Říjnová země, Ray Bradbury
 |
Jméno Bradbury není jen zárukou literární kvality a myšlenkové hloubky, ale svým způsobem i charakteristikou určitého vyhraněného stylu. Tento klasik (narozen v roce 1920) se svými díly natolik vymyká z pravidel žánru, že ačkoliv se v nich objevují prvky sci-fi, hororu či fantasy, jasně cítíme, že je to „o něčem jiném“. Jeho horory jsou málo hrůzné, jeho sci-fi pohádkově naivní… Opravdu? Ony totiž Bradburyho povídky v nás dozrávají ještě nějaký čas po přečtení. Teprve když o nich přemýšlíme, dochází nám, že svými náznaky a tušením nevysloveného jsou mnohem děsivější, než kdyby se tam pohybovala obludná monstra a tekly hektolitry krve.
Je záslužné, že nakladatelství Baronet pokračuje v souhrnném vydávání Bradburyho díla sbírkou devatenácti „podzimních příběhů“. „V té zemi jsou samé sklepy, uhláky, skříně, mansardy a spižírny“ a *„kroky lidí po opuštěných nočních cestách znějí jako padající kapky deště“*… Stačí jen těchto pár slov, abychom byli okamžitě vtaženi do magicky zšeřelé krajiny smutku, kde se nostalgie stárnutí prolíná s úzkostnými sny dětství…
Některé z textů jsou spíše psychologickou momentkou, jako například Trpaslík, dále tu najdeme překvapivě satirický Bdělý žeton H. Matisse či příběh o údělu spisovatele Nádherná smrt Dudleyho Stonea (obě poprvé přeloženy do češtiny!). Jsou tu však i slavné kousky, řazené do „zlatého fondu hororu“ – například Malý vrah, o vraždícím dítěti, nebo Zástup, o záhadném davu zvědavců na místech tragických nehod. Neméně přízračnou atmosféru má Emisar. Věrný pes najde přítele a přivede ho k lůžku invalidního chlapce, i kdyby ho měl vyhrabat z hrobu! A bojíte se kvílení větru? Máte proč – povídka Vítr vám dokáže, že přírodní živel je inteligentní a pomstychtivá bytost. Po deštích nasávají Kanály lačně vodu, aby na okamžik oživily vysušené mrtvoly dvojice věčných milenců… Jak asi dopadne muž, jenž pochopí, že v jeho těle je uvězněna nepřátelská Kostra? V zapadlém údolí čeká políčko pšenice a kosa na toho, kdo bezděky převezme úkol Smrťáka (Kosa). A tak dál, jedno podivné zákoutí je vystřídáno druhým, ještě podivnějším…
Je jisté, že tahle bizarní procházka Bradburyho Říjnovou zemí ve vás zanechá stejně znepokojivý pocit, jakým působil na prosté vesničany onen záhadný tvor v láhvi z povídky *Skleněná nádoba*…
- Ray Bradbury: Říjnová země
- vydal: Baronet, Praha 2006
- přeložil: kolektiv překladatelů
- obálka: Valentino Sani
- 320 stran / 229 Kč
Recenze je převzata z magazínu Pevnost 3/2007.
19. dubna 2007, Otomar Dvořák