Zkušený tramp české fantastiky nás zavede do světa 23. století, a jak už titul napovídá, bude to svět po apokalypse. Jenže název toho prozrazuje o knížce ještě jednu věc. Nejedná se o klasický, jednolitý román, ale sbírku šesti lehce provázaných novel a povídek, spojených osobami hlavních hrdinů. Znalci a skalní příznivci, jenom pobrukují, protože moc dobře vědí, že tenhle formát Vláďovi pasuje nejvíce a v minulosti vydal už několik takto uspořádaných knih.
Je nabíledni, že k takovému formátu se název Střepy z apokalypsy náramně hodí, jelikož se skutečně jedná o několik střípků z post-apokalyptického světa. Provázané jsou zejména prostřednictvím trojice hlavních hrdinů. Výsadní postavení mezi našimi třemi kamarády má dr. Pěnkava Gowery, psycholog, vyjednavač a legenda od Laramis. Další do party je vědátor dr. Hal Hargo. Aby nebylo předoktůrkováno, doplní trojku major Og-gerd. Napůl člověk napůl kyborg, jehož věhlasné zářezy na pažbě ho předcházejí. Ani jedny spoďáry jeho protivníků nezůstanou suché, když zaslechnou jeho jméno.

Po přečtení prologu s názvem Muž od řeky Laramis nás čeká první pořádný příběh, nesoucí název Dóm. Tato povídka je spíš jenom na rozehřání. Vypráví o jednom z Oggerdových nejdrsnějších kousků. Za podpory svých kumpánů se vydá do smrtícího Dómu, který v sobě ukrývá zapomenuté technologie z doby před válkou. Je jasné, že potečou potoky krve, navíc připočtěte cestování časem a nezbytné intriky.
Následuje mezihra ukrytá pod názvem Legendární zbraň. Tahle povídka se trošku vymyká, je takovou netradiční hříčkou plnou popkulturních odkazů.
Pak tady máme nejdelší kousek, stostránkovou novelu Chlapci od Běžícího ohně. Gowery, Hargo a Oggerd se dostanou do Drachenbergu. Drachenberg byl mimo jiné předválečným zábavním parkem. Jenže zábavu si tady začali užívat trochu divocí mutanti. Domácí hraničáři si s nimi nevědí rady, a tak si museli zavolat na pomoc naši zkušenou trojku. Navíc v čele hraničářů stojí jejich překrásná královna. A o pořádnou akci je postaráno. Příběh s pomalejším rozjezdem se postupně vytasí s nejedním zvratem.

Nejpovedenějším kouskem je asi druhá novela v knížce, Faerie. Začíná na vědecké konferenci ve Vindoboně, které se účastní dr. Hargo. Svoje bodyguardy samozřejmě nezapomene vzít sebou. Jeho vědeckým kolegům trochu přeskočí a začnou vyvolávat vlkodlaky. Hříšníci prchnou z města a jejich stopy vedou do pivem proslaveného města Budweisu. Že se hlavní hrdinové vydávají po stopě šílených vědců, aby jim zatrhli roupy, snad ani není nutno dodávat. Recept použil autor podobný jako u předchozí novely, ale koření sype hned od začátku, tudíž se od prvního do posledního písmenka čtenáři bude jen obtížně odtrhovat zrak.
Poslední povídka se jmenuje Saliny. Takhle si přejmenovali nizozemské poldery v budoucnosti. A tam se taky naši hrdinové během své mise dostanou do léčky. Jenže podrazy by na Oggerda nikdo zkoušet neměl…
Na úplný závěr si autor ještě přichystal malý bonus. V něm se dozvíte, jak je to s těmi staro-novými příběhy.

Ačkoli to autor poměrně zdařile maskuje, většinu prostoru dostane Gowery. A to i přesto, že hlavního záporáka vyřídí Oggerd a pomiluje i nejkrásnější ženu. Jenže podle hesla „tichá voda břehy mele“, je skutečným číslem jedna právě Pěnkava Gowery.
Všechny povídky mají společný „trampský“ charakter. Ano, nešálí vás zrak. Povídky jsou skutečně takové. Pořád se někam chodí, pěkně v přírodě, dělají se táboráky, občas se zabije nějaký ten jelen, teda mutant, zpívají se písničky. Prostě postapokalyptická idylka.

Jenomže Vladimír Šlechta není jenom zkušený tramp, ale i protřelý spisovatel s píšící čtivým stylem. Sem tam se taky pokusí o lehký jazykový experiment, což se v dobrodružné sci-fi neobjeví každý den. Nejsilnějším trumfem s kterým se v knížce Šlechta vytasil je jeho lehce přebujelá fantazie, která výborně vykresluje atmosféru post-apokalyptického světa, koření příběhy nečekanými zvraty, peprnými hláškami a především nutí čtenáře říct si: „Tak to by mě ani ve snu nenapadlo!“. A o čem jiném by sci-fi měla být?

Suma sumárum pro skalní fandy trampské fantastiky povinnost, stejně jako pro milovníky netradiční dobrodružné literatury. Komu srdce touží po hlubokomyslném rozjímání s pořádným přesahem, bude zklamán, nicméně do vlaku si klidně pár Střepů z apokalypsy vzít může.

• Vladimír Šlechta: Střepy Apokalypsy
• vydal: Brokilon, Praha 2010
• obálka: Michal Ivan
• 302 stran / 248 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).