěle balancují na hraně mezi fakty a fikcí, což oběma příběhům velice pomáhá. Tím hlavním lákadlem Teorie rozpadu je však samozřejmě Enki Bilal a jeho nádherná kresba, která především v Na lovu naprosto ohromí. Obzvlášť ve scénách vzpomínání či vražd se do realistických obrazů vkrádá surrealismus a snové alegorie, na které je doslova radost pohledět.
Příjemnými bonusy Teorie rozpadu pak jsou rozhovor s autory a silný doslov Ondřeje Neffa.
- Enki Bilal, Pierre Christin: Teorie rozpadu
- Crew, 2015
- překlad: Richard Podaný
- brož.: 200 stran, 589 Kč (v e-shopu Fantasye již za 530 Kč)
- váz.: 200 stran, 789 Kč (v e-shopu Fantasye již za 710 Kč)
