Warning: Variable passed to each() is not an array or object in /home/html/fantasya.cz/public_html/functions/functions_forum.php on line 36
Setkání s Rámou ~ Fantasya.cz ~ Články


       
Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, v nejbližších dnech bude ve výdejních místech tato provozní doba:
Arrakis Brno: 19.-23.8. zavřeno – inventura
Matrix Ostrava: 19.-23.8. zavřeno – inventura
Fantasya Praha: 19.-23.8. zavřeno – inventura
Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši návštěvu.

Setkání s Rámou, Arthur C. Clarke

Clarke - Setkání s Rámou

Sluneční soustavou prolétá pozoruhodný artefakt neznámého původu, který vypadá jako padesát kilometrů dlouhý válec o průměru deset kilometrů. Zanedlouho má zmizet v nenávratnu a lidstvo musí během několika málo týdnů zjistit, co je tato podivná vesmírná loď zač, kdo ji poslal a proč letí právě směrem k Zemi. Blíží se první setkání s mimozemskou civilizací, nebo je Ráma, jak lidé loď pojmenovali, pouze mrtvou hrobkou?

Klukovská touha po objevování neznámého je vlastní snad každému chlapci. Někdo o ni v dospělosti přijde, jinému zůstává až do smrti. Britský spisovatel Arthur C. Clarke, autor světoznámé 2001: Vesmírné odysey a mnoha dalších románů, které dnes už řadíme k fantastické klasice, patří zcela jistě do druhé skupiny. Zářným příkladem budiž mnoha cenami ověnčený román z počátku 70. let 20. století Setkání s Rámou, který ve své době rehabilitoval technicky zaměřenou hard sci-fi a aspoň na čas ji opět vrátil na výsluní fantastiky.

Tajemná loď, která se probouzí
Lidstvo první poloviny 22. století je rozprostřeno po většině planet Sluneční soustavy. Vesmír za ní je ale stále neskutečně vzdálený. Loď kapitána Nortona Endeavour, s názvem převzatým od plavidla mořeplavce Jamese Cooka, je jediná, která se k Rámovi může dostat včas. Posádka má zhruba tři týdny na to, aby zjistila tolik informací, kolik se jen dá. Pak už bude Ráma blízko Slunci a žár přesáhne snesitelnou úroveň. Opatrnost není na místě, rozhodujícím kritériem je rychlost. Za třemi přechodovými komorami čekají na odvážné muže a ženy po vstupu do vesmírného plavidla tři téměř kilometr dlouhé žebříky a na ně navazující podstatně delší schodiště, která vedou do temnoty, na vnitřní plášť válce Rámy. (Ani celé miliony lumenů světelného toku by nedokázaly osvětlit ohromnou dutinu… Všude kolem něho se zvedaly terasovitě vzhůru svahy „kráteru“, až vrostly do pevné stěny, jejíž oblouk tvořil oblohu… Krajina ve tvaru trubice, která ho obklopovala, byla poseta skvrnami světel a stínů, jež docela dobře mohly být lesy, pole, zamrzlá jezera anebo města… Úzké linie, jež mohly být dálnicemi, kanály anebo regulovanými říčními toky, utvářely sotva postřehnutelnou síť geometrických tvarů, a mnohem dál ve válci, na samém prahu viditelnosti, ležela stužka ještě hlubší temnoty. Tvořila úplný kruh… moře. Setkání s Rámou)
Posádka Endeavour se rozhodne sestoupit do světlem nezasaženého neznáma. Čekají ji mnohá překvapení, tajemná města, která městy vlastně nejsou, bouře a hurikány, plavba přes podivné moře plné jedovaté vody… Jenže základní účel existence ani to, kdo jej vystavěl, a důvod, proč je Ráma nasměrován právě ke Sluneční soustavě, stále není jasný. A to i přesto, že na první pohled mrtvý svět se s přibližujícím se Sluncem začne rozehřívat a probouzet.
Nikdo z posádky navíc netuší, že největším nebezpečím pro projekt se nakonec stane samo lidstvo. Technokratičtí obyvatelé planety Merkur chápou Rámu jako mimozemské nebezpečí, které je nutné zničit dřív, než samo zaútočí…

Verneovská cesta do nitra Rámy
Setkání s Rámou má v sobě hodně z poetiky románů Julese Verna. Tak jako profesor Lidenbrock v Cestě do středu Země netuší, co ho v islandských jeskyních čeká, tak jako Cyrus Smith a jeho přátelé musí do detailů prozkoumat Tajuplný ostrov, aby mohli přežít a zachránit se, tak jako profesor Arronax brázdí s ponorkou Nautilus kapitána Nema hlubiny kdesi Dvacet tisíc mil pod mořem, stejně tak kapitán Norton a jeho posádka objevují něco neznámého, s čím se lidstvo nikdy předtím nesetkalo, Rámu. Dychtivá touha po poznání je zde na prvním i posledním místě, vše ostatní zcela vědomě a cíleně ustupuje do pozadí. Politická situace ve Sluneční soustavě je jenom letmo naznačená, psychologie postav zběžně načrtnutá – ne že by to Clarke nezvládnul, jeho jen nic takového nezajímá, protože účelem a objektem zkoumání, hlavním hrdinou románu, na něhož se soustřeďuje a upírá veškerá pozornost, je Ráma.
A v tom je zároveň největší síla románu, který ani po letech nijak neztratil na přitažlivosti. Ne v modernosti vědeckého poznání – jakkoli Clarke nikdy ani na okamžik neopouští při zkoumání plavidla pevnou půdu vědy, pětatřicet let se na Setkání s Rámou docela podepsalo. S kvantovou fyzikou nebo třeba nanotechnologiemi se zde rozhodně nesetkáme. Ne v důsledném rozpitvávání lidské psychiky reagující na neznámé prostředí případ od případu různě – žádná z postav nijak nevybočuje z řady, nevytváří konflikty, celá posádka je především nesmírně účelně pracující soukolí, které si nesmí dovolit udělat chybu. Největší klad spočívá v naprosto detailním soustředění se na místo, které je samo o sobě obrovským tajemstvím a jež nelze za tak krátkou dobu ani prozkoumat, natož pochopit nebo vysvětlit. V prvku neurčitosti, dráždivého neznáma, které musí zůstat neodhaleno a kde je podstatná většina ponechána na fantazii čtenáře, jenž si kouzla a divy Rámy interpretuje po svém. A především v neustálé a dychtivé klukovské touze po překvapeních, která v podobném prostředí můžou číhat na každém kroku.

Američan Gentry Lee sepsal po zhruba patnácti letech podle Clarkových poznámek ještě další tři pokračování. Ta však nestojí ani za nahlédnutí, natož za přečtení, protože veškeré kouzlo Setkání s Rámou z nich vyvanulo a výsledkem je kostrbatá snaha vysvětlit něco, co mělo zůstat neodhaleno. Když ale zbytek série zcela pomineme a zapomeneme na něj, je Setkání s Rámou klenotem světové sci-fi a knihou, k níž se budou ti, co byli nedefinovatelnou krásou prazvláštního plavidla zasaženi, vracet snad navždy. Tak jako ke mnoha románům Julese Verna, které byly dozajista jednou z Clarkových klíčových inspirací.

  • Arthur C. Clarke: Setkání s Rámou
  • přeložil: Zdeněk Volný
  • obálka: Petr Holzner (Baronet)
  • vydaly: Svoboda, Praha 1984; Baronet, Praha 1993
  • 224 stran / 20 Kč (Svoboda); 176 stran / 69 Kč (Baronet)

Recenze je převzata z magazínu Pevnost 8/2006.

19. března 2008, Jiří Popiolek

Diskuze k článku

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).