Spider Jerusalem vrací úder a Transmetropolitan hlásí své Někdy příště, Warren Ellis & Darick Robertson: Transmetropolitan 6 - Někdy příště
 |
Již šesté komiksové album odehrávající se ve futuristickém Městě. Po drsném konci minulého dílu všem fanouškům plným očekávání již docházely nehty k okusování. A neohlodali jsme si je nadarmo.
Spider Jerusalem propadl deziluzi i drogám, no těm už vlastně dávno. Příčinou bylo smetení jeho článku obsahujícího pravdu o praktikách nového prezidenta Callahana z důvodu uplatnění über-svinského n-zákona o možnosti cenzurovat články nebezpečné pro národní bezpečnost. Navíc Spiderova popularita mezi lůzou nabrala rozměrů větších než prsa Pamely Anderson po plastické operaci. Stal se jen směšnou figurkou dementních show všeobklopujících lidstvo ve Městě budoucnosti.
Ovšem rozzlobený novinář se nenechá semlít kombajnem konzumu. Udeří žurnalistickým direktem pravdy skoro tak prudce jako Rockyho levačka v jeho nejlepších letech nebo spíš filmech…
Na první pohled je znát, že Transmetropolitan zvážněl. Nikdy nebyl jenom groteskní hříčkou, ale jednoznačně ubylo sprostých hlášek, jež chechtot vyvolají spolehlivě nehledě na vážnost témat, které si berou jednotlivé příběhy na paškál. Někdy příště se soustředí více na politickou satiru, vyhrocenou díky futuristickým kulisám, než na odlehčenou zábavu a osobnost hlavního hrdiny. Tyto dva hlavní pilíře spolu soupeří o prostor ve všech dílech série. Ovšem nejlepšími alby jsou právě ty, v nichž dojde jak na kruté hlášky a šílené scény, tak na moralizování a společenskou i politickou kritiku. Což se nejvíce vyvedlo v prvním a čtvrtém díle.
Když už jsme u těch srovnání, oproti předchozímu asi nejslabšímu dílu naplněnému i příběhovou hlušinou, tady už děj jede na plné obrátky, tudíž obavy ze strnulosti autorského dua v žádném případě nejsou na místě.
Čtení posledního Transmetropolitanu s velikou intenzitou bičuje k úvahám o tom, jak moc se Ellisova dystopie plní oprávněnými obavami o osud naší civilizace. Obrovské sociální rozdíly, nezájem lidí o veřejné dění, úpadek morálky, sexuální zhýralost, církve jako naprosto směšné, zkorumpované organizace, nikdy nekončící konzum. To vše si zde můžete prohlédnout jako z okýnka na Petřínské rozhledně. Především zásluhou výtvarníka Daricka Robertsona ožívá neuvěřitelně pestrý svět budoucnosti, pod jehož barevnou slupkou je neustále cítit puch hniloby.
 |
 |
Transmetropolitan na Fantasyi:
Autoři svoje dílko nenaplňují jen deziluzí. Najde se i prostor ponechaný ostrůvkům naděje, sem tam se objeví sympatická nezdegenerovaná postava nebo například naivní dítě zachráněné před zneužitím panem farářem se slabostí pro malá děvčátka. A samozřejmě je zde pořád šílený Spider Jerusalem. Je to sice ujetý blázen, ale stojí na správné straně barikády, z níž za žádnou cenu nesestoupí, aby byla pošlapána.
Waren Ellis v pěti bodech:
- Britský komiksový scénárista, sloupkař a spisovatel.
- V komiksovém světě je krom Transmetropolitanu také znám jako autor sérií Fell, Gloval Frequancy a Nextwave.
- Napsal také pozoruhodný román, v němž vyjádřil svůj pohled na Ameriku. Nese název Crooked Little Vein a může si ho přečíst i český čtenář pod názvem Americkej sen.
- Věrní fanoušci nedají dopustit na jeho blog.
- Údajně nikdy nespí.
Pro fanoušky série je zakoupení dalšího dílu jednoznačně nutnost. Ať už je příčinou zvědavost nebo spíše závislost na oblíbené droze, nikdo z nás si svůj příděl masa od veleslavného komiksového řezníka Warrena Ellise nenechá ujít. Ačkoli z důvodu úbytku sprosťáren střílených v předchozích dílech s kadencí velkorážního kulometu je na místě trocha nervózního ošívání, není Transmetropolitan – Někdy příště, žádným zklamáním. Je poctivým kusem literatury, který opět vybalil dechberoucí závěr, takže nezbývá než se útrpně zakousnout do dalšího do krve ohlodaného prstíku.
- Ellis, Warren; Robertson, Darick: Transmetropolitan 6 – Někdy příště
- BB art, Praha 2012
- obálka: Darick Robertson
- 144 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)
