Šestnáctiletá nepolíbená a texaské městečko upírů. Vtipná, návyková Raichel Caineová, Prokletý dům (Upíři z Morganville 1)
 |
Raichel Caineová v Česku už publikovala fantasy sérii Správci počasí. Upíři z Morganville je ale série kompletně odlišná – pravá paranormální romance, se svižným dějem a hromadou vtipu navíc.
Claire je šestnáct. Skoro sedmnáct! hudrovala by ona. Není ošklivá, ale královnu plesu by z ní taky neudělali – zato miluje fyziku a matiku, neboť je nadprůměrně inteligentní. Proto už teď nastupuje na vysokou školu. Bohužel její rodiče jsou tak trochu pitomci, a tím pádem třebaže ji přijali na Yale a všechny slavné univerzity, musí se spokojit s bezvýznamnou texaskou vejškou v Morganville, kde chcípl pes.
A Claire tam možná chcípne taky, protože tahle holka Monika ji nenechá na pokoji od té doby, co ji hlavní hrdinka přede všemi ztrapnila, když ji bezmyšlenkovitě opravila, že druhá světová válka nebyl jen malý konflikt kdesi v Číně, jak si místní školní hvězda myslela.
Ráno toho dne, kdy se Claire přistěhovala do domu Glassových, jí někdo ukradl prádlo. (str. 7)
První věty toho o knížce řeknou hodně a ještě víc na nich záleží, jak rychle se jeden začte. Tohle úvodní souvětí člověk jen tak nezapomene. Je krátké, vtipné, představí hlavní hrdinku a děj několika prvních kapitol. Pak už to jen sviští, ani si čtenář nestačí všimnout, kterou tramvajovou zastávku právě hlásili.
„Kolik je hodin?“
„Devět,“ odpověděl a znovu zívl. (…) „Hej! Zamluvil jsem si koupelnu!“
Koupelna ji rozhodně nezajímala tolik jako to, že by ji mohl někdo přistihnout. Vždyť strávila celou noc s klukem. S klukem, který pil. (str. 162)
Raichel Caineová napsala Prokletý dům, první knihu série Upíři z Morganville, především pro mladé dívčí publikum, což je poznat už z toho, že hrdinkou je mladá, sympatická, dosud nepolíbená holčina, která trochu víc intelektu pobrala jen tak mimochodem. Knížka proto logicky řeší všechny trable dospívání – kluci, první pusa, šikana od starších spolužaček, co jsou nadstandardně cool. Romantické prvky ale rozhodně nehrají první housle.
Už v prvních kapitolách se zběsile rozjíždí svižný děj, který hlavní hrdince vbrzku naservíruje skutečnost, že Morganville není ospalé texaské městečko, jak si myslela, když občas vystrčila nos z kampusu, ale hrozivé místo, kde všemu vládnou upíři. A ti nedovolí, aby někdo jen tak utekl z kolejí, obzvlášť když Monika má s krvesaji také něco dočinění. Naštěstí Claire pomohou její noví spolubydlící z domu Glassových. Americká spisovatelka Rachel Caineová sama v rozhovorech prozrazuje, že při psaní série Upíři z Morganville se královsky bavila, nejen proto, že miluje upíry, ale protože jí Claire přirostla k srdci. A čtenář se královsky baví spolu s autorkou. Ačkoli mnoho scén má hororový nádech a najdou se i akční či detektivní pasáže, obsahuje kniha také dost vtipných momentů – obzvlášť pro člověka, který nepatří do cílové čtenářské skupiny. Kromě zjevné srandy se totiž Rachel Caineová snaží místy i o výchovný tón textu (nebylo vám ještě osmnáct a máte v lednici pivo?!) a na to jí skočí jen ty nejmladší čtenářky.
Prokletý dům je krátká, svižná, vtipná, mírně nadprůměrná kniha, která čtenáře ihned vcucne a vyhodí až na poslední stránce, kde si autorka slušným cliffhangerem udělala prostor pro děj následujícího dílu. Ano, tahle paranormální romance není dokonalá (pár logických děr, děsivé scény mohly být děsivější), ale v rychlosti, jakou člověk otáčí stránky, si toho nemá nikdo šanci všimnout. Mladé holky si přijdou na své určitě a starší osoby obého pohlaví překvapivě také.
- Caineová, Rachel: Prokletý dům (Upíři z Morganville 1)
- Brokilon, 2011
- překlad: Pavel Valenta
- obálka: Alžběta Trojanová, Lukáš Tuma
- 256 stran, 228 Kč
