Polská a česká domácí fantastická tvorba k sobě mají zajímavý vztah. Jsme si sice geograficky, jazykově i kulturně docela blízko, ale to automaticky neznamená, že by se polské knihy u nás vydávaly jako na běžícím pásu. Na druhou stranu je to ale také výhoda, neboť úspěšným českým spisovatelům vycházejí zahraniční překlady poprvé zpravidla právě v Polsku a naopak – když už se k nám něco od severovýchodních sousedů dostane, stojí to za to. Čtenáři Sapkowského, Pilipiuka nebo Grzędowicze mohou vyprávět.

Robert M. Wegner se v Polsku stal hvězdou literární fantastiky prakticky ze dne na den a podobný úspěch si od něj slibuje i český vydavatel. A je pravda, že na tom něco bude, protože tahle pětisetstránková kniha s hezkou jednoduchou obálkou se čte hodně dobře. Nabízí totiž čtivý jazyk a především osvědčené prvky v originálním zpracování. Krkolomný název Wegnerovy první publikované knihy je ve skutečnosti kompilátem názvů dvou polovin svazku. Jedná se totiž o sbírku osmi povídek a kratších novel, rozdělených v poměru jedna k jedné mezi vyprávění o severním a jižním pohraničí velké meekhánské říše, která před časem vyrostla z chaosu, jež zmítal celým kontinentem po několik staletí. Nyní je situace celkem stabilní, císař panuje, obchody plynou, znepřátelené náboženské a magické kulty byly sjednoceny pod nadvládu vyznavačů Velké Matky a asimilovány do společnosti říše, která najednou po letech chtěla mír.

Mráz, drsná nátura a dvě šestky na plášti
Jenže nedostatek velkých hrozeb ještě neznamená, že neexistují menší nebezpečí, kvůli nimž lidé stále umírají a prožívají drsné životy. V první polovině nazvané Sekera a skála to může potvrdit oddíl Horské stráže. Každé izolované údolí s nevrlými domorodci, kteří se nezřídka nedovedou dorozumět s těmi z opačné části hory, může skrývat smrt v sekerách banditů nebo ještě horší konec kvůli magii, která se někde náhodou uvolnila, nebo byla uvolněna. Wegnerova fantasy tady oplývá silnými military prvky (přece jen se povídky točí kolem vojenského oddílu), ale nejsou zas tak vtíravé, aby je pacifisti nemohli vystát. Autor klade hlavní důraz na atmosféru, drsnost hor, lidí, kteří je obývají, a problémů, jež se v takovém prostředí zákonitě musí vyvinout, ať už jde o pohraniční půtku o osud jednoho údolí nebo o důsledky dávné magické bitvy. Wegnerovy volně propojené příběhy ze severu jsou někdy drsné, smutné a plné napětí, násilí a magie, jindy zase zahrají na veselejší notu.

Pod žhavým sluncem žhavý lid
Zato druhá polovina textů se odehrává ve zcela odlišném prostředí, s jinými postavami a jinou atmosférou. I tady se jedná o příběhy, které by mohly stát samostatně, zároveň se zde ale rýsuje větší obrázek a silnější dějová linie kolem Yatecha, bojovníka pocházejícího z malého národa (opět) v pohraničních horách, svázaného tvrdými tisíciletými tradicemi. V prvním příběhu mladík vyrazí stejně jako mnoho jeho vrstevníků do nížiny, aby poznal kulturu Meekhánců. Cosi se však zvrtne a jeho život začne nabírat s každým dalším zvratem na větších obrátkách. Na rozdíl od Sekery a skály je Meč a žár čtveřicí příběhů, kde se kromě mistrně vystavěných zápletek a (ne)magických soubojů hraje mnohem víc na emoce a psychiku – a to aniž by musel Wegner zbytečně moralizovat. Yatech si musí prožít silné okamžiky a několikrát dojít blízko smrti, aby se vygradovaná zápletka jedné povídky mohla překlopit do jiného rozměru v té následující.

Robert M. Wegner v pěti bodech

1. polský fantasy spisovatel, žije a pracuje v polském Slezsku
2. debutoval v roce 2002 příběhem Ostatni lot Nocnego Kowboja
3. dva soubory Příběhy z meekhánského pohraničí jsou jeho vůbec prvními vydanými knihami
4. za povídku Všichni jsme meekhánci obsaženou v Sekeře a skále, meči a žáru získal prestižní polskou cenu Janusze A. Zajdela
5. za povídku Najlepsze, jakie można kupić z připravovaného pokračování sborníku získal polskou cenu Sfinx

Pro každého něco
Robert M. Wegner je v nakladatelské anotaci zmiňován po boku Stevena Eriksona a Joeho Abercrombieho, v internetových diskuzích zase padlo srovnání s povídkami George R. R. Martina. To všechno jsou jména světové fantastiky silná jako zvon, kterým se chce těžko věřit. Porovnání záleží na každém čtenáři, přesto je třeba Wegnerovi přiznat, že Sekera a skála, meč a žár mají jen málo chyb (ukecané popisy, příliš náročné střídání časových rovin) a autor by se postupem času do spisovatelských výšin skutečně mohl dostat. Jeho příběhy totiž mají všechno, co by od nich člověk čekal – dobře vystavěné zápletky, nečekané dějové zvraty, osobitý systém magie propojené s náboženstvím, realistický pohled na věc nebo fakt, že píše jen o lidech, ne o tradičních elfech a trpaslících nebo rádoby originálních pa-rasách. Navíc cílí na celé spektrum čtenářských chutí – v jednotlivých povídkách se dají nalézt komorní příběhy ? la meč & magie, epická bitva, sršící kouzla, vraždy a zrady. A na samém závěru slib epického oblouku, který by mohl v navazující povídkové sbírce (rovněž se chystá v českém překladu) všechny příběhy protnout v jeden neuvěřitelný celek systémem Stevena Eriksona.

• Robert M. Wegner: Sekera a skála, meč a žár
• vydal: Laser-books, Plzeň 2011
• přeložil: Pavel Weigel
• obálka: Rafał Kosik
• 504 stran, 289 Kč (v e-shopu Fantasye již za 260 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).