Skalpy 4. Co to hryže ve vnitřnostech? Kulka, nůž, nebo svědomí?, Jason Aaron & R. M. Guéra: Hryzání ve vnitřnostech (Skalpy 4)
 |
Dashiell Zlý kůň se stěhuje k matce, Lincoln Rudá vrána vyhání z krmítka škodlivé invazivní druhy a Dino Zakrslý medvěd se natahuje po štěstí.
Těmito slovy by bylo dost dobře možné popsat děj čtvrtého sešitu Skalpů. Víc by ani nebylo třeba vyzrazovat, aby si čtenář byl jistý, že i tentokrát v Jižní Dakotě poteče krev. A vydatně se o to zaslouží právě výše zmíněná nesvatá lakotská trojice, třebaže každý odlišným způsobem. Co přesně tedy rozvíří písky v Prérijní růži tentokrát?
Rachot v podprsence
Dashiell Zlý kůň si už nějaký ten pátek dělal zálusk na bradavky Carol Ellroyové, nezbedné dcery Rudé vrány, která vede sebezničující, sexuálně nezávazný život, jehož jediným stabilním bodem se zdá být pravidelná konzumace drog. V minulých číslech k ní (čti: do ní) Dash pronikl, jenže jak známo, jen úspěch v posteli k rodinnému štěstí nestačí, a nestrannému čtenáři je hned jasné, že tihle dva potřebují víc než jen každodenní dávku intenzivní intimity. Jenže dokážou oba milenci svou předstíranou lhostejnost překlenout? A jsou si jí vůbec vědomi?
Dvoudílný příběh nazvaný Rachot v budoáru, který se oběma bloudícím dětem rezervace věnuje, působí v kontextu celé série tak trochu jako intermezzo či pověstné ticho před bouří. K tomuto soudu svádí nejen slabší začlenění příběhu do celého koloběhu, ale také skutečnost, že děj erotikou i hořkostí naládované vložky neilustroval dvorní kreslíř Skalpů R. M. Guéra, nýbrž Davide Furnó, který v sérii poprvé zaskakoval už v předchozích Mrtvých matkách. (Za celostránkové ilustrace na prvních dvou obálkách je pak zodpovědný Tim Bradstreet, jehož práci dobře znají zejména fandové Punishera.)
Jason Aaron v pěti bodech
- je americký komiksový tvůrce ve službách Marvelu, kde už pracoval mj. na sériích Wolverine, Ghost Rider, Punisher či Thor: God of Thunder
- než přešel do Marvelu, prosadil se v DC imprintu Vertigo komiksem z vietnamské války nazvaným The Other Side (Druhá strana)
- za tuto minisérii si vysloužil nominaci na Eisnerovu cenu
- Skalpy, ambiciózní projekt o zločinem prolezlé indiánské rezervaci, psal Aaron pro Vertigo v letech 2007 až 2012, v originále už je tedy série kompletní
- v současnosti boduje krimikomiksovou sérií Southern Bastards (Jižanští parchanti), která byla roku 2015 oceněna Harveyho cenou za nejlepší novou sérii a autorovi samotnému vynesla nominaci na Harveyho i Eisnerovu cenu
„Rachot“ stěží překračuje stín příběhu o dvou milencích, kteří k sobě navzdory četným jizvám hledají cestu, fandu celé série však rozhodně neurazí. Scenáristovi Jasonu Aaronovi se totiž ve spolupráci s Furnóem daří výborně vykreslit paralely mezi Dashovým životavřením a Caroliným bídným protloukáním. Vysloveně pak potěší zjištění, že za fasádou promiskuitní indiánské princezny, která byla v dosavadních číslech především objektem touhy či sváru, se skrývá bolestivý životní příběh, jenž si v ničem nezavdá s tím Dashovým. Hovořit o psychologické hloubce by možná bylo trochu předčasné, je ale určitě dobře, že postavy postupně získávají více barev a stínů, aniž by se současně bortil celý akční rámec.
Hryzání v duši
Ano, akční rámec. Ten tentokrát nesou na bedrech především Dino Zakrslý medvěd a Carolin otec Lincoln Rudá vrána v navazující kapitole Hryzání ve vnitřnostech. Dinovi, zdá se, svítá na lepší časy. Místo vytírání podlah v kasinu začne pracovat jako poslíček místního dealera drog, díky čemuž si přijde na slušné peníze, třebaže ne zrovna slušnou cestou. Jeho babičce se to sice dvakrát nelíbí, ale co nadělá. Navíc se zdá, že Rudá vrána podobné vedlejší kšefty tiše toleruje, neřku-li považuje za nutné zlo, díky němuž rezervace přežívá. Vyslanec jeho obchodních partnerů, násilnický Asiat pan Brass, však k hříšníkům podobně shovívavý není a začne jim svou nelibost velmi přesvědčivě dávat najevo. Rudá vrána, jemuž byla proti jeho vůli svěřena péče o svazek s duší Dashovy zavražděné matky Giny, se tak musí rozhodnout, zda tomu všemu bude jen nečinně přihlížet, nebo Brassovu krvelačnému rejdění vystaví konečnou a tím současně navždy zatíží hříchy duši Dashovy matky.
Skalpy se sice celkově definují jako novodobá akční kovbojka, už nějaký čas v nich ale nejde jen a pouze o vyprázdnění zásobníků a rozmlácení ciferníků, jak se možná leckterý čtenář po zahájení série domníval. A v těch nejnovějších už primárně nejde ani o sympatického „bad guye“ Dashe a jeho tajnou misi, nýbrž spíše o komplexní vykreslení zločinem prolezlé rezervace. V prvním příběhu tak Dash sice stále ještě zůstává v centru zájmu, v druhém už však jeho postava ustupuje do pozadí a většího prostoru se dostává především náčelníkovi Rudé vráně a oklikou též jeho divoké aktivistické minulosti. Není nejspíše třeba příliš zdůrazňovat, že se díky tomu v obraze zkorumpovaného nelidy záhy objevují trhliny, zpoza nichž prosvítá sice vyhořelé, ale veskrze dobré jádro.
Jason Aaaron opět umně pracuje s léty prověřenými rekvizitami noirové detektivky, kterou pouze zasazuje do specifického prostředí indiánské rezervace. Drsní, cyničtí a životem znavení antihrdinové balancují na hraně mezi životem a smrtí, svůdné femmes fatales skrývají děsivá tajemství a vše směřuje k nevyhnutelnému střetu menšího zla se zlem větším. Pro tuzemské čtenáře, z velké části odkojené hrdinskými westerny s Vinnetouem, má navíc střízlivě moderní, ale současně stále ještě tradicemi protkaný svět amerických Indiánů své nepopsatelné kouzlo. Nezbývá než doufat, že Aaron v nejbližších sešitech dokáže rozbíhající se provázky děje zase postupně svázat dohromady. Třebaže si Skalpy stále drží vysokou úroveň, začíná jim reálně hrozit, že se v množství minizápletek, konfliktů a postav samy skalpují.
- Jason Aaron & R. M. Guéra: Hryzání ve vnitřnostech (Skalpy 4)
- Crew, 2016
- překlad: Štěpán Kopřiva
- 144 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)
