Robert Silverberg, nar. 1935
Robert Silverberg je americký autor, který se proslavil především svou tvorbou v oblasti sci-fi literatury. Narodil se 15. ledna 1935 a svou první povídku publikoval ve dvaceti letech. Je několikanásobným kandidátem na cenu Hugo a držitelem ceny Nebula.
Raná tvorba
První román Roberta Silverberga určený pro děti – Vzpoura na Alfa C, vyšel v roce 1954 (1954, Revolt on Alfa C) a byl za něj oceněnou cenou Hugo pro nejlepšího nového spisovatele. V následujících čtyřech letech publikoval hojně především v žánrových časopisech. Jeho další působení na poli sci-fi na nějaký čas zarazil v roce 1959 pád trhu s vědeckofantastickou literaturou.
Silverberg se projevil jako všestranný autor a začal se živit psaním historické literatury faktu (kterou velmi podrobně studoval) a dokonce zamířil i do vod lehké pornografie (napsal přes dvěstěpadesát erotických románů).
Návrat ke kořenům
O několik let později se znovu vrací na scénu a v rychlém sledu tvoří několik významných děl moderní sci-fi literatury. Ve stylu jeho psaní je vidět obrovský pokrok. Knihy z tohoto období jsou charakteristické svými pozoruhodně hlubokými psychologickými studiemi, emočně zabarvenými popisy deprimujících a omezujících prostředí a v neposlední řadě také velmi kontroverzními tématy.
Robert Silverberg na Fantasyi:
Příchod noci – recenze (Jana Šrámčíková)
Umírat v nitru – recenze (Martin Bedeč)
Dalším stěžejním tématem je kontakt Země s mimozemskými civilizacemi. Novela Křídla noci (publikovaná nejdříve jako povídka a vydaná později jako stejnojmenný svazek v nakladatelství Polaris) a román Dolů k Zemi (1970, Downward to the Earth, č. Dolů k Zemi, Polaris 1995) jsou toho důkazem. Román The World Inside (1971) se věnuje situaci na přelidněné zemi, kde vysoká koncentrace lidí znemožňuje prakticky jakékoli soukromí a intimní chování.
K velmi výrazným dílům patří povídka Narozen s mrtvými, za kterou byl Silverberg oceněn cenou Nebula. Odehrává se ve světě, kde vědci přišli na to, jak oživit mrtvé lidi a dokonce dávno vyhynulá zvířata. Živí mrtví se ale chovají trochu jinak než za svého života…
Společným jmenovatelem knih Silverbergova druhého tvůrčího období je rozmanitost. Autor sám nikdy nesklouzl k laciné komerci, takže happy end rozhodně nepatří k základním pilířům jeho díla. Neobvyklé příběhy nutí čtenáře k zamyšlení ještě dlouho poté, co knihu samotnou odloží na poličku. A do popředí se nevyhnutelně vkrádá všetečná otázka: Co kdyby? Ovšem otázkám se Silverberg nevyhýbá ani při psaní. Pokládá jich mnoho, ale nikdy nezodpoví všechny. Jeho romány díky tomu získávají navíc příjemnou auru tajemna.
Silverberg spolupracoval i s několika velikány sci-fi. Přepsal a rozšířil například některé povídky Isaaca Asimova (Příchod noci, Pozitronový muž). Jeho tvorbu lze většinou zařadit mezi tzv. soft sci-fi, která klade důraz na společenského vědy jako je sociologie, psychologie nebo ekonomie. Tím se liší od hard sci-fi, která se věnuje spíše pochopení kvantitativní věd (astronomie, fyzika, chemie atd.).
Ve světě Majipoor
V roce 1975 oznámil Silverberg svůj odchod ze světa literatury a stáhl se do ústraní. Ale o pět let později vyšel na světlo s novým románem, tentokrát na pomezí sci-fi a fantasy s názvem Hrad lorda Valentina (1979, Lord Valentine's Castle, č. Hrad lorda Valentina, Classic 1995). Ten se stal první knihou rozsáhlého cyklu světa Majipoor.
Majipoor je planeta několikanásobně větší než Země, ale s menší hustotou osídlení. Její obyvatelé žijí v období středověku, i když znají některé moderní vynálezy a technologie a čas od času k nim zavítá i nějaká ta vesmírná loď. Planetu obývá osm ras, které mezi sebou udržují křehké příměří. Hlavními obyvateli planety jsou ale lidé. Mají v držení většinu šlechtických titulů a nejvýznamnější ekonomickou sílu.
Robert Silverberg ale nezapomněl ani na svou lásku k historii a mytologie. Vydal například dva velké romány vycházející ze sumerské mytologie Gilgamesh the King a To the Land of the Living nebo Thebes of the Hundred Gates odehrávající se ve starověkém Egyptě.
Období po roce 1975 se nese na vlně zajímavě stvořených prostředí a lehce čtivých příběhů. Naopak psychologie postav ustoupila částečně do pozadí, protože podle Silverberga byly právě tyto rozsáhlé studie lidského nitra jednou z příčin syndromu vyhoření v roce 1975, kterému předcházelo několik neúspěšných knih.
V současné době žije Robert Silverberg se svou druhou manželkou v San Franciscu. V roce 2007 byl zvolen prezidentem Fantasy Amateur Press Association. Na svém kontě má přes dvě stě sedmdesát románů, pět set povídek, stovku knih z oblasti non-fikce a desítky sbírek, na nichž pracoval jako editor. U nás mu vyšly povídky v mnoha antologiích a přes deset románů, z nichž je většina beznadějně vyprodaná.
9. listopadu 2011, Jana Šrámčíková