Valpuržina noc, noc, kdy se ďábel pohybuje na zemi a chodí po světě. Noc, kdy všechny ďábelské mocnosti země, vzduchu i vody pořádají své reje. (Bram Stoker: Drákulův host)

Představte si ženu, která si splétá francouzský cop. Mnoho pramenů a pramínků musí umně splést do úhledného účesu, který pojme tu záplavu původně neposedných vlasů, trčících na neučesané hlavě všemi směry.
A právě takový úkol svěřil autor temného detektivního příběhu svým hlavním hrdinům. Splétají mnoho nebezpečných dějových linek, které spolu zdánlivě nesouvisejí. Každá z nich má však i své tajemství, jež může vyřešení případu ovlivnit.

Dějově příběh volně navazuje na předešlou knihu Justina Gustainise s názvem Žena černé magie (Polaris, 2010). Většina hlavních hrdinů zůstává – především výjimečná bílá čarodějka Libby Chastainová a její partner, zkušený vyšetřovatel zločinů souvisejících s paranormálními jevy Quincey Morris. Další dvojici, naprosto nesourodou, tvoří čtenářům již známý zvláštní agent FBI Dale Fenton z Ústavu behaviorálních věd, podsaditý, šlachovitý černoch, který jde občas proti pravidlům svého zaměstnavatele (pokud to přispěje k vyřešení případu), a rozhodně si z toho nedělá těžkou hlavu. Jeho novou parťačkou je Irka Colleen O´ Donnellová, rovněž zvláštní agent FBI, zároveň však bílá čarodějka.
Dosti podstatnou měrou těmto dvojicím sekunduje záhadná Hannah Widmarková, lovkyně upírů s tajemnou minulostí, krásná, ale poznamenaná žena bez srdce. Její role a spojení s příběhem je nějakou dobu nejasné, avšak i ona má v ději neodmyslitelné mís­to.

V dubnu 2003 je v Iráckém národním muzeu v Bagdádu ukradena Kniha stínů. Svazek, o jehož existenci ví málokdo a téměř nikdo netuší, že je klíčem k nepředstavitelné moci, pramenící ze zla v jeho nejryzejší podobě. Stopa vede do Spojených států, do blízkosti umírajícího miliardáře a jeho tajemných přisluhovačů.
Quincey Morris má za sebou zvláštní akci proti černému mágovi, která nedopadla zcela podle jeho představ a je proto donucen agentem Fentonem ke spolupráci s FBI. Někdo totiž opět vraždí děti, jenže tentokrát je to mnohem horší. Případů je mnoho a odehrávají se současně na několika místech – zlo se nekontrolovatelně šíří.
Zároveň se někdo rozhodl vyhladit bílé čarodějky a tvrdě jde i po Libby Chastainové.
Když Morris a Libby odhalí souvislosti mezi oběma případy, zjistí, že před sebou mají nejhrůznější případ a pokud ho nevyřeší dřív, než o Valpuržině noci vyjde úplněk, rozpoutá se neuvěřitelné a nekontrolovatel­né zlo.

Druhá kniha ze série detektivních thrillerů s paranormálními vyšetřovateli jako by nebyla napsána stejným autorem. Zatímco Žena černé magie působila jako klasický detektivní román, dobře řemeslně napsaný, který se až profesorsky drží hlavních prvků detektivek drsné americké školy, tady je patrné, že autor nasbíral daleko více zkušeností, našel svůj styl a nedrží se přesně zavedených schémat. Velmi dobře kombinuje drsnou americkou detektivku, ze které stále vychází, s paranormálními jevy. Využívá je zajímavým způsobem, ale tak, aby stále na prvním místě zůstával klasický detektivní příběh. Nebojí se použít morbidních prvků, nejsme však svědky laciného podbízení se v podobě neustále se rozlévajících kaluží krve rozměrů průměrné přehrady, kvanta vystřelených mozků, zlámaných kostí a mrtvol na každém rohu. Všechno zde přesně plní účel, nenajdeme příliš zbytečných popisných pasáží či hluchá místa.
Celý příběh běží jako dobře namazaný stroj, jedna akce střídá druhou. Napětí udrží čtenáře ve střehu od začátku až do konce, nedovolí odložit knihu předčasně. Každá nová kapitola odhaluje nepředvídané události, vše směřuje k vyvrcholení, které je velmi dobře načasované. Podstatnou roli zde sehrává i magie a ta černá dává bílé dost dlouho na frak.

Kniha potěší všechny příznivce dobré detektivky i vyznavače komerčněji laděné odnože městské fantasy s propracovanou zápletkou. Rozhodně ale nepotěší ty, kdo od tohoto žánru vyžadují zpestření napětí řadou milostných vztahů a laciným humorem. Tento silný příběh zůstane nějakou dobu v hlavě, neopustí ji současně s poslední přečtenou stránkou. A to by měla dokázat každá dobře napsaná kniha, jejímž účelem není jen lacině pobavit za každou cenu.

• Justin Gustainis: Špatné způsoby
• Vydal: Polaris, Frenštát p. R., 2010
• Obálka: Chris McGrath
• Překlad: Pavlína Šustková
• 264 stran / 259 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).