S Tungdilem jsem se vždy dobře bavil,
…říká jeden z nejlepších německých autorů fantasy Markus Heitz o trpaslíkovi, který ho proslavil nejen doma, ale i za hranicemi jeho země. A je to právě Tungdil, který má v jistém smyslu „prsty“ i v jeho současné návštěvě Prahy. Heitzovo české dvorní nakladatelství FANTOM Print totiž u příležitosti vydání románu Osud trpaslíků, čili už čtvrtého Tungdilova dobrodružství, pozvalo autora do Prahy na knižní veletrh. A to je skvělá příležitost ho trochu vyzpovídat pro Fantasy.
Jak se změnil váš život od Vaší první návštěvy
Česka?
Nijak zvlášť. Jen jsem napsal pár dalších knížek. Naštěstí měly
úspěch, tedy aspoň v Německu. Jinak se věnuji psaní dalších příběhů
a snažím se být kreativní i jiným způsobem. Ale knihy jsou u mě na
prvním místě.
U nás právě vychází čtvrtá kniha o trpaslících – Osud
trpaslíků (Das Schicksal der Zwerge). Můžete ještě krátce zavzpomínat,
jak se zrodila myšlenka napsat epický příběh o těchto podsaditých
válečnících?
Všechno to začalo telefonátem z nakladatelství. Z mé strany to pak byl
spontánní nápad nechat ožít dobrodružství trpaslíků. Dalo by se říct,
že v tom sehrály roli emoce.
TRPASLÍCI BYLI DOPOSUD VŽDY PODCEŇOVÁNI A POUŽÍVÁNI JEN JAKO VEDLEJŠÍ POSTAVY
A proč jste si vybral právě trpaslíky jako hlavní hrdiny
příběhu?
Trpaslíci byli doposud vždy podceňováni a používáni jen jako vedlejší
postavy. To jsem chtěl změnit. Tungdil je trpaslík, ale vyrostl mezi lidmi a
to mi dovolilo ukázat čtenářům trpaslíky očima zelenáče – i když
je Tungdil sám trpaslík.
Změnil se Tungdil nějak během svých dobrodružství? Co tato
postava znamená pro vás?
Tungdil je mnohostranná postava, z obyčejného kováře se stane hrdinou,
ztratí se a ve čtvrté knize se vrátí – ale bude to ten správný
Tungdil? Já jsem se s Tungdilem velmi dobře bavil, ale Pruďase mám rád
přinejmenším stejně.
Osud trpaslíků se poněkud odlišuje od předchozích třech
knih.
Tato kniha umožňuje hodně spekulací a zároveň působí uzavřeně.
Považuji ji za nejlepší ze všech čtyř. Většina fanoušků má ale
nejraději první dvě, pak třetí, a čtvrtou až nakonec, přičemž ale
zdůrazňují, že i čtvrtá je moc dobrá. Tak rozdílné jsou názory
i vkus. Je to prostě subjektivní.
OD CHVÍLE, CO LEONARD NIMOY ŘEKL, ŽE SI ZNOVU ZAHRAJE SPOCKA, JSEM NA KATEGORICKÉ ODMÍTNUTÍ ZMĚNIL NÁZOR
Myslíte si, že Osud bude poslední knihou
o Tungdilovi?
Dříve bych řekl, že ano. Už nikdy nebudu psát o trpaslících. Ale od
chvíle, co herec Leonard Nimoy nedávno řekl, že si znovu zahraje Spocka,
jsem na kategorické odmítnutí změnil názor. Ovšem v několika
nejbližších letech se trpaslíkům věnovat nehodlám. Teď jsou na řadě
alfové a to, jestli trpaslíci budou někdy pokračovat, nechávám
otevřené.
Do Skryté země se tedy opět vracíte. Můžete prozradit něco
o svém novém projektu? Kolik dílů bude mít Legenda o alfech (Die Legenden
der Albae)?
Fanoušci trpaslíků znají alfy jako temné, nemilosrdné válečníky. Dsôn
Fa"imon, alfská říše, plánuje tažení proti starým nepřátelům. Alfové
Caphalor a Sinthoras mají na jejich stranu přetáhnout mocného démona,
který by ještě posílil vojsko. Ale tito dva válečníci se od sebe nemohou
víc lišit. Caphalor chce jen chránit hranice říše, kdežto ctižádostivý
Sinthoras chce víc. Hodlá si podřídit celou Skrytou zemi…
Takže půjde o dobrodružství, která Sinthoras s Caphalorem zažijí, jak
se z nich stanou přátelé a jak se připravují na válečné tažení.
Druhá kniha je ukáže ve Skryté zemi, třetí se bude odehrávat bez nich
mezi 3. a 4. dílem trpaslíků a poslední svazek zase po 4. knize
trpaslíků. Ale vždy z pohledu alfů.
NADPŘIROZENO PROVÁZÍ LIDI OD POČÁTKU JEJICH EXISTENCE
Kromě klasické fantasy se také hodně věnujete hororu. Máte
hororové příběhy rád?
Nadpřirozeno provází lidi od počátku jejich existence a repertoár
démonů, strašidel a dalších příšer je obrovský. Hrát si s nimi, bavit
čtenáře a trochu je i děsit, je velká zábava.
Čeští čtenáři vás zatím jako hororového autora poznali díky
dilogii Ritus a Sanctum. Co vás inspirovalo k napsání tohoto příběhu?
Hrál v tom nějakou roli film Bratrstvo vlků?
Ten film v tom nesehrál žádnou roli. Sice ho znám, ale sám jsem na
Gévaudan narazil při rešerších k jednomu zajímavému příběhu
o vlkodlacích. Existují také další historicky podložené příhody
o vlkodlacích, i z Německa, ale nejnapínavější je právě legenda
o Gévaudanu. Je to vlastně střetnutí historie a fikce.
Také jste napsal upírský příběh Jidášovy děti (Kinder des
Judas). Co vás inspirovalo zde?
Tady v podstatě šlo o stejnou motivaci. Existuje něco historicky
doloženého o upírech? A také zde jsem rychle našel spoustu věcí právě
k pádu Medvegie, ale není to jediný příběh. Upíři v lidových
tradicích Balkánu jsou velmi odlišní a mnohostranní a to jsem chtěl
ukázat, nejen dokola opakovat stará klišé.
K nejzajímavějším hororovým postavám patří démoni.
A právě ti se propašovali do vaší další knihy Krvavá brána
(Blutportale). Můžete prozradit o tomto románu více?
Ukáže se, že světy v pozadí knihy splývají a ve všem mají prsty
démoni. Disponují totiž vojáky, které posílají do války, aby
ovlivňovali osudy lidí. Víc se dozvíte v následujících knihách,
nemůžu vám přece prozradit všechno :o)
CHTĚL JSEM DOKÁZAT, ŽE JSEM SCHOPEN NAPSAT VÍC NEŽ JEN TRPASLÍKY A ULLDART
Velmi specifický a neobvyklý je román Mocnosti ohně (Die Mächte
des Feuers). Není to ani klasická fantasy ani hororový příběh, ale
netradiční moderní fantasy. Proč právě Mocnosti ohně?
Šlo mi o to dokázat, že pokud se týká fantasy, jsem schopen napsat víc
než jen Trpaslíky a Ulldart. Víc než jen klasickou fantasy. A tak mě
napadlo propojit dvacátá léta se světem, kde se klasičtí draci objevují
v úplně novém kontextu. Inspirovalo mě, když jsem si přečetl větu:
„Katolická církev zná 60 dračích svatých.“ To bylo pro mě podstatné
a pak jsem se sám sebe zeptal: „Kde jsou? Co prožili? Jaké jsou jejich
legendy? Jak je možné je zmodernizovat a oprostit od středověku?“ A tak
se spojovalo jedno s druhým, až byla hotová celá kniha.
A nakonec jako vždy. Co nového připravujete?
Právě jsem dokončil přepisování Dračího císaře (Drachenkaiser),
pokračování Mocností ohně. Na podzim vyjde v Německu, potom se budu
věnovat space opeře a pak zase přijde na řadu horor.
Díky za odpovědi.
[productmark]
15. května 2009, Martin Fajkus