Solární stanice, Andreas Eschbach
 |
Kosmický thriller
Ve starší knize „Hrozba z Moře klidu“ Allen Steele píše, že zlatým časům NASA už odzvonilo. Jistě si vzpomenete, oč v ní šlo – poslední americká osádka letí předat první a jedinou americkou základnu na Měsíci do rukou zástupců ESA (Evropské kosmické agentury), najmě pak německých odborníků, přičemž Američanům jde hlavně o to nenápadně odstranit jaderné hlavice šesti tajně nainstalovaných raket, mířících na cíle na Zemi.
Odborníci naopak omrkávají základnu, zda se dá použít na skladování odpadu (tuším také jaderného).
Jak už to tak bývá, do posádky se vloudí záškodníci / teroristé / separatisté / gangsteři (laskavě si vyberte, co se vám zlíbí) s úmyslem získat nad zbraněmi kontrolu a následně je využít pro své cíle.
Pikantní na výše uvedené knize je fakt, že autor je Američan, zatímco čerstvá novinka nakladatelství Epocha „Solární stanice“, jejíž klíčová zápletka se výše zmíněnému opusu v mnohém podobá, jen v „národnostně“ pootočené variantě, je pro změnu od německého autora Andrease Eschbacha.
Našim čtenářům je Eschbach znám mimo jiné knihou „Tkalci gobelínů“, vydanou u Albatrosu (pod patronací Ondřeje Müllera), což však nebyla až tak moc dětská kniha a patřila spíše do žánru fantasy. A ani další jeho příspěvky k fantastické literatuře (Video s Ježíšem, Dokonalý dvojník nebo Poslední svého druhu) se rozhodně nedaly označit za čistou scifárnu.
„Solární stanice“ je spravována Japonci (byť původně vybudována USA), jediný americký kosmonaut funguje coby uklizečka a kuchař (jako tajný vedlejší poměr dělá bezpečáka, ale o tom ví jen on a kapitán stanice) a získaná energie ze Slunce je posílána do pozemní přijímací stanice na Havaji.
Jak už to tak bývá – viz výše, ovšem tentokrát nejde o obyčejný organizovaný zločin, nikoli – nejde o nic menšího než o likvidaci náboženských odpůrců přímo ve městě pro muslimy nejposvátnějším, v Mekkce, s využitím nejmodernější techniky.
Jak se zdá, lidstvo se náboženských fanatiků nezbaví v bližší ani ve vzdálenější budoucnosti.
Motiv kosmického zrcadla, které může na zemský povrch posílat jak životadárnou energii, tak i smrtonosné paprsky, nový není, zpracování je ovšem svěží a jazyk vyprávění velmi živý.
Navíc se objevuje netradiční pohled na to, jak nás Indoevropany vidí Japonci (respektive Japonky).
Jinak jde o klasický thriller s prvky SF, tedy žánr, který je na západ od nás velmi oblíbený a některými našimi fanoušky přímo brán jako součást SF (např. lékařské romány Robina Cooka a podobně), kteréžto zařazení ovšem odmítám, v těchto knihách je prvek SF použit pouze pro ozvláštnění příběhu.
Máte-li rádi napětí a akci, „Solární stanice“ je kniha přesně pro vás.
- Andreas Eschbach: Solární stanice
- vydala: Epocha, Praha 2007
- přeložil: Ondřej Müller
- obálka: Martin Zhouf
- 256 stran / 239 Kč
