Co je lepší – umřít pomalu, nebo se rychle houpat na oprátce? Pro Jelenu to není jen filozofická otázka, ale urputná Sofiina volba. Zlé okolnosti ji donutily spáchat něco tak odporného, jako je vražda urozeného pána. Ve světě, kde má každý své pevně určené místo, se hrdelní zločin neodpouští. Chamurapiho zákony ještě nevyšly z módy a princip oko za oko, zub za zub funguje s minimalistickou přesností. Život vražedkyně nutně musí skončit tragicky, ale podrobný scénář si určí právě ona sama. Stane se svým vlastním katem.

Ochutnávačka, jedna z pozic, která není příliš populární. Jak by také mohla, když s každým soustem riskujete nejen své postavení, ale holý krk? Jenže každodenní rutinu odhalování smrtících hrozeb naruší temná mračna vzpoury, která se pomalu a neoblomně stahují nad Ixií. Země se sotva vzpamatovala z jednoho konfliktu a hned se střemhlav řítí do jiného. Jen dívka, která má na rukou krev, dokáže zastavit zkázu.

Na pulty českých knihkupectví zavítala staronová novinka. Před patnácti lety okusila tato série svou světoznámou popularitu a nyní si konečně našla cestu i k tuzemskému čtenáři. Maria V. Snyderová se skutečně prezentuje jen v tom nejlepším světle, kdy kromě klasických přísad, jako je čtivost, dobře ztvárněné postavy a obstojná zápletka, přidává i krapet tajemna, které kombinuje s nevšední magií. Tuhle nesourodou směsku navíc vsadí do středověkého kabátku, jež není tak úplně maskulinní.

Prim zde hraje zdařile vykreslená romantická linka, která se vyvíjí běžným způsobem. Tedy pozvolna spěje od nenávisti, k respektu, který se přerodí v něco víc. Jistě, na vztahy mezi pilotními protagonisty je vyhrazeno opravdu hodně prostoru, na druhou stranu se nemusí čtenáři obávat nudy. Barvitá dimenze, do níž je všechen tento koktejl emocí umně situován, toho má vskutku hodně co nabídnout. Od interesantního sociálního rozvržení, až po podivuhodný hon na čarodějnice, který má své opodstatnění.

Maria V. Snyderová v pěti bodech:

1. Narodila se ve Filadelfii, kde také vyrostla.
2. Vystudovala meteorologii a tvůrčí psaní.
3. Na psaní ji nejvíce baví výzkumná část.
4. Díky psaní se naučila třeba šermovat, vypáčit zámek nebo jezdit na koni.
5. Také moc ráda cestuje.

Ano, dalo by se jistě namítat, že většinu překvapení a dech beroucích zvratů lze snadno odhalit. Nicméně vězte, že toto drobné škobrtnutí nebrání v tom, abyste si toto dílo náležitě vychutnali. Drobné smítko nedokonalosti lze spatřovat i v přílišném lpění na politikaření, které místy až zcela zbytečně vstupuje do majoritního příběhu, který vytlačuje do pozadí. Větší pozornost by si jistě zasloužily i hojně zmiňované toxické látky, jež jsou neochvějně spjaty s nelichotivou profesí.

První díl s názvem Studie jedu má své mouchy, avšak originální námět i dobré spisovatelské schopnosti z něj činí něco, z čeho nelze než cítit nadšení. Ve finále tak vůbec nezáleží, jestli čtenář patří mezi zarytého příznivce žánru, nebo nepolíbeného nováčka. Autorka se mu stejně tak jako tak dostane pod kůži.

• Maria V. Snyderová: Studie jedu (Studie 1)
• CooBoo, 2020
• Překlad: Magdaléna Farnesi Stárková
• Obálka: Kamila Flonerová
• 408 stran, 349 Kč