Superman Action Comics představuje Clarka Kenta jako klackovitého nerda, kol.: Superman Action Comics – Superman a lidé z oceli
 |
Začíná to jako akcí naládovaný trailer nového filmu s Jasonem Stathamem a končí to jako celovečerní verze téhož. Co je to? První kniha z nové řady Superman Action Comics.
Na rodinné fotografii stojí Superman Action Comics hned vedle Batman Detective Comics: Tváře smrti, Batman – Temný rytíř: Temné děsy (obě BB/art) a Batman: Soví tribunál (Crew). Podobně jako zmíněné tituly totiž patří do rodokmene 52 restartovaných superhrdinských komiksů – „The New 52“.
I díky tomu si scenárista Grant Morrison a kreslíř Rags Morales mohli hned na titulní stránce dovolit Supermana obléci do pracovních džínsů a pořádných bagančat. Jeho příběh začíná ještě šíleněji.
Svět v pohybu
Clark Kent se před časem přistěhoval do Metropolis a rozhodl se nadále naplňovat odkaz, který mu vštípili jeho adoptivní rodiče – chránit lidstvo před veškerou špatností. Bohužel si k tomu nezkušený mladík vybírá metody, za něž by se nemusela stydět ani mučící jednotka CIA, a tak jsou mu záhy v patách policisté i vojáci, s nimiž navíc spolupracuje i největší vědecká kapacita, Lex Luthor.
Superman v bagančatech se může rozkrájet – hraje si na kočku a myš s demoliční koulí, přeskakuje mrakodrapy, aby unikl pronásledovatelům, a ve volných chvílích si pere špinavé prádlo nebo zastavuje holýma rukama rychlovlak. V Morrisonově vizi to však ani zdaleka není muž k neporažení, a tak se vyčerpaný hrdina dostává do spárů americké vlády.
Ta jej podrobuje velmi bolestivému zkoumání a nejraději by se mimozemského vetřelce rychle zbavila, neboť vyvíjí vlastní linii neporazitelného vojáka – budoucího Metalla. Na Zemi však útočí další mimozemská entita – Sběratel světů, někdy též známý jako Brainiac. Tváří v tvář Brainiacovi a jeho robotickým pochopům se Superman stává jedinou nadějí na záchranu části Metropolis, kterou Sběratel vytrhl ze zemského povrchu, zmenšil a uvěznil ve své lodi.
Klackovitý lidumil
Dějovou linku nastíněnou výše doplňuje hned několik flashbacků a vedlejších příběhů – vzpomínky na Kansas, únik z Kryptonu či příběh Clarkových adoptivních rodičů. Za pozornost stojí zejména vyprávění doktora Ironse alias Steela, který v železném kostýmu zachraňuje situaci v ulicích, zatímco Superman bojuje s Brainiacem na vesmírné orbitě. I díky tomu původní příběh získává na šířce a neleží na bedrech pouze Supermanovi. Jen škoda, že o hloubce už se totéž říci nedá.
Morrison Supermana trochu odbožštil a ve svém pojetí zjevně čerpá z konceptu, jejž načrtla třeba minisérie Utajený počátek Geoffa Johnse z roku 2009. Jestliže se recenze na Utajený počátek (u nás vyšel 2013) pozastavovala nad „potterovským outsiderstvím“ hlavního hrdiny, které Supermana umně přibližuje čtenáři, Grant Morrison v dodatcích na konci Lidí z oceli Harryho Pottera dokonce zmiňuje a přiznává, že cílem skutečně bylo představit Clarka Kenta coby klackovitého outsidera ve vytahaném oblečení. V mnohém se tím blíží marvelovskému Peteru Parkerovi/Spider-Manovi, jenž však k tomu přidává i pořádnou dávku humoru.
Grant Morrison v pěti bodech
- Grant Morrison je skotský scenárista, který se kromě komiksu věnuje i filmové tvorbě. Roku 2012 obdržel Řád britského impéria.
- Za svou dlouholetou kariéru si vyzkoušel práci pro DC i Marvel. Dělal třeba Batmana, pár čísel Flashe, Fantastickou čtyřku či New X-Men.
- Český fanoušek jej zná právě díky sérii New X-Men či bookům Batman R.I.P. a Batman a syn.
- V původní Crwi vyšel česky Morrisonův a Millarův Judge Dredd: Egyptská kniha mrtvých, loni v čísle 33 zase jeho Hellblazer.
- Supermana poprvé psal dlouhodobě v letech 2005–2008. Na rok a půl se k němu vrátil právě v rámci restartu „The New 52“.
Současně to neznamená, že by postava Supermana dokázala překročit svůj stín, který ji pro evropské publikum přece jen trochu limituje. Nejslavnější americký hrdina stále zůstává morálně neposkvrněným bojovníkem na straně dobra, prakticky všemocným ochráncem pořádku, jehož příklad by lidé měli následovat. Právě tento opakující se morální apel přitom dělá ze Supermana až překvapivě naivní komiks, který vůbec nezapadá do současné komplexní komiksové produkce.
Drzounství a experiment na plátně
Grafické stránky restartu se zhostil Rags Morales společně s Genem Ha, na něž v závěru knihy navazuje Andy Kubert (Batman a syn). Zatímco Morales úspěšně vtiskl Clarku Kentovi výraz nenápadného výrostka, který se navíc doplňuje s drzounstvím nezkušeného superhrdiny, v Kubertově podání už je Superman víc tím černovlasým, dospělejším mužem, jak jej známe z předchozích příběhů.
Krátké dodatky v závěru a některé kratší pasáže v samotném komiksu pak s větší či menší mírou úspěchu ilustrovala řada méně známých autorů, jejichž výtvarné pojetí Supermana lze shovívavě označit za experiment, který však koncepčně vůbec nepasuje ke zbývajícím asi dvěma stům stranám.
Jak už se stalo dobrým zvykem, i tentokrát má kniha skvělou úpravu a doplňuje ji třeba galerie alternativních obálek či několik črt a komentářů samotných autorů. Morrison možná trochu sází na alespoň pasivní znalost Supermanova univerza, ale čtenáři, který už jméno Clark Kent někdy slyšel, by pochopení příběhu až na pár míst (např. Legie superhrdinů) nemělo činit žádné problémy.
Lidé z oceli tedy v tomto směru možná nejsou úplně nejvhodnějším startovacím balíčkem k Supermanovi, ale rozhodně tím dosud nejpřístupnějším na českém trhu. Navíc odbožštění Supermana je cesta správným směrem. Otázkou zůstává, zda jí Grant Morrison bude kráčet i dál.
- kol.: Superman Action Comics – Superman a lidé z oceli
- BBart, 2013
- překlad: Martin D. Antonín
- 256 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)
