Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, přepravní společnosti i Česká pošta bojují s návaly balíků, takže Vám už nemůžeme garantovat doručení do Vánoc. Pokud chcete zvýšit šanci na doručení včas, zvolte jako způsob platby dobírku. Osobní odběry fungují na všech našich prodejnách až do 23.12.

Soumrak na Worlornu, George R. R. Martin

Martin George R. R.: Soumrak na Worlornu

Jako čtenář jsem vždy tíhnul spíše k fantasy žánru. Výjimkou jsou povídky, kde si u mě sci-fi našla své místo. Martinovy kousky, jako jsou „Písečníci“ nebo „Píseň pro Lyu“, jsou nezapomenutelné, a tak jsem byl zvědavý, jakou kvalitou oplývají další díla z autorovy tvorby. Z jeho vědeckofantas­tických románů jsem zatím měl přečtená jen „Křídla snů“, která, ač s nádherným příběhem, působila celkově rozvláčným dojmem, podobně jako tomu je třeba v „Hostině pro vrány“. „Soumrak na Worlornu“ mi ovšem vyrazil dech.

Dirk t’Larien se rozhodl vydat se na pomoc své bývalé lásce Gwen, netuší ale, jaké nebezpečí jí vlastně hrozí. Když po dlouhé meziplanetární cestě dorazí na planetu Worlorn, chybí mu dostatek informací, který by mu napověděl, kde je něco v nepořádku. Jeho jedinými indiciemi jsou sdělení od Arkina Ruarka, jenž je spolupracovníkem Dirkovy expřítelkyně. A tak začíná pátrání s cílem odhalit pravdu a snaha o vykřesání jiskřiček lásky mezi Gwen a stále do ní beznadějně zamilovaným Dirkem t’Larienem. Jenže co když Dirk loví bludy a pravda či zdánlivá nebezpečí se skrývají v choré mysli jediného člověka?

„Soumrak na Worlornu“ je vyprávěním o střetu kultur na umírající planetě, na níž přežívají již jen odpadlíci společnosti, tvorové toužící po změně nebo poslední zbytky turistů, jež ještě chtějí spatřit zbytky vyhasínající krásy festivalového světa. Worlorn je zde planeta, kde mělo čtrnáct národů prezentovat svoji slávu a vyspělost. Vše je ale minulost a jednotlivá města jsou již povětšinou pustá. Stále však oplývají podmanivou atmosférou. Autor nám ji dopodrobna líčí u každého z měst zvlášť. Nejvíce asi zaujme Kryne Lamiya postavené národem nihilistů. V příběhu se mu též dostává názvu „Město sirén“, jelikož je postaveno jako hudební nástroj. Stavby jsou zde záměrně uspořádány tak, aby proud větru mohl pět melodii. A jelikož je postavili nihilisté, jedná se o tklivé tóniny svádějící člověka k zoufalství a sebeobviňování. Neodpustím si zde krátký úryvek:

Kryne Lamiya vzlykala s ní, věže naříkavě vyzpěvovaly. Ale zároveň se vysmívaly, jako by chtěly říct: Ano, vidíme tvůj žal, ale žal nemá o nic větší smysl než cokoli jiného a bolest je stejně prázdná jako potěšení. Věžičky kvílely, tenké mřížoví se šíleně smálo, vzdálený hluboký buben se nedal rušit: bum, bum, bum.

Není to ale jen popis prostředí, do kterého je zasazen Martinův román, co příběhu vytváří jedinečnou kulisu. Neméně významné je též líčení jednotlivých kultur a jejich vzájemné srovnávání. Celý příběh je v podstatě postaven na narážení Dirka (hlavní postava) na hodnoty násilné kavalarské společnosti, což je jeden z národů v knize se vyskytujících. Lidstvo planety Vznešený Kavalaan je totiž silně patriarchální a úloha ženy je zde vnímána jen v podobě plodné samice. To muži zde tvoří mezi sebou něco jako manželské svazky založené na pevném přátelství. Dělí se spolu o jednu ženu (její postavení není chápáno plnohodnotně v našem slova smyslu manželky, spíše vyvolává dojem otroctví), bojují bok po boku a vystupují zcela jednotně. Společnost je založena na mýtech a legendách, které ovlivňují jejich nazírání na občany jiných planet (označují je za palidi), jež mají být loveni a zabíjeni. Kavalaané mají svůj kodex cti, kde každá urážka mezi mužskými páry ve svazku vyvolá souboj, který často končí smrtí.

Dirk, vychovaný v hodnotách vštěpovaných nám na Zemi, kavalarskou společnost přijímá jen s obtížemi. V daleko složitější situaci se ale ocitá, když postupně zjišťuje, že její způsob života musí přijmout za vlastní, aby nejen svou osobu, ale i svou lásku Gwen (ta v příběhu figuruje jako osoba, jež se dobrovolně stala ženou jednoho s kavalarských párů, aniž by si uvědomila dopady svého jednání na vlastní přirozenost) osvobodil z područí majetnické kavalarské ochrany.

Abychom lépe pochopili důležité souvislosti, předkládá nám Martin ústy jedné z postav postupně kompletní historii, tradice a způsob nazírání kavalarské reality, jež někomu může částečně připomínat směs ideální představy rytíře francouzského středověku, posedlého ctí a povinností, a krutého barbarství.

Děj, ovlivněn výše zmíněnými skutečnostmi, postupně graduje až do samého vrcholu, kde epilog už je jen třešničkou na dortu. Ani v nejmenším se nedá říci, že by působil předvídatelně. Autor sice napovídá, kterou cestou se co bude odvíjet, vždy nám však předkládá několik variant (nikoli tedy jedinou možnou) dalšího vyústění s menším nečekaným překvapením, které příběh posouvají o krok dále a jež vaši zvědavost nenechají klidnou.

Dialogy jsou pestré, sršící napětím a vyjadřující emoce promlouvajících postav. Krajina, dle popisu snadno představitelná, nepůsobí násilně a příběh vhodně dobarvuje. Neméně podstatnou úlohu plní fauna, která zaujme a zároveň přirozeně ovlivňuje tok děje. Obálka Jana Patrika Krásného pak už jen vhodně dokresluje vyprávění.

Mé hodnocení je zcela pozitivní. Nestává se mi často, abych nenašel v díle ani jeden zápor. Třeba to bylo tím, že jsem se nechal dílem při čtení příliš unést, na každý pád ale „Soumrak na Worlornu“ stojí za přečtení.

  • George R. R. Martin: Soumrak na Worlornu
  • vydal: Triton, Praha 2003
  • přeložil: Richard Podaný
  • obálka: Jan Patrik Krásný
  • 379 stran / 219 Kč
8. ledna 2007, Andrej Takáč