Po pěti letech od vydání posledního ze čtyř dílů série Spad se k nám Kotletova dystopická sága vrací v souborném vydání. Temná představa surové budoucnosti nahání husí kůži o to víc, když si čtenář uvědomí, jak blízko byl autor svými představami realitě. A o kolik blíž ještě může být!

Slovy klasika: Válka nemá vítězů, pouze poražených. A válka, kterou přežil plukovník Michálek, je toho učebnicovým příkladem. V sutinách měst, které zbyly po bombových útocích, přežívají zbytky obyvatel, kteří měli to štěstí (pokud se to tak dá říct) a přežili nejhorší válku, jakou kdy lidstvo zažilo. Ačkoli už svět, kde měl život o něco málo větší cenu než vystřelená nábojnice, jež ho ukončila, málokdo pamatuje, stále zde žijí lidé odhodlaní pro záchranu nevinného života (či životů) nasadit krk a vydají se přes radioaktivní pustiny i nemilosrdné pralesy, skrz bašty zfanatizovaných magorů až na to nejděsivější místo ze všech – do Brna.

Satirická ukázka vzdálené budoucnosti či děsivě přesná vize zítřka?

Je s podivem, jak neuvěřitelně přesně se dá vykreslit možný konflikt mezi státy, když máte minimální přehled o společenském dění a zvrácenou mysl jako bruntálský spisovatel. První z Kotletových „postapo evangelií“ vkládá před každou jednotlivou kapitolu výstřižek z novin, které informovaly o průběhu války, jež předcházela ději knihy. Celý román tím stojí na robustních a stabilních základech dobře propracovaného světa, čímž dává možnost autorovi rozšířit jej o další (tři) díly, aniž by zásadně utrpěla jejich kvalita. Nikoli stylem, ale propracovaností by se dal autorův svět připodobnit k notoricky známému světu Metra od Dmitrije Gluchovského. Oba světy spojuje nejen sice depresivní, ale za to barvitá vize budoucnosti, ale hlavně přímočarost a nenucenost jejího popisování. Na jakoukoli otázku, která by čtenáře mohla napadnout ohledně fungování světa, nalezne v knihách odpověď, a to bez potřeby obšírně a zdlouhavě popisovat jednotlivé aspekty světa, jež by akorát čtenáře vytrhávala z děje.

František Kotleta v pěti bodech

1. Narodil se údajně v roce 1981 v Bruntálu. O jeho životě je známo pouze několik útržků, které obyvatelé Bruntálu sdělují pouze za tučné úplatky a zásadně šeptem.
2. Díky konfliktu s Policií ČR se Kotleta dostal na dva roky do vězení v Heřmanicích, kde se seznámil s dílem Jiřího Kulhánka. Ihned se stal jeho velkým obdivovatelem.
3. Pokud zrovna necestuje po světě a nehledá svoji matku, pracuje spořádaný občan Kotleta jako řezník ve svém rodném městě.
4. Jeho bibliografie se utěšeně rozrůstá: po trilogii Bratrstvo krve (Hustej nářez, 2010, Fakt hustej nářez, 2012 a Mega hustej nářez, 2013) vyšla dvoudílná Perunova krev (2013 a 2014) a povídková sbírka Příliš dlouhá swingers party (2014), v roce 2015 následovaná samostatným románem Lovci a prequelem k Bratrstvu krve s názvem Vlci.
5. Mnoho pomlouvačů si myslí, že Kotleta není reálná osoba, nýbrž pouhý výplod aprílového vtípku, který vznikl na základě ukázky z neexistující knihy. Za záhadných okolností tito pochybovači postupně tragicky umírají.

Další aspekty knihy napomáhající v její čtivosti už ale čtenáře, který měl s dřívější „kotletovinou“ tu čest, nemohou překvapit. Sympatické a zapamatovatelné hlavní i vedlejší postavy, akce, hlášky, víc akce, víc hlášek, krev stříkající všemi směry, a další samozřejmosti v autorově repertoáru dělají z díla příjemně ubíhající záležitost.

Jediná věc, co by snad potenciálnímu čtenáři mohla vadit (obzvlášť pokud už se s díly od tohoto spisovatele důkladně obeznámil), je méně intenzivní frekvence humoru. Ne že by snad v dílech chyběl, oproti dříve zmíněnému Metru představuje Spad čistokrevnou komedii, nicméně v porovnání s jinými autorovými knihami se zde vyskytuje pozorovatelně méně, hlavně pak v prvním díle, který od začátku působí více depresivně a bude trvat delší chvíli, než se čtenář bude mít možnost od srdce zasmát. Už při čtení druhého pokračování s podtitulem Poločas rozpadu dojde k znatelnému posunu, a menší kadenci humoru už nikdo kritizovat nebude.

Revoluční román / nadprůměrná jednohubka

Každá jedna kniha v sérii svým formátem působí jako novela (i když by se to s délkou přes 300 stran na dílo nemuselo na první pohled zdát). Je zřejmé, že se bruntálský řezník nesnaží o příběh, který by svým přesahem měl změnit fungovaní světa, nicméně tematika a šikovnost, s jakou si s ní autor poradil, dává znát svůj pravý potenciál. Ačkoli jsou knihy psány jako jednotlivé příběhy, které na sebe navazují pouze prostředím a ústředními postavami, díky stylu vyprávění a jednolité formě velmi dobře fungují i jako jeden velký kolos vyprávějící příhody plukovníka Michálka od zachraňování vlastního podniku přes zachraňování malých holek v nesnázích až po zachraňování planety a veškerého života na ní. A to vše se stejným nadhledem a krví smáčeným úsměvem na tváři.

• František Kotleta: Spad – souborné vydání
• Epocha, 2022
• Obálka: Lukáš Tuma
• 688 stran, 599 Kč (v e-shopu Fantasye již za 539 Kč)