S Lodí osudu připlouvá i (málo) epický konec fantasy trilogie, Robin Hobb: Loď osudu (Živé lodě 3)
 |
Závěrečný díl trilogie uleví čtenářově tlaku, který se mezitím vyšplhal do závratných výšin. Příběh se nese opět v duchu napínavého a akčního fantasy vyprávění, v tomto případě však uzavírá jeden velký epos. Vyřeší se všechny problémy, jež dosud vyvstaly na povrch, nebo se lidé dočkají dalšího cliffhangeru?
Stejně jako tomu bylo u druhého dílu i Loď osudu bezprostředně navazuje na svého předchůdce. Malta se nyní ocitá ve společnosti satrapy Cosga a snaží se po ohromném zemětřesení v Deštné vysočině zachránit životy jich obou. Cosgo jí to nijak neulehčuje, ale i přes to se dostanou do relativního bezpečí, jímž je chalcedská válečná galéra.
Althea se společně s Brashenem plaví na zrekonstruovaném Paragonovi, napůl šílené živé lodi, aby zachránili Vivacii ze spárů chlípného piráta Kennita. Ten si však mezitím s živou lodí upevňuje citový vztah a nikomu nedovolí, aby mu ji přebral.
V Bingtownu se mezitím Ronica Vestritová snaží očistit své jméno a obnovit přístavní město do původní podoby po katastrofě, která se zde odehrála. S tím jí překvapivě pomůže dračice Tintaglia z Deštné vysočiny, jež nechce nechat svůj rod jen tak vymřít.
Akce přibývá, napětí houstne
Loď osudu představuje typicky hobbovsky vystavěný příběh, v němž autorka čtenáře i nadále natahuje jako špagát. Dějové linie se mezi sebou proplétají a pomalu spojují, Robin Hobb si však dává načas. I přes klidné plynutí příběh stále graduje a zhruba od poloviny značně nabírá na obrátkách. Pro někoho může být celkem skličující, že se takto táhne, Hobb však píše čtivě a i různé popisné pasáže v konečném důsledku vypadají poutavě. Americká spisovatelka ještě k tomu tyto pasáže kombinuje s akcí. Nějakou dobu se téměř nic neděje, ale vzápětí jdou hrdinové, kteří se před chvílí normálně bavili, do akce.
Robin Hobb v pěti bodech
- Narodila se roku 1952 v Kalifornii, vyrůstala však na Aljašce.
- Na poli literatury je známá pod pseudonymem Robin Hobb, správně se jmenuje Margaret Astrid Lindholm Ogden.
- Svůj pseudonym začala používat při psaní fantasy trilogie Farseer (od roku 1995).
- Její díla byla nominována na Hugo Award, Nebula Award a Endeavor Award, dvakrát získala Isaac Asimov´s Science Fiction Readers´Award.
- Čeští čtenáři ji znají díky sériím Farseer, Snědý muž a nyní vydávaným Živým lodím.
S každou další přečtenou stránkou se člověk blíží k dalším dosud nepoznaným a neobjasněným tajemstvím i k samotnému konci. Právě ona odhalená tajemství a konečné jsou to, co dělají tuto knihu nejzajímavější. U mnoha románů lze některé nadcházející zvraty s jistotou předpovědět, či alespoň částečně uhádnout. Loď osudu má těchto předvídatelných momentů typu „To je jasné!“ pomálu, to znamená téměř žádný. Robin Hobb tak dokáže čtenáře překvapit a šokovat a to s okázalostí jí vrozenou. Pocit, že to má v krvi, je na místě, protože nenuceně a přitom přesvědčivě líčí všechny důležité momenty.
(Ne)epický konec
Loď osudu má ale i svou chybu, a tou je překvapivě samotné zakončení. Vzhledem k tomu, o jak velkolepou trilogii se jedná, by se dalo předpokládat, že se čtenář dočká pěkně akčního zakončení. To se bohužel nestane. Místo toho je mu podstrčena jedna chaotická námořní bitva, která celou honičku za Vivacii a pomstu prakticky vyřeší. Po ní následuje ještě pár desítek stránek, jež opět jedou v klidném tempu, a celou bitvu zastiňují. Je to škoda, jelikož tímto kniha ztratí na svém tempu a pracně vybudovaná atmosféra přijde vniveč.
I přesto se konec trilogie Živé lodě vryje na nějaký čas čtenáři do paměti, protože zapomenout na takto velkolepě vyprávěný příběh jen tak nepůjde.
- Robin Hobb: Loď osudu (Živé lodě 3)
- Fantom Print; 2013
- překlad: Jan Kozák
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 544 stran, 349 Kč (v e-shopu Fantasye již za 314 Kč)
