Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, dne 7.7. bude v brněnském Arrakisu zavřeno z důvodu dovolené. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Stráž času , Poul Anderson

Anderson Poul: Stráž času

Hledáme muže, věk 21 – 40 let, přednost svob., voj. nebo tech. zkuš., dobrá fyz. kondice, na dobře placenou práci spoj. s cest. do zahr. Engineering Studies Co., 305 E. 45, 9 – 12, 14 – 18 hod.

Až někde uvidíte tento inzerát, vězte, že Stráž času dělá nábor nováčků. Jenže – v dnešní době politické korektnosti by takový inzerát nemohl vyjít, vždyť obsahuje nejméně tři diskriminační požadavky: pohlaví, věk a stav. Takže je jasné, že vznikl v době, kdy slovo černoch ještě nebylo důvodem k žalobě a kdy povolání se dělila na mužská a ženská mnohem striktněji než dnes. Ovšem na druhé straně – kde se pak mezi strážci času vzaly všechny ty ženské agentky?

Cestování časem je pro spisovatele SF literatury lákavá myšlenka, proto se nejeden z nich pokusil ve svém díle tento fenomén využít. A tak do minulosti či budoucnosti se vydávají mnozí hrdinové.

Dlužno říci, že většinu autorů zaujala právě ta myšlenka, která napadne při úvahách o možnosti cestovat časem snad každého: Může cestovatel do minulosti změnit dění a ovlivnit tak budoucnost? Někteří dospěli k názoru, že nikoliv, může být pouze pozorovatelem, jiní nechávají své hrdiny minulost a tím i budoucnost měnit až k nepoznání. A někteří naopak posílají hrdiny do minulosti právě proto, aby byla zachována tak, jak ji známe, a aby děje proběhly právě tak, jak se o nich dochovaly záznamy.

Právě tento přístup zvolil třeba Simon Hawke v Časoválkách nebo mnohem později a méně vážně Terry Prattchett v Noční hlídce, a naopak dříve Poul Anderson ve Stráži času. Přesně to totiž její příslušníci dělají: Stráží čas, anebo spíše hlídají dějiny a snaží se vyloučit všechny příčiny, které by vedly k jinému výsledku, než jaký známe my dnes.

Stráž času zahrnuje devět dějinných epizod volně propojených postavou Manse Everarda, Američana ze Středozápadu a nezávislého agenta Stráže. Jako takový může zasahovat v různých časových obdobích i v různých lokacích a my s ním nebo s jinými agenty Stráže můžeme sledovat, jak vlivem vcelku nenápadných událostí mohlo dojít k naprostému zvratu ve druhé punské válce nebo k objevení Ameriky z Asie místo z Evropy či k úplně jinému výsledku válek Říma s Germány. Taky nám ukáže úskalí, které na cestovatele časem číhá, že totiž právě jeho zásah může vyvolat nechtěnou změnu průběhu dějin – a pak nezbývá než tento zásah stabilizovat, protože právě tak jej dějiny akceptovaly ve vývoji k dnešní skutečnosti. Na druhé straně je nutno zabránit zásahům různých záškodníků, kteří se ze zištných či ideologických důvodů snaží dějiny zvrátit na jinou kolej.

A zároveň nám autor v náznacích, narážkách a vtroušených poznámkách dává najevo svůj názor na další vývoj lidské společnosti i člověka jako druhu až k téměř bájným Danellianům, tak nadřazeným, že pro nás ani nejsou pochopitelní.

Jednotlivé epizody jsou různě rozsáhlé – od třináctistránkové hříčky po stočtyřicetis­tránkovou novelu – a taky zahrnují různě dlouhá období dějin – pár dní nebo několik generací. Manse Everard, i když zasahuje ve všech příbězích, není vždy nositelem děje, prostor dostávají i jiní agenti Stráže, většinou jako specialisté na dané období nebo agenti – rezidenti v daném místě. V posloupnosti příběhů se stává zkušenějším a mezi agenty váženějším kolegou, ale v podstatě stále zůstává tím chlapcem z amerického Středozápadu, jakým byl na začátku.

Jak jsem již na začátku uvedla, Stráž času není ani zdaleka jediným dílem zpracovávajícím problémy cestování časem a nápravy nežádoucích činů. Je však rozhodně jedním z těch propracovanějších a formálně dotažených k dokonalosti. I když je z reálií „současnosti“ zřejmé, ve které dílo vzniklo, je to jen ku prospěchu věci a rozhodně má i dnes co dát jak k pobavení, tak i pro získání nového pohledu na rané dějiny naší dnešní společnosti.

  • Poul Anderson: Stráž času
  • vydal: Wales, Praha 2007, druhé vydání (první Talpress)
  • přeložila: Veronika Volhejnová
  • obálka: Dominic Harman
  • 544 stran / 399 Kč
15. února 2007, Zdena Štouračová

Diskuze k článku

Žádný příspěvek.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).