Lorn měl vše, co si jen rytíř může přát. Čest a slávu spolu s místem v elitní gardě a k tomu vidinu brzkého sňatku s milovanou ženou. Na syna královského kováře jde o docela slušný seznam úspěchů. Jenomže potom ho zatknou a obviní z vlastizrady. Následující tři roky stráví ve vězení, které je natolik prosyceno Temnotou, že každý vězeň dřív nebo později přijde o rozum. Na Lorna však místo šílenství čeká milost a nelehký úkol zachránit rozpadající se Vznešené království.

Vznešený král pomalu umírá, zatímco Vznešená královna dělá vše pro to, aby legitimizovala svou absolutní vládu v zemi. Z neznámého důvodu jsou však finance království v červených číslech a zpět k prosperitě je může dostat jedině slibovaná odměna za postoupení strategicky významného města nepřátelskému království Yrgaärd. To tak má možnost získat zpět území ztracené během posledního konfliktu se Vznešeným královstvím.

Starý panovník však není tak bezbranný, jak se může zdát. Jmenuje Lorna svým zástupcem a pověří ho oživením slávy dávno zašlého řádu, jehož úkolem bylo chránit Vznešené království. Nové mise se Lorn zhostí s takovou chutí, že si záhy nadělá spoustu nepřátel. Co je však mnohem horší, tři roky působení Temnoty se na rytíři podepsaly způsobem mnohem strašlivějším, než si kdo dovede představit. Otázkou tedy zůstává, má-li nový Lorn ještě vůbec chuť bránit zájmy krále a jeho království.

Pierre Pevel v pěti bodech

• Než se začal věnovat psaní, živil se tvorbou scénářů a RPG her.
• Ve svých dílech často využívá konkrétního, byť autorsky upraveného, historického období.
• Za svůj titul Ombres de Wieldstadt odehrávající se během třicetileté války získal literární cenu Grand Prix de l'Imaginaire.
• U nás je znám zejména díky románu Meče kardinála de Richelieu.
• Jeho prvním příběhem čistě z fiktivního světa je právě trilogie Vznešené království.

Autor měl pravděpodobně v plánu vytvořit složitý, leč atraktivní příběh připomínající rytířskou fantasy klasiku. Uspěl bohužel pouze částečně. V knize se opravdu vyskytují rytíři, děj nese prvky fantasy a je složitý. Charaktery postav však postrádají jakoukoli uvěřitelnost a většina situací se odehrává na základě logiky „autor to tak chtěl.“ Boje vykazují značnou naivitu. Jakákoli strategická rozhodnutí se odvíjí od moudra: „mávat meči tak dlouho, až si toho všimne deus ex machina a pošle pomoc.“

Nelogicky řešené situace a iracionální tvrzení nutí čtenáře tonout ve vlastním zoufalství. A jedinou možností bezproblémové konzumace obsahu knihy je nepřemýšlet. Když například chce Lorn obnovit poslední stojící věž řádu, dostane se mu pochvaly, že si vybral zrovna tuhle. Každé kapitole předchází úryvek z některé části královských kronik, drtivá většina z nich však není ani informativní, ani zábavná. Množství postav a jen zdráhavě vysvětlovaných pojmů pak snahy o pochopení ještě ztěžuje.

Nakladatelství Brána se proto rozhodlo neponechat nic náhodě a udělat vše pro největší umocnění zážitku ze čtení. Kniha je vytištěna na kvalitním papíře a hardbacku nechybí ani textilní záložka, která však čtenářům v orientaci rozhodně nepomůže. Hojný výskyt překlepů a chybějících znaků sice nehrozí text utopit, ale příjemný taktéž není. A nejhorším prvkem je samotný překlad. Slovosled připomíná český jazyk pouze občas, složitá a zbytečně šroubovaná struktura souvětí ještě víc komplikuje již tak nepřehledný příběh a celý román je plný naprosto nepochopitelných výrazů. Hrdinové tak potí krev a vodu anebo dýchají klidně, byť jim zběsile buší srdce. Padací mříž je po zásazích dělovými koulemi děravá, ale vydrží. Záporákům se na čele perlí zásadně zlý pot. A kde to jde, selhává překlad přílišným slovním konzervativismem. Synonyma jsou pomalu sprostým slovem, jeden výraz se smí ve větě objevit klidně i čtyřikrát. A v předvečer největší bitvy se čtenáři dozví, že „obléhací umění je věda, která vyžaduje veškerou pozornost.“

Rytíř je smutnou ukázkou nešťastné kooperace spisovatele s překladatelem. Tam, kde neselhává okázalá ignorace logiky, vlastních pravidel a základních principů vyprávění, degraduje text absence citu pro český jazyk. Ačkoli je příběh Lorna a Vznešeného království trilogií, doufat v podstatné zlepšení u zbývajících dílů by bylo projevem přílišného optimismu.

• Pierre Pevel: Rytíř (Vznešené království 1)
• Brána, 2016
• Překlad: Tomáš Kybal
• Obálka: Martin Zhouf
• 446 stran, 349 Kč (v eshopu Fantasye již za 314 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).