Rozsáhlá fantasy série Kolo času od Jordana je zpátky. Ale jen na vlastní nebezpečí, Robert Jordan: Oko světa (Kolo času 1)
 |
Jako kdyby se s tou epickou fantasy roztrhl pytel. Všichni (právem) šílí po Martinově Písni ledu a ohně, Erikson dokončuje Malazskou knihu padlých, v Česku nedávno vyšla Cesta králů, úvod do nové rozsáhlé série od Sandersona. A do toho se Fantom Print rozhodl restartovat český překlad Jordanova Kola času. Proč a hlavně kdo by si zrovna tuhle tlusťošku měl pořídit?
O žánru fantasy se obzvláště v jednadvacátém století, kdy jím otřásají módní vlny komerční urban fantasy na jedné straně a geniální postmoderní tripy na straně druhé, říct ledacos. Nikdo mu ale neodpáře status typu literatury, který se nezřídka vyznačuje nekonečnými ságami, čítajícími i více než deset pěkně tlustých špalků. Série Kolo času od Roberta Jordana se řadí právě mezi tento druh čtiva – a dle mnohých čtenářů i několika žebříčků bestsellerů je v tom dokonce nejlepší. Mají pravdu? Ano i ne.
Ovčáci a sedláci
Oko světa, jak se úvod do čtrnáctidílné (ano, to je finální počet) série jmenuje, začíná v naprostém zapadákově. Takovém, že i Sapkowského Konec světa by mu záviděl. Všude jen samí ovčáci a tradiční směska vesnických buranů toho nejhrubšího zrna. Nejbližší lidské sídlo se zdá světelné roky daleko a obyvatelé tam jsou podle všech drbů zlí a pro peníz by si nechali koleno vrtat, ostatně jako všude jinde na světě, mimo úžasný zapadákov.
Přečtěte si UKÁZKU z knihy Oko světa
O to víc všechny mírumilovné vesničany pobouří, když mezi bytelná stavení vtrhne horda trolloků, kteří byli doteď pokládáni pouze za bájné pěšáky Temného. Některé domovy lehnou popelem. A tři dospívající chlapci, spolu s navštěvující „čarodějkou“, jejím strážcem a mladičkou vesnickou vědmou v učení, musí náhle vyrazit do světa, protože zlí trollokové šli zřejmě právě pro ně. Proč? Dlouhý příběh. Nebo tak něco.
Dlouhé, ukecané a klišovité
První, čeho si jakýkoli čtenář Oka světa všimne, je jeho nehorázná délka. Přestože kniha s překrásnou obálkou vypadá z povzdálí takřka nevinně, má pět stovek stran, naplněných malými a hustě naskládanými písmenky. Není divu, je to totiž neskutečně ukecané. Ono totiž to, že kniha vypadá jako menší cihla, ještě neznamená, že musí být nutně dobrá.
Nicméně ačkoli to Jordan se slovy možná neumí tak jako někteří jeho kolegové, Oko světa se čte (i díky českému překladu, který ve druhém vydání už vychytal většinu překlepů) dobře a plynule. Člověk má motivaci otáčet stránky. To ovšem nemění nic na tom, že se autor soustředí na popisy i těch nejdrobnějších nedůležitých detailů, a proto se hlavně zpočátku, kdy se zápletka teprve rozvážně rozchází, dá obsah desetistránkových kapitol popsat jednou, v extrémních případech dvěma větami.¨
Robert Jordan v pěti bodech
- narodil se v roce 1948 v Jižní Karolíně a zde i v roce 2007 zemřel
- jméno Robert Jordan je pseudonym, jeho pravým jménem je James Oliver Rigney, Jr.
- psal také pod jménem Reagan O'Neal, mimo jiné i romány o Conanovi
- právě jako Robert Jordan psal rozsáhlou sérii Kolo času, která se řadí jako jedna z nejslavnějších „nekonečných“ epické fantasy
- Kolo času je dokonce tak rozsáhlé, že ho autor nestihl před svou smrtí ani uzavřít a poslední tři knihy (z nichž ta finální vyjde v USA v roce 2013) za něj dokončuje spisovatel Brandon Sanderson
To by vlastně ještě nevadilo, pokud by byl Jordanův pečlivě propracovaný svět něčím originální a autor by skutečně čtenáři popisoval něco nevídaného. Jenže Oko světa je epická fantasy toho největšího kalibru, jak už ostatně vyplývá i z výše načrtnuté výchozí situace. Po tom, co se v zapadákově stalo něco špatného, musí skupina absolutně archetypálních postav (které ze svých předem daných rolí vypadnou po celých pět set stran jen minimálně) prchat přes celou mapu, s děsivým nebezpečím jak v zádech, tak i v jejich vlastních řadách. Dokonce jsou na chvíli rozehnáni, aby se později znovu setkali a vybojovali závěrečnou bitvu Dobra se Zlem. Zavání to někomu průkopníkem všech průkopníků, panem Tolkienem?
Jen správný zástupce svého druhu?
Ano, zavání. A nejen Tolkienem, ale také zástupy jiných dnes již klasických autorů. Robert Jordan tu představuje rozsáhlou fantasy sérii, která pouze využila osvědčené náměty, přetřela je na bleděmodro, a hrdě se k tomu hlásí. A jako takovou je třeba ji také brát. Nejlepším cílovým čtenářem pro nové silně reprezentativní vydání Jordanova opusu je tedy ten, kdo do toho jde s vědomím, že stráví týden, dva a více v objetí románu, který napsal jazykově ani vypravěčsky nepříliš nadaný autor (většina z minima zvratů se dá předem čekat, ke konci děj v protikladu k dosavadnímu rozvážnému ději nezvykle zrychluje), ale který přesto funguje a není ve finále zas tak otřesný, jak by se mohlo z téhle recenze zdát. Navíc slouží Oko světa jako úvod do série, která si získala během dvaadvaceti let, jež uběhly od prvního vydání, masivní fanouškovskou základnu – a tím pádem nemůže být tak špatná, třebaže kritici a porotci prestižních žánrových cen nad tím kroutí hlavou. Oko světa je prostě jen klasická epická fantasy. Snad ještě klasičtější než Tolkien.
- Jordan, Robert: Oko světa (Kolo času 1)
- Fantom Print, Ostrava 2012
- překlad:
- obálka: Luis Royo
- 512 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 399 Kč)