Tajná historie Moskvy, Ekaterina Sedia
 |
Ekaterina Sedia není prvním autorem, který zavedl své hrdiny do „tajného světa“ skrytého uvnitř velkoměsta. Žánr se pohybuje od pohádky (Příčná ulice Harryho Pottera) přes pohádkový New weird horor (UnLunDun), komedii (film Krysy z temnot) až po akční krvák (Noční klub). Na závěr nechávám geniální Nikdykde, které žánr urban fantasy zdaleka nevystihuje v jeho komplexnosti.
Ve všech případech se dostáváme do měst z nějakého hlediska paralelních k tomu našemu, která jsou obydlena svéráznými komunitami lidí i nelidí svázaných vlastními pravidly. Nejinak tomu bude i zde a název napovídá, že se podíváme do Moskvy, která ovšem není přístupná jen tak každému.
Autorka nezapře, že prožila své mládí v Rusku (respektive Sovětském svazu) a do ciziny odešla až v dospělých 21 letech. Román je velice ruský – mimo všudypřítomných zmínek o válkách a Stalinově hrůzovládě z knihy čiší ruský smutek a fatalismus. V pozadí je slyšet slavné „Nas mnogo!“ kdy jeden život nic neznamená a zároveň hrdinství umožňují nejvyšší oběti ve prospěch jiných.
Hlavními hrdiny knihy jsou Galina a Jakov. Ona dělnice vidící přeludy, kterou všichni považují za potrhlou a chladná matka za přítěž, on policista se zvláštními myšlenkami a těžkou rodinnou historií.
Osudy hrdinů se protnou při vyšetřování mystického případu proměn lidí v ptáky. Galinina sestra záhadně zmizí ze zamčené koupelny a jen Galina zahlédne odlétající kavku. Policista Jakov dostane na starost tento případ vyšetřit a rovněž on se stane očitým svědkem proměny člověka v opeřence. Snahou o záchranu lidí zakletých v ptáky začíná sled neuvěřitelných příhod, které přivedou oba hrdiny „za oponu“ na odvrácenou stranu Moskvy, kde žijí nejen utečenci z různých věků, ale i mytické postavy ruských bájí.
Spolu s hlavními hrdiny se příběhem proplétají osudy vedlejších hrdinů, jako jsou malíř Fjodor a krásná cikánka Oxana, jejichž příběhy jsou autorkou využity na vykreslení sovětských reálií minulosti a ruské reality současnosti. Především na osudech těchto dvou postav autorka reflektuje dopady druhé světové války a Stalinova teroru na běžného člověka, ale také předsudky a xenofobii společnosti.
Další postavičky pak ilustrují současné Rusko, které je vykresleno v podobě připomínající gangstery ovládané Chicago 1930 se zdůrazněním dopadu bezcitného kapitalismu na průměrného občana. Přes tento pochmurný popis jeden ze starousedlíků z „druhé strany“ konstatuje, že při každém dějinném zvratu se počet obyvatel na „odvrácené straně Moskvy“ výrazně zvětšil, ale při pádu sovětského bloku se žádný velký příliv uprchlíků nekonal.
Autorka se rozsáhle věnuje psychologii svých hrdinů a podává čtenáři podrobnou sondu do myšlení Rusů formovaných různými prostředími, což je pro čtenáře ubíjeného kvanty anglosaské produkce zajímavá změna. Těžko však říci, jak reálná je tato sonda od emigrantky žijící polovinu života mimo své rodiště.
Ve výsledku jde o nevšední počin, který nevyniká akčností ani propracovaností příběhu, ale spíše originalitou prostředí a zvláštností atmosféry. Děj je sice ukončen, ale mnohé je jaksi nedotaženo a vysloveně volá po pokračování. Román sice nedosahuje kvalit Nikdykde, ale čtenáře přesyceného komerční produkcí si jistě najde.
- Ekaterina Sedia: Tajná historie Moskvy
- vydal: Triton, Praha 2009
- přeložila: Jana Odehnalová
- obálka: Lubomír Kupčík
- 304 stran / 248 Kč
