Calla Torová už od svých pěti let znala svůj osud a byla s ním smířená. Jenže co když existuje jeden člověk, kvůli kterému je ochotná vzepřít se všemu, čemu až do teď věřila?

Svět Ochránců měl vždy pevný řád. Pomáhali Strážcům v boji proti Hledačům a dostávali za to všechno, co mohli potřebovat. Domy, peníze, vzdělání. To všechno výměnou za jejich svobodu. Strážci totiž mají absolutní moc nad jejich životy. Vybírají jim partnery, alfy smečky a veškerou neposlušnost tvrdě trestají.
A to je i Callin svět. Když jí bylo pět, dozvěděla se, že se v den svých osmnáctých narozenin provdá za Rena a spolu se stanou vůdci nové smečky. Calla je rozenou vůdkyní, takže ji její osud nijak netíží. Až na tu maličkost se svatbou.
Callina matka se snaží udělat z Cally dámu, jakou by vůdkyně podle ní nepochybně měla být. Což samozřejmě zahrnuje i změnu šatníku. Takže Calla místo trička a ošoupaných jeansů musí začít nosit elegantní sukně a halenky.

Začala jsem sbírat své nejoblíbenější kusy, které jsem chtěla zachránit. Sedla jsem si na mikinu Republikáni volí Voldemorta.

Ale kromě matčiny angažovanosti je tu ještě jeden problém. Calla totiž musí až do svatby s Renem zůstat čistá. Takže žádné techtle mechtle se sexy budoucím alfou nepřipadají v úvahu. A s někým jiným už vůbec ne. Jenže Ren má pověst svůdného Casanovy, který chodil s polovinou holek ve škole a Calle dělá značné problémy udržet svou touhu na uzdě. Ne že by jí v tom Ren nějak pomáhal.

Kdyby Calla neporušila zákon tím, že v lese zachránila před smrtí obyčejného člověka darováním své krve, která mu uzdravila zranění, mohlo být její libido jediným problémem. Tak se na scénu dostává Shay. Shay ji totiž pozná a vyvine velké úsilí, aby se k ní dostal co nejblíže. Vlčice se ho nejdřív snaží vehementně zapudit, ale moc dlouho jí tenhle přístup nevydrží. Byla to totiž láska na první ochutnání.

„Řekla jsem ti jasně, co se stane, jestli mě ještě jednou políbíš. Uznej, že ruka by ti určitě chyběla.“
„Ty řešíš všechny problémy výhružkama?“
„Ne.“
„Lhářko.“

Calla se začíná se Shayem čím dál tím víc sbližovat. A když jí její budoucí Strážce Logan nařídí Shaye chránit, Calla s ním začne trávit skoro všechen svůj volný čas. A když na ni jednou Shay vytasí knihu Válka všech proti všem, kterou Ochránci nesmí číst pod trestem smrti, Calla s velkým sebezapřením začne odhalovat tajemství Strážců, které se netýká jen jejich minulosti. Strážci rozhodně ví, proč je ta kniha zakázaná.

Co všechno bude Calla muset porušit, aby o svém světě zjistila pravdu? Jak bude Ren snášet pozornost, kterou Shay Calle věnuje? A co je Shay vůbec zač? Nic totiž není takové, jaké to vypadá.

„To ti fakt nevadí, že se k tobě takhle chová?“
„Jak přesně?“
„Jako k věci, která mu patří.“
„To není pravda. Ty nechápeš jakej je mezi náma vztah. Oba jsme vůdci. Jeden druhého neustále provokujeme.“
„No jasně. A jak konkrétně provokuješ ty jeho?“

Moje bezprostřední reakce po dočtení knihy byla: Wow. Tenhle příběh vás nenechá lhostejným. Callu budete buďto milovat nebo nenávidět, stejně jako její dva muže. Ale ty budete spíš milovat. Rena rozhodně.
Knihkupectví jsou v dnešní době narvané různými YA knihami, ale Smečka rozhodně upoutá vaši pozornost. Byla totiž ponechána původní obálka, která se mi zdá naprosto nádherná, a věrně představuje hlavní hrdinku. Celkově se mi Calla zdá jako dobrá vůdkyně příběhu. Jejím hlavním povahovým rysem je loajalita. Pro své blízké by udělala všechno, což je docela paradoxní, protože ohrozí celou svou smečku, když se snaží zachránit Shaye. Calla je ten typ, který si své bitvy vybojuje raději sám, než aby škemral o pomoc. Pokud bych ji chtěla k někomu přirovnat, byla by to Katniss z Hladových her, které je povahově hodně blízko. Největší strach jsem měla z toho, že Calla bude neporazitelný babochlap, který bude mít ve všem poslední slovo, a všichni se před ní budou třást strachy. Naštěstí to tak ale nebylo, takže jsem byla příjemně překvapená.

Ren a Shay. Každý z nich je úplně jiný a každý z nich si dokáže získat svůj příděl pozornosti. Ren je prostě chlap a dává to najevo. Dobře ví jak na Callu působí a využívá toho. Nesnese konkurenci, takže je jasné, že Shay nebude jeho nejlepší kamarád. Ale když má svou světlou chvilku, je vidět, že netrpí jen touhou vlastnit, ale že ke Calle opravdu něco cítí.
Shay na druhou stranu je ten introvert, který dává svou lásku najevo dvacet čtyři hodin denně. Pro Callu by udělal cokoliv a několikrát to předvede i v praxi. Většinou spíš čeká, než se mu naskytne příležitost na romantiku, než aby po Calle přímo vyjel, jako Ren. Kdyby to bylo na mně, odsunula bych Shaye spíš do kolonky „Nejlepší kamarád“.

S politováním musím konstatovat, že vedlejší charaktery mi připadaly vedlejší až moc. Mají potenciál, který podle mě spisovatelka moc nevyužila. Členové smečky mi připadali spíš jako kulisa. Jediný trochu výrazný byl Callin bratr Ansel, ale i ten by se dal rozvinout mnohem líp. Už po několik stránkách bylo jasné, kdo bude hrát hlavní roli, a kdo dostane jen pár štěků. Třeba Cosette by mohla být zajímavá, pokud by se víc odhalily její vlastnosti a minulost. V tomhle ohledu jsme byla docela zklamaná. Smečku jsme četla bezprostředně po Nádherných bytostech a myslím, že propracovanost charakterů se nedá vůbec porovnávat.

Jako největší vadu na kráse považuji to, že spisovatelka má potřebu všechny jména zkracovat. U Rena a Shaye je to plus, protože jejich normální jména nedokážu ani vyslovit, ale dělat z Ansela Ana, z Nevilla Neva a z Cosette Cos už je trochu přehnané.
Naopak hodně se mi líbí hlavní zápletka. Nechci toho moc prozrazovat, ale myslím, že se na obzoru rýsuje spiknutí. Přiznávám se, že mě cesta, kterou se příběh ubíral, docela překvapila. Čekala jsem spíš něco typu „zakázaná láska překoná všechny překážky a všichni budou šťastní až na věky“. Další příjemné překvapení.

Líbí se mi svět, který spisovatelka pro vlky připravila, ale ze začátku jsem se v něm dost ztrácela. Trvalo mi, než jsem pochopila, kdo je kdo, a jaké má postavení. Protože jména členů smečky jsou na čtenáře vrženy tak rychle, že si dlouho nedokáže přiřadit ke jménu osobnost. Nepochybně souvisí s popisem charakterů, o kterém jsem se už zmiňovala. Naopak ve vlkodalacích samotných nijakou novinku nevidím. Neurazí, ale ani nenadchnou. Jejich přeměna se neváže na měsíc, oblečení jim po přeměně zpět zase „naskočí“. Jsem ale ráda, že spisovatelka udělala Ochránce ve vlčí podobě spokojené, protože další nadpřirozené bytosti nesmířené se svým prokletím bych asi nesnesla.

„Tak jdeme Mauglí, zabijeme Bambiho.“

Jsem fanynkou milostných trojúhelníku a tenhle se mi opravdu líbí. Calla neodsunuje ani jednoho na druhou kolej a s každým z nich zažívá silné momenty. Vůči oběma trpí výčitkami svědomí, ale neužírá se dvě hodiny v kuse tím, že je vlastně oba podvádí. Další bodík k dobru.

Pokud se jedná o vyvrcholení příběhu, tak to mě chladným rozhodně nenechalo. Závěr byl jedním slovem strhující. Poslední stránka vás donutí prosit Boha, abyste si mohli okamžitě přečíst pokračování. A tím okamžitě myslím OKAMŽITĚ! Nenávidím otevřené konce, protože mě hned po dočtení postihují abstinenční příznaky.Když jsem zjistila, že v Americe vychází druhý díl až v červenci, takže si pokračování v dohledné době nepřečtu ani v angličtině, měla jsem pocit, že začnu bušit hlavou do zdi.

Pokud se pořád nedokážete rozhodnout, jestli si knížku pořídit, znovu si prosím přečtěte poslední odstavec. Tahle knížka vás vcucne, požvýká a pak vás ožužlané vyplivne a nechá čekat půl roku na druhý díl – Wolfsbane, který u nás vyjde v září.

• Andrea Cremerová: Smečka
• Euromedia Group – Knižní klub, 2011
• překlad: Lenka Faltejsková
• obal: David Dvořák
• 400 stran / 299 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).